Lottie je sestra slavného Harryho Pottera. Už od mala byla velmi drzá, ale na druhou stranu měla velmi dobré srdce. Co by se však stalo, kdyby se po porážce lorda Voldemorta i se svým bratrem přesunula zpět do roku 1977.
Ráno jsem se vzbudila poměrně brzy, ale hned jak jsem si uvědomila co je dneska za den, spadla jsem na postel a hlavu jsem si přikryla polštářem. Dneska jsem měla narozeniny,mimo jiné taky měla být dneska svatba a já jsem na sobě musela mít šaty. Asi jsem ale nebyla zrovna tichá, při mém stěžování si na dnešní den, protože jsem uslyšela Harryho hlas ,,Všechno nejlepší sestřičko." V tuhle chvíli jsem měla chuť vraždit. ,,Dík za připomenutí." Odsekla jsem a sedla si na postel. Harry ke mně přišel a dal mi do ruky balík ,,Prosím hlavně mi nic nedělej." A zvedl ruce v obranném gestu. Já se na něj usmála a začala dárek otevírat. Uvnitř jsem našla knihu Fantastická zvířata a kde je najít a taky fotku kde jsme já a Harry. Ten den si pamatuju naprosto přesně, bylo to jednou o Vánocích a my byli u Weaslyových, první Vánoce mimo Bradavice a zároveň daleko od Dursleyových. Podívala jsem se na Harryho a objala ho ,,Půjdu dolů a připravím je na to co je čeká. Za chvíli přijď." Usmál se na mě a pak odešel. Chvíli jsem tam ještě seděla, pak jsem se oblékla a vzpomněla si na dárek od Seva. Sáhla jsem do nočního stolku a nahmatala krabičku. Opatrně jsem jí začala rozbalovat. Krabičku jsem otevřela a tam byl prstýnek.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nebyl nijak moc velký nebo výstřední, ale nádherný. Okamžitě jsem si ho nasadila a sešla jsem dolů, kde už na mě čekalo překvapení. Doufám, že se dneska něco nezvrtne, protože tenhle den je až moc hezký na to, aby se něco neposralo.
Sešla jsem dolů, ale nikdo tam nebyl, jen papírek s nápisem
Musíš hledat tam, kde je ti tonejmilejší
Vyběhla jsem na zahradu a tam byl velký stůl a na něm dárky a kolem něj všichni ostatní. Jen jsem si povzdechla, usmála se a dělala, že mám své narozeniny ráda. Pravda já nemám ráda jen tento den kvůli tomu, že mám narozeniny, ale taky ten den zemřeli moji rodiče, na moje narozeniny. Musím uznat, že bylo od Voldemorta hezké, že si vzpomněl na moje narozeniny, ale mohl vybrat poněkud lepší dárek než vraždu Jamese a Lily.
Hned jsem dostala příkaz abych si šla rozbalit dárky. Od Siriuse jsem dostala nějaký pergamen, okamžitě jsem se na Siriho podívala s překvapeným výrazem. Jestli to je to co myslím, tak teď držím v ruce Pobertův plánek. Sirius se usmál a řekl ,,Žádné lumpárny, rozumíš." A lišácky se na mě usmál ,,Já jak bych mohla." A úsměv jsem mu oplatila. Tak teď přišel na řadu dárek od Rema, byla to učebnice OPČM, zvídavé jsem se podívala na Rema a ten jen řekl ,,Bude se ti hodit." Tak teď jsem byla zmatená. Následně přišel na řadu dárek od babičky a dědy. Otevřela jsem balíček a tam byla kniha Famfrpál v průběhu věku, trochu jsem se podivila, k čemu mi bude kniha o famfrpálu? Nechala jsem to být a přešla k poslednímu dárku, od Lily a Jamese. Byl celkem velký, takže další kniha to být rozhodně nemohla. Rozbalil jsem ho a tam bylo koště, zbrusu nové koště Nimbus 2000 (vím, že v té době nebyly, ale jiné mě nenapadlo). Celá jsem zářila, tohle byly první narozeniny, které byly naprosto perfektní.
