"Co tu děláš Majku?" Zhrozila jsem se. "Přišel jsem za tebou." Usmál se. "No. To je hezké ale já už musím jít hrát." Řekla jsem a snažila se ho obejít. Nedovolil mi to a místo toho mě chytl za boky a políbil. Odtrhla jsem ho od sebe. "Majku já vážně nemůžu." Povzdechla jsem si. "Ale proč ne? Proč on a né já?!" V jeho křiku bylo rozzlobení. "Nechápu to." Zasmutnil. "Podívej... kolem je spousta pěkných holek bez kluků." Utěšovala jsem ho. Pustil mě a nechal jít. Před tím než jsem vztoupila do dveří otočila jsem se. Zhrbený tam jen tak smutně stál. Bylo mi ho trochu líto ale nemohla jsem nic dělat. Mám Billieho. Zatím.
Zase jsem seděla na židli a hrála dámu. Ze začátku mi to moc nešlo ale nakonec jsem ji se smíchem porazila. Na řadu přišel Kayl. Na mě příliš silný soupeř. Prohra.
Potom ještě jedna prohra a jinak samé výhry. Zbývalo už jenom vyhlášení.
"Takže teď vyhlásíme 4 výherce. Ti tu s námi ještě chvíli budou a zbytek půjde spát." Řekla jedna z vedoucích. "Za Člověče to bude Rose.
Za dámu to bude Kayl.
Za šachy to bude Sheldon.
A za mlýnek Majk.
Zbytek odchází." Dodala. "Áááchjóó!" Povzdechl dav puberťáků. I přes protestaci jsme byly zahnáni. Lehly jsme si s Mónou na postel a povídaly si o dnešních hrách. Po pár minutách jsme uslyšely zaklepání. Začaly jsme se hádat kdo půjde otevřít. Další zaklepání. "Dále!" Zavolala jsem na osobu za dveřmi. Vztoupil. Byl to Majk. "Naruším dámy?" Optal se.
"Ne!" Řekla Monika. "Nemáš být dole?" Položila jsem mu otázku. "Mám ale né sám. Poslali nás aby jsme si vybrali jednu osobu která tam bude s námi. Já jsem přišel pro tebe Klárko." Usmál se. "Ale.. já už něco mám." Řekla jsem nejistě. "Lhářko!" Křikla Móna. "Majku ona nic nemá jen se tu nudí! Kláro běž! Ať už jsi dole!" Začala skoro řvát. A najednou se začala strašně smát. "Jak to teda je?" Nechápal. "Ona má pravdu." Přiznala jsem se.
