Dívka z budoucnosti

26.

,,Lottie vstávej! Štědrý den!" Probudil mě hlas mého milého brášky a našeho milého bývalého Bradavického Cassanovu Siriusíka. ,,Co se děje" Zamumlala jsem, přikryla si hlavu peřinou a chtěla spát dál, ale jak už se jednou stalo, peřina za nějakou chvíli záhadně zmizela. ,,Siriusi!" Vykřikla jsem, protože jsem věděla kdo mi vzal moji peřinečku. Zvedla jsem se do sedu a uviděla vysmátého Siriuse a Harryho, jak drží moji teploučkou peřinečku. ,,Vstávej jsou Vánoce" Pronesl přeslazeným hlasem a já se s křivým nevyspalým výrazem ještě v pyžamu, což byly tepláky a tričko a pod tím z nějakého důvodu tílko tričko že včera.

Sešla jsem dolů, kde už byl ozdobený stromeček. Dárky jsme si měli dávat 24.prosince ráno, pak jsme měli jít za babičkou a dědou kde měla být i Šťědrovečerní večeře. No a pak jsme druhý den měli jet domů.

,,Lottie dělej!" James Vánoce vražedná kombinace, připomeňte mi ať příště na Štědrý den jedu jinam, minimálně na rozdávání dárků.
,,Vždyť už jdu" Houkla jsem na schodech a málem z nich sletěla. Když jsem, teď už naštěstí v klidu, došla do obýváku. James se Siriusem na sobě měli svetry se sobem, Harry byl taky Vánočně oblečený, jediná Lily vypadala normálně, vlastně podobně jako já. Nevyspalá, v pyžamu a s vražedným pohledem. Sedla jsem si vedle ní a začalo rozdávání dárků, kterého se pochopitelně chopil James. Když jsem se natáhla pro jeden z dárků, ohnal se po mě se slovy.
,,Až budou mít všichni." Taky se pokusil zavrčel, čímž vyvolal dlouhou 'debatu' o tom, jak se má správně vrčet. S Lily a Remem jsme to ospale pozorovali, a aby už konečně přestali tak jsem štěkla. Díky Siri, tvé bláznivé nápady a lekce hloupostí jsou někdy užitečné.
,,Můžeme pokračovat?" Chvíli se na mě udiveně dívali a tak jsem ještě dodala.
,,No co, jsem učenlivá." A pobídla je, aby už konečně dorozdávali.

Po pár minutách byly dárky rozdány. Od Lily jsem dostala nějakou mudlovskou knížku, ale podle obalu byla přesně pro mě a taky náramek. Od Harryho jsem dostala napodobeninu zlatonky, od Rema další knížku, od Jamese něco na koště a od Siriho něco od Taškáře. Pak ještě od Hermiony velkou tlustou knížku, když jsem ji rozbalila Siri i James se lekli a začali něco vykládat o tom, že mi vysaje mozek nebo tak něco. A od Rona sladkosti z medového ráje a svetr určitě od paní Weaslyové, s vyšitým černě vyšitým L, jinak byl celý světle modrý. Okamžitě jsem si ho oblékla a všichni jsme se vydali na snídani. Jak se dalo očekávat, James, Siri a já jsme se vrhli k jídlu a ti zbylí tři nás divně pozorovali.

Po sjezení všech lívanců na talíři, jsem se vydala nahoru do pokoje. Dárky jsem poslala už včera večer, teď zbýval předat poslední dárek, Tenera ode mě dostane granule s různými příchutěmi. Když jsem vešla do pokoje nebyla tam jen jedna sova ale dvě a otevřené okno k tomu. Okno jsem okamžitě zavřela a začala jsem se věnovat oboum sovičkám. Tenera čekala klasicky u své mističky a druhá sovička měla na noze uvázaný dopis. Byla to Libertas s dopisem od Severuse. Dopis jsem jí sundala z nožky a oběma dala jídlo a něco k pití. Obálku jsem držela jako nějaký poklad, opatrně jsem ji otevřela a zase uviděla to písmo. Nevím proč si stojím za názorem, že podle písma se dá určit, jaký kdo je a Severus mi to potvrzuje.

Milá Lottie,
Veselé Vánoce, doufám, že se máš dobře.
Severus

Musela jsem se usmát, on mi prostě bude psát i při té nejmenší události. Vzala jsem do ruky brk a pergamen. Než jsem něco stihla napsat problesklo mi hlavou Co kdyby přijel. Jediný problém byl, Sirius, James, Harry a možná i Rem s Lily. Teoreticky bych mohla přijet já, ale od včerejška mě hlídají jako nějaký vzácný drahokam. Tenhle nápad jsem raději okamžitě vyhnala z hlavy. Otevřela jsem lahvičku s inkoustem a začala psát.