Hinex běžel lesem. Nevěděl jak dlouho, ale odhadoval že už to bude déle jak 3 hodiny. Poklusem si držel tempo, hlavně díky trávě, kterou měl po kapsách. Neměl zapalovač na zapálení a já prostě jedl. Nebylo to tak dobré, jako kdyby hulil, ale lepší než nic. Sám nevěděl jak daleko ještě bude muset ujít, a nechtěl umřít na běh bez toho, aby alespoň jedl trávu. Stezka se mu zdála pořád stejná. Stromy kolem něj se míhaly a začínali jeho únavou splývat. Občas viděl na zemi koleje od kočáru, to ho uklidňovalo. Jestli tu někdo jel, tak to přece musí někam vést, myslela si smažka. Věděl, že kdyby se odchýlil od cestu, bude se rovnou moct předávkovat, protože jeho orientační smysl byl asi stejně dobrý jako kočky pohlazené sekyrou. Nohy ho boleli. Snažil se bolest vydržet a s hlavou skloněnou k zemi běžel dál. Kdyby ji nezvedl, protože si chtěl kousnout perníku, neviděl by ukazatel na Ledeč nad Sázavou, ale hlavně by přehlédl kočár z červeného dřeva. Hinexe zaplavila vlna naděje. Nevěděl kdo jsou, ale když je uplatí drogama tak ho svezou, to věděl skoro jistě. Ale už nevěděl, že osoba v kočáře je skoro stejně sjetá jako on.
"Reginalde, když jsem říkal že si dáme pauzu, nemyslel jsem tím, 'dejte si pauzu, počkám v kočáře' sakra!" Zlobil se Marex. Regi zvedl zvedl hlavu od mapy a připustil. "Dobře, jen nepodpal les, prosím." Marex se usmál. "Stane se." Se smíchem vylezl z kočáru a už chtěl vyndat 'počasí', když ale zahlédl člověka s podivným úsměvem vláčející ho se směrem ke kočáru, musel se usmát. "Serus Bratře." Řekl a prohlížel si chlapce, který vypadal, jako kdyby utekl z Gulagu, pomyslel si. Netušil jak moc blízko pravdě je. Hned jak dořekl tradiční pozdrav, postavili se před něj 2 vojáci se zkříženými kopími. "Uhněte, necítíte, že je to taky smažka!" Napomenul vojáky Marex. Když se mu nedostavila žádná odezva, prostě vzal oba vojáky po hlavy sekyrou, jakoby se nechumelilo. "Zdar." Pozdravil znova Marex a chlapec se na něj zvláštně podíval. "Mówisz po polsku?" Zeptal se Hinex a doufal že mu někdo bude rozumět. "Ne, sice ne, ale vyznám se v rybaření." Řekl Marex a pokynul Hinexovi aby šel za ním do kočáru. Hinexovi se rozzářili oči a šel za Marexem. "Hej Regi, koukni! Kámoš!" Regi se s zděšenýma očima kouknul na Hinexe a pak na Marexe. "Kde jsou ostatní vojáci?" Zeptal se Regi. Marex jen pokrčil rameny "Spí," prohodil jakoby je právě nevzal po hlavě sekyrou. "Kdo jsi?" Zeptal se Regi Hinexe. "Nie mówię po czesku." Regi smutně pokýval hlavou. "Vaše svatosti, nemůžete si sem tahat každou polskou smažku co najdeš po cestě..." Pokáral Regi Marexe. ,,Stane se." Pokrčil rameny Marex. "Hej hej, rozumíš mi?" Zeptal se papežův syn Hinexe. Smažka rukou naznačila že 50 na 50. "Ok, Jak se jmenuješ?" Hinex se zatvářil nechápavě. "Kurva mater..." Zaklel Marex a Smažka se usmála. "Jak tie kurczak?" Zeptal se Marex. Hinex se na něj nechápavě podíval. Regi se usmál. "Co jsi mu chtěl říct?" Zeptal se Regi. Samosebou, že s sebou měli překladače. Přece jenom, jeli z Polska. "Jak se jmenuje, kurva, ale on mi nerozumí!" Řekl naštvaně Marex a Regi se smíchem odpověděl. "Protože ses ho zeptal 'jak ty kuře?'" Pak se strážce zvedl z koně, pokynul právě se probouzejícímu se vojákovi, aby obsadil jeho místo v sedle a sedl si do kočáru před Hinexe a Marexe. "Jak masz na imię?" Zeptal se Reginald. Hinex se usmál, konečně někdo kdo mu bude rozumět. "Mam na imię Hinex." Odpověděl Hinex a Regi pokýval, poté ukázal na Marexe. "To jest Marex." Vysvětlil Hinexovi a Marex si s ním potřásl rukou. "Dobře jakho, to stačí." Přerušil výuku Marex. "Mít ty drogy?" Hinex tomu kupodivu rozuměl. A vytáhl všechno co měl v kabátu na sedačku kočáru. Byla tam tráva, kokain, koule. perník, a další, které Marex ani neznal. "Vyrábět?" Zeptal se papežův si ukazujíc na hrodádmu drog. Hinex pokýval hlavou. Marexe něco napadlo. "SMA-ŽE-NÍ." Hinex pokýval. "SMA-ŠE-NÍ!" Řekl radostně Hinex a oba se začali smát na celé kolo. Regi jen s otevřenou pusou a vytřeštěnýma očima sledoval situaci. No co, řekl si, předtím taky fetoval, teď prostě bude fetovat s někým. Hinex na chvíli zvážněl. "Ledeč nad Sázavou." Řekl, ale Marex nepochopil. Obrátili se tedy na Regiho. "Muszę jechać do Ledče nad Sázavou." Vysvětlil Regimu a ten chápavě pokýval hlavou. "Tak, jedziemy tam." Řekl a Hinex se zase usmál. "SMAŠENÍ!" Vykřikl a za nedlouho už byl, společně s Marexem myšlenkami jinde. Během jízdy se kočár nakláněl na strany, byly z něho slyšet, nadmíru, veselé smíchy a byl cítit kouř. Začalo se totiž smažit ve velkém. Hinex se během 'relaxu' oholil jedno obočí, pomocí kříže na Marexově přívěšku a Marex si narval tolik trávy do nosu, co zvládl. Tohle, tomu se říká přátelství na celý život.
ČTEŠ
Bajo: Začátek éry hrdinů
FantasyBajo je příběh založený na skutečných lidech. Do určité míry je inspirován minecraft světem. Fantasy žánr je zde naprosto zřejmý. DOPORUČUJI 15+ a mentálně stabilním lidem. Je zde alkohol, rasismus, drogy a další hanlivosti. Na vlastní nebezpečí lol