Bajo: Začátek éry hrdinů

2. Vůně Kartelu

 "AU!" Zařval kluk, když se nožem řízl do prstu, dnes již po páté. Hned jak to udělal, věděl, že se dopustil velké chyby. "Hej, co ty! Zpátky do práce! Za to vyrušení dneska budeš testovat o pětinu dávky navíc Hinexi!" Křikl na něj polsky hlídač. Kluk se neodvážil něco povědět a tak se pustil zas a znovu do práce. Světlá, malá vesnička na kraji Polska. Možná právě pro svojí velikost je největší zásobárnou drog pro Česko, Slovensko, Polsko, Ugandu a Maďarsko. Neví se o ní nic, protože všichni v ní chtějí všechny věci držet pod pokličkou. Proto se taky neví, že zde stále funguje zotročování dětí a ve velkém. "Tady to jebu, kurwa." Řekl si Hinex. Jedinou světlou stránkou této vesnice, spíše Ghéta, byl pštros, kterého, když měl Hinex štěstí, viděl při odchodu ze služby. Služba mu měla skončit za 15 minut. Po té měl 10 minut na příchod domů, odpočinek a koupel, než si pro něj přišli soudruzi z polské socialistické služby aby 11 hodin během noci testoval drogy. Byla to pro každého kluka ve Světlé běžná rutina. Nesnášel to. Nenáviděl všechno a všechny. Už si ani nepamatoval svoje vlastní jméno! Jen debilní přezdívku Hinex! "Gówno!" Ujelo Hinexovi a tak si, během svých posledních 15 minut služby, užil píchání injekčních stříkaček do těla. Nevěděl co v nich je, ale říkali že jsou na uklidnění. Tomu on nevěřil. 

 Když šel domů, těšil se na Herberta a tak to vzal delší cestou jen aby ho viděl. Když však přišel k místo kde se na něj chodil dívat. Nebyl tam. Oči se mu zalily slzami. Ale uklidnil se. Třeba ho jen přesunuli. "Promiňte, kde je ten pštros co tu vždy bývá?" Zeptal se chlapec první náhodné kolemjdoucí. "Dnes ho vezli na porážku." Hinex utíkal co mu síly stačili. Doma, se slzami v očích, se rozhodl. Už mu to stačilo, se pštrosem by ty znásilnění, práce, drogy a nadávky přežil ale bez Herberta to nemělo smysl. Dnes uteče. Dnes v noci, během hodiny na spánek. Nikdo nebude čekat že dítě na pokraji sil by se pokusilo utíkat. Ale on to zvládne. Bude žít normálně, jen aby hájil vzpomínku na Herberta. Když v tom mu do hlavy narazil kamínek. "Co to do pjerdole?!" Zaklel a všiml si že na kamínku je přivázaný papír se vzkazem.  "Herbert je na cestě do Ledče nad Sázavou, zachraň ho." Ještě chvíli se podiveně díval na papír a potom se rozhoupal. Dnes je operace 'Útěk z věznice Světlá'. A on zachrání svého jediného kamaráda. Zachrání Herberta.