Neutíkala jsem dlouho, brzy jsem byla polapena. Bránila jsem se ale marně. Na 4 muže prostě nemám. Daly mi pouta a snažili se mě donutit jít s něma. Nechtěla jsem. Přece nebudu trčet v nějakém zcvoklém táboře. Trhala jsem sebou. Dva šli do chatky pro mé věci a dva se mě pokoušeli dovést k autu. Když si mě jeden z nich přehodil přes rameno. Začala jsem ho kopat a mlátit. Naštval se a hodil semnou na zem. Chtěl mě znovu zvednou ale začala jsem ho kousat do rukou. Byla jsem dost agresivni. Zatím se vratili se ostatní. A odnesli mě do auta. Jeli jsme k nám domů. Viděla rodiče na chodbě. Dívali se na mě a já na ně. Dokud matka neřekla ať se na ní nečumím. Pomyslela jsem si že to tam může být fajn. Lepší než být s něma. Do kufru jsem si vzala skoro všechny věci. Moc sem jich neměla. Vše jsem naložila do auta a sedla si. "Ani se nerozloučíš?" Zeptal se policajt. Kývla jsem že ne.
Cesta byla dlouhá asi 4 hodiny.
Byla jsem ubytována s jakousi podivnou holkou jménem Monika. Říkalo se ji také Móna. "Děvčata večeře." Přišla se slovy jedna z vedoucích. V jídelně byl velký pospojovaný stůl. Kolem bylo asi 20-30 puberťáků. Sedly jsme si. Dostali jsme namazané chleby. Všimla jsem si že na mě někdo civí. Podívala jsem se na tu osobu. Co tu dělá? Zhrozila jsem se. Divila jsem se že se usmívá. Dál jsem se kolem sebe nedívala. Poslušně jsem dojedla, protože jsem byla vyhladovělá a šla do pokoje. Po chvíli přišla i Móna. Já jsem ležela na posteli. Sedla si ke mě. "Chceš něco vidět?" Zeptala se. Kývla jsem. Odkryla kotník. Byla tam vytetovaná lebka a kolem ní oheň. "Pěkný." Usmála jsem se.
Ještě jsme si povídaly. A pak šly spát. Dozvěděla jsem se spoustu věcí. Tátu nemá, máma na drogách. Bez peňez. Móna byla znásilněná. A to né jen tak ale svým otcem ve 12.
V noci jsem se probudila a nemohla jsem spát. Začala jsem cvičit. Pak jsem spala jak mrtvola.
Tak jsem nakonec napsala další díl. Děkuju za to že čtete. Komentujte lajkujte ať mám důvod psát dál.
