Zbytek večera

972 61 1
                                    

Když to dozpíval jen se pousmál a odložil si kytaru vedle sebe. Neváhala jsem a rozběhla se k němu. Skočila jsem na něho a obmotala si ho nohama. Neudržela jsem se na uzdě a začala ho líbat. "Tak se uklidníme." Zvolal dozorce. Po cvili jsme ho poslechli. Během cesty zpátky k ohništi jsem začala konverzaci.
"Ta písnička byla krásná." Jeho ruka svítala tu mou. Cítila jsem jak se začínám červenat. "Díky. Tak milý jsem ještě nebyl." Zasmála jsem se. "Já jsem taky jiná, až tady jsem změkla. A jsem prý tvrdohlavá." Všimla jsem si jak se usmál. Zase jsme seděli u hřejivého ohně. "Hele Billie vem kytaru a zahraj nám něco. My budeme zpívat. Co vy na to?" Zeptal se dozorce. Snad všichni na to jen zavrávorali a nudili se dál. Billie ale souhlasil a začal hrát. Zpívala jsem spolu s ním a dozorci. Postupně se přidali i ostatní. To byl nářez když zpívali všichni i ti největší drsňáci. Kouzelný večer.

Když se všechny styly prostřídaly a písně došly měli jsme nakázáno jít spát. Myslíte že jsme šli? Nešli! Bylo teprve 10 večer. A v tuhle hodinu lidi jako jsem já prostě nechodí. Po půl hodině jsme byli zahnáni. "Dobrou noc." Řekla jsem a políbila ho. "Ale prosimtě, nevidíme se naposled." Zasmáli jsme se. "Tak dobrou noc." Řekl nakonec, objal mě a odešel. Chvíli jsem tam jen tak stála a myslela na ten nejlepší večer na světě. Nikdy jsem takový nezažila. "Pojď už Kláro!" Zvolal někdo zamnou. Otočila jsem se. Ze stanu vykukovala hlava. Byla to hlava Móny. Ani jsem neodpověděla. Místo toho jsem si jen povzdechla a šla za ní. Ještě jsme si chvili povidaly a pak jsme obě usly.

Díky že čtete! :)
Komenty a like... Budu ráda.. :)

Why not?Kde žijí příběhy. Začni objevovat