Dívka z budoucnosti

24.

Pohled Lottie
Přišly Vánoce, dárky jsem už měla nakoupené. Pro Harryho jsem měla napodobeninu zlatonky, pro Hermi jsem měla knížku, pro Rona nějaké sladkosti, pro Siriho šampón na vlasy a návod jak se učesat do minuty. Lily jsem koupila náhrdelník s malým zeleným kamínkem, pro Jamese sepsané nové žertíky a Removi knížku obranných kouzel. Nakonec je tu Severus, ten ode mě dostane čertíka v krabičce a v ní bude ukrytý medailon s vyrytým nápisem od Lottie pro Seva. Vevnitř to bude prázdné, aby si tam mohl dát něčí fotku.

Jeli jsme vlakem zpět na nádraží Kings Cross. Seděli jsme v posledním kupé a povídali si o Vánocích. Nejvíc mluvil Ron a potom Hermiona. S Harrym jsme je poslouchali a občas jsme řekli něco z Vánoc v Bradavicích. Za těch pár týdnů, co znali pravdu věděli snad o každém svém i našem kroku.

Dívala jsem se z okna a vzpomínala na to, co se zatím odehrálo, bylo toho skutečně hodně. Skoro jsem je nevnímala, ale teď jsem přesně věděla, o čem se baví. Učitelé. Zrovna se rozbíhají debata na téma jak toho Brumbál přijmout Snapea, tohle téma mě vytáčelo i Harry který znal pravdu, nezměnil své chování ani názory vůči němu. Snažila jsem se ovládnout, abych na ně nezačala řvát, ale stejně až přijedeme domů rozmlátím pár kusů dřeva.

,,A co ty Lottie." Řekl Harry, čímž mě vytrhl z myšlenek.
,,Eeehh jaká byla otázka?"
,,Ptal jsem se, jaký máš názor na Snapea." Že skutečně neřekl to, co řekl.
,,Má své postupy, už jsem si zvykla."
,,Co po tobě vlastně pořád chce, nebyla snad jediná hodina, kdy by si tě nezavolal k sobě." Ron zněl velmi podezíravě. Do tématu Severus Snape jsem se nikdy moc nezapojovala a taky nikdo nevěděl, kdo měl být mým kmotrem, jenom já a Sev.
,,Neustále mi oznamuje, jak se mám chovat. Je to otravné." Za lhala jsem mu a znovu se zadívala z okna. Ovšem teď mi v dívání se ven zabránila Hermiona. ,,Lottie pojď si promluvit." Neee zaklela jsem v duchu a vydala se za Hermi.

Chvíli jsme šly až jsme dorazily k zavazadlovému vozu, Hermiona vešla dovnitř a já vplula za ní.
,,Proč jsme tady? A o čem si se mnou chtěla mluvit?" Vychrlila jsem na ní okamžitě, jak jsem zavřela dveře.
,,Nebylo by asi nejlepší kdyby nás někdo slyšel a tady nás nikdo neuslyší." Řekla jakoby nic.
,,O čem si se mnou teda chtěla mluvit."
,,O Snapeovi."
,,Proč" Tón kterým jsem jí vše oznamovala nebyl zrovna milý, ale Herm to kupodivu přehlížela.
,,Proč lžeš, o tom proč si tě volá má jiný význam, že jo."
,,Je to složité."
,,Tak vysvětluj."
,,Dobře, ale jestli se to Harry nebo Ron, vlastně kdokoli jiný dozví je s námi amen." Herm přikývla
,,Severus...teda Snape měl být mým kmotrem, jediný kdo to ví jsme my dva. Taky jsem udělala pár věcí, díky kterým se možná na mě dívá jinak, ale hlavně já se dívám jinak na něj. Máme celkem dobrý vztah, ale jestli se o našem přátelství někdo dozví, tak jsme oba mrtvý." Tak teď už se na nic ptát nebude, doufám.
,,Dobře, ale když si tak rozumíte, tak proč na tebe byl od toho souboje tak... Nevím jak bych to řekla."
,,Hnusný?" Hermiona nervózně kývla.
,,Řekněme, že k tomu měl jisté důvody, o kterých vím." Neměla jsem v plánu jí o těch důvodech říkat a ani nebudu.
,,A řekneš mi je?" Vyzvídala dál Herm.
,,Ne ale řeknu ti, že na to jak se choval měl a má právo."
,,Jak na něco takového může mít právo! Jak může mít právo se takhle k tobě chovat!"
,,Prostě ho má. Možná tomu nebudeš věřit, ale je hodný, stačí se na to všechno dívat z jiného pohledu." Teď bych skutečně lhala, kdybych řekla, že mě to nenaštvalo.
,,Dobře, jen se mi to vadí." Řekla Hermi omluvně a pokynul mi rukou, abychom šly zpátky.

Došly jsme do našeho kupé, debata o profesorech byla naštěstí ukončena a tak jsem se mohla znovu zahledět z okna. Ron s Harrym si o něčem povídali a Herm si četla. Teď bych mohla říct, že se nic nezměnilo, ale pořád tu jsou ještě jiní lidé, kterým se život změnil skoro okamžitě. Například Severusovi, trochu Lily a Jamesovi a možná i Sirimu a Removi. Tak málo času zde a tolik změn.