Omlouvám se že jsem tak dlouho nepsala. Věnováno kimyCarNinaKizzy :)
Majk mě provedl domem. "Tady je pokoj Jace... A tady můj. Budeš spát na pravo." Usmál se. "A kde budeš spát ty?" Zeptala jsem se a snažila se nesmát. "No přece vedle tebe." Řekl s jistotou a ukázal na manželskou postel v rohu jeho pokoje. Nevím proč on potřeboval dvojtou postel. Ale taky proč ne?
To je fuk.
"Ty si myslíš že s tebou chci spát?" Zasmála jsem se. Chytl mě za pas a políbil. "A nechceš?"
Na tuhle odpověď jsem se musela pousmát. Políbila jsem ho nazpět. "To se ješťe uvidí." Řekla jsem a odešla z pokoje.
Horní část domu jsem měla projitý. Bylo divné že jsem začala tam. No co!? Za to může Majk!
Zastavila jsem se v obývacím pokoji. Nad televizí byly poličky a na nich rodinné fotky. Začala jsem si je všechny prohlížet. "To je mamka a taťka." Ozvalo se zamnou když jsem se zadívala na jednu z fotek.
"Aha." Zamumlala jsem.
Majk mě chytl za ruku a odvedl do kuchyně. "Nemáš hlad? Nechceš něco k jídlu?" Zeptal se mě. "Né to je dobré." Odpověděla jsem. "My si s bráchou uděláme tousty. A tobě udělám taky." Usmál se a já přikývla.
Když nám všem udělal jídlo sedly jsme si k televizi a koukali na nějaký film.
Byl konec. "Asi si půjdu zaběhat. Jde někdo semnou?" Promluvila jsem abych přerušila ticho které nastalo po titulkách.
Je fajn běhat s Majkem. Po pěšině. Vidět krajinu kterou jsem nikdy dřív neviděla. A né to nudné běhání v zavřené místnosti na běžeckým páse.
No prostě to byl fajn pocit.
Přeběhli jsme přes lávku a pak mírně do kopce. Zastavili jsme u malého lesíka. Vešli jsme mezi stromy. Procházeli jsme se lesem tak dlouho až se začalo stmívat. Řeknu vám byla to docela romantika. Jen tak se procházet ruku v ruce s někým koho vážně milujete. Dalo by se říct že jsem konečně šťastná.
"Zítra pojedeme k tvým rodičům. Teda jestli nemáš nic proti." Řekl z ničeho nic Majk. "Vážně?" Vyjekla jsem radostí. Usmál se. "Brácha nás tam hodí." Sotva to dořekl pořádně jsem ho objala.
