Bajo: Začátek éry hrdinů

4. Festival inženýrů

 Ledeč nad Sázavou byla, povětšinu času, poklidná vesnička. Všichni se tu znali a, až na pár individuí, byli přátelé. Klasická vesnice, která by nebyla ničím speciální, kdyby se tu jednou za měsíc nekonal festival inženýrů. Byla to velkolepá událost, kdy všichni z vesnice i jejího okolí mohli ukázat své dovednosti s redstonem a popularitu nabrala, když se tu minulý rok ukázal Mumbo Jumbo. Legenda redstone výtvorů a vzor pro všechny mladé vynálezce. Od té doby dojížděl na festival každý měsíc a obdivoval vášeň a odhodlání mladých talentů. Samozřejmě, že ostatní obdivovali jeho. Byl to skromný a přívětivý člověk, ale bylo o něm známo, že se štítí spolupráce a byl toho názoru, že každý si musí cestu k technice najít sám. To, podle něj, z člověka dělalo inženýra. Veky to věděl. Ale i tak se každý měsíc pokoušel přemluvit Jumba, aby ho vzal do učení. Ikdyž Jumbo obdivuje jeho nadání v tak utlém věku, jeho přesvědčení to nezměnilo. Ale tentokrát se Veky rozhodl že to změní. Ostatně jako každý měsíc, pomyslel se, ale tenhle rok udělá něco tak skvělého, že ho Jumbo prostě bude muset vzít. Rozhodl se, že udělá mechanický výsuvný držák na kuše, že kterých pomocí posíleného signálu vystřelí ohňostroje a pomocí výsuvných dispenserů, které budou skvěle načasované, vystřelí šípy a ty ve vzduchu sestřelí rachejtle a to způsobí jejich výbuch. Musel proto vytvořit raketky s doletem 3. úrovně a se small bally, protože large by byly moc nebezpečné. Samozřejmě je naplní Jambovými nejoblíbenějšími barvami. 

 "To zní dost šíleně," Odmlčel se Ladifer, Vekův dobrý přítel, "ale ultra hustě!" Nadšeně souhlasil s Vekyho nápadem. Ikdyž Ladi redstonu nerozuměl ani za mák, dokázal ocenit dobré a kreativní nápady, které s ním chodili ruku v ruce. "Já vím, že jo?" Kýval na souhlas Veky, "Tenhle rok mě prostě vezme!" Řekl pevně. Tím už si tak jistý Ladi nebyl, ale nechtěl kamarádovi kazit radost a tak pokývl na souhlas. 

 V dalších několik dnech Veky neměl moc čas na kamarády. Musel se připravovat. Čím víc se do svého plánu pouštěl, tím víc pochybností měl. Byl to velice složitý obvod a věci které dělal předtím se mu nemohli rovnat. Nebyl nijak velký a pokazit se toho mohlo málo, ale jde o načasování, pomyslel si Veky. Jedna chyba, jeden špatnej repeater a mohlo vše přijít v nibeč. Byl 100% bezpečný, raketky byly upravené tak, aby vybouchli až s nárazem šípu. Původně se mu do toho nechtělo, ale po Ladiferově proslovu, "vím že to nezkazíš, ale bezpečnost na prvním místě," modifikoval raketky tak, aby se neodpálili ani po pádu na zem, a po nekonečných dnech konečně přišel festival.

 Všechny stánky byly nachystány, vzduchem zněli noteblocky, pigstapy a na nebi létaly raketky. Nejsou ani z poloviny tak dobré jako ty moje, pomyslel si Veky. Čekal. Jambo kolem něj projde každou chvíli a on mu bude moct ukázat své mistrovské dílo. S Jambem už se docela znali a i přes Vekyho pokusy jít k němu do učení, měl Jambo pro Vekyho sympatie. Mladý inženýr se konečně dočkal. "Dobré poledne Veky." Usmál se na mladíka Jambo, který už natahoval ruku na potřesení. "Dobrý, teda Zdravím," pak si uvědomil že to možná znělo nezdvořile, "chci říct, dobrý den." Nervózně se usmál a potřásl si s profíkem rukou. "Tak co sis připravil tentokrát?" Zeptal se s neskrývaným zájmem Jambo. "Budete koukat, je to úžasné!" Řekl a něco si uvědomil. Byl tak nadšený svým plánem, že, i přes pochybnosti, stroj neotestoval ani jednou. Teď Vekyho polil studený pot a srdce se mu rozbušilo. Nesvůj přešel k tlačítku, vždy preferoval tlačítka místo páček, a zmáčkl. Vypadalo to dobře, zprvu. Ze země vyjely kuše na mechanických držácích, čekalo se 5 sekund a vystřelily rachejtle do vzduchu. Po 3 sekundách vyjeli dispensery a hned vystřelili šípy. Možná právě to byl důvod, proč šípy minuly rachejtle o 3 palce. Veky na to koukal s otevřenou pusou. A oči mu zvlhly. Sklopil hlavu a věnoval pozornost svým botám. Jambo na to koukal, samozřejmě mu došlo co měl stroj udělat a tak se koukl na Vekyho a konejšivým hlasem pronesl. "Hochu, chybami se člověk učí a musím říct že ve tvém věku bych se do tohohle asi ani nepustil. Co kdybychom se prošli, koukli na ostatní, dali si oběd a podívali se co se pokazilo?" Jambo věděl, že není nic horšího, než potupa před svým vzorem, ikdyž profík to nebral jako potupu, Veky ano. "To byste mohl?" Zeptal se s chvějícím se hlasem Veky. Jambo kývl. "To nemůžu odmítnout." Řekl Veky. "A navíc," dokončoval řeč Profík, "slyšel jsem že dneska přivezou nějakého pštrosa či co."