Bajo: Začátek éry hrdinů

29. Zhulené Hulení

  "Ve dvou se to stejně lépe hulí." Prohlásil Marex, když se české mužstvo a Veky s Bukajem ztráceli v dáli a bral si je horizont. "To bych řekl, víš jak dobře se bude boostit v Kutný Hoře?" Usmál se Hinex. Jeho hlavním cílem teď bylo, aby Marex zapomněl, nebo alespoň přestal myslet, na věci kolem Allyss a Tomáše. Trochu ho mrzelo, že si Marex s Allyss tak padli do oka, protože mladá smažka pro papežova syna cítila něco víc, ale nechtěl takhle přemýšlet teď, když už mezi nimi dívka nebyla. "Hele možná bych se trochu něčeho napil." Nahlas se zamyslel Marex a Hinex se nápadu hned chytil. "Tak najdem nějakou krčmu nebo tak něco." Kývli si na souhlas a vydali se hledat. Po chvíli našli Krčmu u Děravé papuče. "Zdar ne, takže já jsem Marex a tohle Hinex a já jsem svatej takže tak a chci pít!" Oznámil Marex, když vešli. Naneštěstí, v krčmě nebylo dvakrát veselo, jak by se asi po bitvě předpokládalo. Nikdo si jich nevšímal a tak se dostavili k pultu. "Hospodo chci pití, jsem papež skoro." Řekl a za nedlouho už před nimi stáli dva korbely piva. "Že to nedáš rychlejš než já?" Vsadil se Hinex. Marex na něj jen vyzývavě koukl. Na ex vypili svoje korbely a protože soutěž skončila nerozhodně, zopakovali to ještě dvakrát. Nakonec prohrál Hinex kvůli huli-kašli. "Kdybych ti bejvával dal víc trávy, vyhraju." Marex se usmál. "Holt, když jsi hamoun, špatně pro tebe." Kamarádská atmosféra a fakt, že Marex je vysoce postavený 'muž' se ale nelíbila skupince místních rváčů. Mohutný chlap v černé vestě a červeným kloboukem se zezadu přikradl ke dvěma chlapcům. Jeho kumpáni, podobně oblečení, ale nižší a titěrnější, mu byli v patách. Ale Marexův smysl pro peníze, chamtivost a drogy zasáhl dřív, než stihli něco ukrást. "Tak hele jakho, ty mě tady budeš krást nebo co?" A než se kdokoliv nadál, Marex vzal rváče po hlavě plochou stranou sekyry. A chtěl tak udělat i u zbylých dvou, ale Hinex ho zastavil. "Zahulíme?" Zeptal se zvesela. Nikdo na nic nečekal a vydali se s Hinexem ven, tam se všichni čtyři zhulili. Kumpáni to sice nechápali, ale byla to mnohem příjemnější věc, než dostat od statného hocha sekyrou po hlavě. Potom si Hinex s Marexem vzali od hospodského nejlepší pokoj. Peněz měli díky Marexovi dostatek, takže možnosti byli nekonečné. Na pokoji to došlo i Marexovi. "Hej, co kdybychom si koupili tuhle vesnici? To by bylo hustý, že?" Hinex na něj překvapeně koukal, ale když zjistil, že to papežův syn myslí vážně, nápad se mu zalíbil. "Kartel, ale dobrovolnej, volnej a bez pravidel." Zasnil se. "A v jeho středu my. Hlavní dealeři a zákazníci. Starosta i občan. TO SE VYSMAŽÍME DO NEKONEČNA!" Vykřikl radostně a svalil se na postel. "A navždy smažit spolu." Řekl potichu Hinex, ale naštěstí si toho Marex nevšiml. "Dáme ještě pivo a hulení před spaním." Marex kývl Hinexovi na souhlas. "Necháme ho sem přinést." Řekl a dupnul do země tak silně, že se prach rozlétl všude kolem nich. "CHCEME PIVO!" Zařval a opravdu, za chvíli klepal hospodský s tácem a na něm čtyřmi korbely piva. Věděl, že dva by nestačili. Marex si to s velmi mírným povděkem převzal a s Hinexem začali popíjet a hulit. Všechno bylo krásné, bezstarostné. Jen zapíjeli zármutek, ale neuvědomovali si to. Zítra je čekal velký den. Museli koupit jednu vesnici a udělat z ní druhou Světlou. Ale příjemnou, žádný koncentrační tábor. Byl to jejich sen, kterým teď měli možnost přebýt všechny starosti. "Tak to mě zhul a říkej mi malá... My budem mít vesnicu." Řekl Hinex a Marex se usmál. "A přejmenujeme jí." Hinex se se zájmem koukl na Marexe. "Zhulená Hora.., nebo Kutné Hulení." Zapřemýšlel nahlas. "A nebo Zhulené Hulení." Řekl s nadšením Hinex. "Tak tedy na Zhulené Hulení." Řekl Marex a naposledy před spánkem si připili. "

  Co tím jako myslíš ty sketo? Na tuhle vesnici mám prostě nárok!" Rozčiloval se Marex, když starosta řekl, že mu Kutnou Horu vydat nemůže. "Jak se opovažuješ odporovat budoucímu papežovi ty šutre?!" Rozčílil se Hinex a chtěl starostu vzít knihou, co mu ležela na stole v kanceláři. "Klid Hinexi," uklidnil přítele Marex, "použíjme diplomatické schopnosti." Prohlásil zvesela. "A když nevyjdou?" Zeptala se smažka a Marex se usmál. "Tak ho vezmu po hlavě sekyrou no." Pak se otočil na starostu. "Takže nám dáš vesnici nebo tě vezmu po hlavě sekyrou a budem tomu říkat domluva, ne?" Starosta už se chtěl hněvat, "To si nemůžete dovolovat, jsem pod královskou správou a-," ale než to dořekl Marex bleskurychle vytáhl malou bojovou sekyru a vzal starostu plochou stranou po hlavě. "Tak a vítej ve Zhuleném Hulení." Řekl slavnostně Marex když usedl do křesla za stůl. Postavíme tady Hrad, a budou v něm legální dealerské stánky." Hinexovi se ta představa moc líbila. "A všichni tu budou svobodně hulit." Zasnili se oba. "Měl bys jít udělat nějakej proslov vaše svatosti." Řekl Hinex a Marex se rozběhl ven. U dveří na něj čekali dva strážní, a malý dav lidí, protože Hinex včera vyvěsil plakáty, že budou nové soukromé volby. "Zduř přátelé, bratři a setři. Já jsem Marex, syn papežův, a jsem nový král Kutné Hory, lidově a úředně nyní Zhuleného Hulení. Tohle je Hinex, má dvorní smažka, přítel a pravá ruka. Společně jsme Marex a Hinex. Všichni zajásali. "Teď kdo umí stavět, zítra se bude hlásit u mě. Musíme tu postavit Hrad. Všem se vám bohatě odvděčím." A tak bylo Zhulené Hulení na světě.