Mobil jsem si strčila do kapsy. Byl čas zase jít něco dělat. Sešly jsme dolů a poslouchaly pokyny.
Museli jsme jít na pozemek tohoto vězení kolem kterého byly vysoké zdi. Sázeli jsme stromky. Jak ubohé!
Začal mi bzučet mobil. 2 zprávy. Usmívala jsem se. Dokud jsem si neuvědomila že mu stejně nemůžu odepsat kvůli nízkému kreditu.
Otevřela jsem první. "Co?" Otevřela jsem pusu. Nebyl to Majk ale můj operátor. Jak je možné že mám kartu nabitou na 1 000 korun?
Otevřela jsem druhou sms. A v ní se skrývala odpověď.
"A teď si semnou můžeš psát pořád. Den co den, noc co noc. Dokud tě nebudu moct zase líbat. Majk"
Zase jsem se musela hloupě usmát.
Já ho asi vážně miluju! Zasněným pohledem jsem bloudila kolem sebe.
"Mladá dámo. Ihned popadněte ten rýč a udělejte díru pro tuhle krásnou mladou třešeň." Promluvil na mě dozorce. Mé myšlenky náhle utichly. A i představy byly pryč.
Poslechla jsem a začala pracovat.
***
Jsem ráda že už je večer. Mám klid a můžu si psát s Majkem. Jsem sama v pokoji. Nevím kde je Monika. Asi někde s ostatníma.
Přišla mi sms od mého kluka. Ano správně chodíme spolu. Ale to vám mohlo být jasné že to tak skončí.
"Já jsem tvůj medvídek a moc mi chybíš. :'( :*"
"Awwww.... Ty si tak cute! :3 Ty mi víc!"
Odpověd jsem odeslala. Dveře se otevřely a Monika jimy proběhla až k postely kde se schovala pod peřinu.
Uslyšela jsem vzlyky.
"Moniko?" Promluvila jsem na ni. Nic. Bez jakékoliv odpovědi. Sedla jsem si k ní na postel. Znouvu jsem ji oslovila.
Peřinu posunula níž a já viděla její ubrečený obličej. "Uklidni se a řekni mi co se stalo."
"Nemáš kapesník?" Zeptala se. Přišlo mi to vtipné a tak jsem se pousmála když jsem ji balíček s kapesníky podávala.
"Tak... Co se stalo? Kdo ti co udělal?" Pokládala jsem ji otázky protože jsem byla děsně zvědavá a bylo mi jasné že ji to pomůže.
Tak tady máte další díl. Sice je krátký ale chci vás napínat.
A taky chci poděkovat za všechny čtenáře, vote a kommenty.
Je mi to líto ale za chvíli bude konec celého příběhu.
*Kikušík*
