-Jajo / Epilog

20 0 0
                                    

  Bluestar, Tonit, Rossweld, Tomáš, Veky, Bukaj, Hinex, Marex a dokonce Technoblade seděli v hospodě v Zhuleném Hulení. "Tak co?" Zeptal se Bluestar Techna. Všichni věděli, co tím myslí. "Je na živu. Hanz řekl, že ho vezli sem k nám, ale po cestě utekl. Někde tam je. A já ho najdu." Řekl jednoduše Techno a všichni mu věřili. "Nemůžu uvěřit, že jsem právě bojoval v opravdový válce, přežil jsem a ještě jsem byl důležitej." Uvolnil se Veky. Všichni se zasmáli. "Na 18 let je to docela výkon mladíku." Veky se usmál. "Už devatenáct." Všichni se znovu od chuti zasmáli. Nikdo teď nemyslel na ztráty. Nikdo nemyslel na ten kráter co je před vesnicí. Všichni se smáli a bavili.

  "No a tak jsem prostě vzal sekyru a hladil jí, ne? Prostě tak a pak přišla ta želva! No to nepochopíš a tak jsem se stal rybářem no. A pěstitelem koček." Všichni se popadali za břicha od záchvaty smíchu. Marexova historka o hlazení kočky sekyrou nikdy neumře. Všichni měli napito, i král. Nikdo nebral ohledy na to, že sedí vedle krále. Oni byli přátele, utvořeni za bitvy. Jediný kdo byl úplně a zcela při smyslech byl Techno. Bavil se, ale už by potřeboval jet. Měl však ještě jednu povinnost. Říct něco Tomášovi a vlastně celému Baju, to však nemohl když byli na mol, musel tedy počkat do rána. Kolem druhé se všichni odebrali na svoje pokoje v Marexově hradu a spali až do pozdního odpoledne. 

  "Děkuji vám všem za pomoc. Vyznamenal bych vás, ale jsem na to moc línej." Řekl Král Bluestar, když se loučil s Bajem a Technobladem. "Jako můj vděk si můžeš, Marexi, nechat Zhulené Hulení." Usmál se. Byla to sice velká vesnice, ale už večer se s Marexem dohodl, že zbytek Česka nechá na pokoji, když si bude dělat smažkov v Kutné hoře. "Doufám, že se vám bude dařit. A Techno, dej vědět až najdeš Mumba." Řekl, Techno kývl a král se obrátil čelem k odjíždějícímu mužstvu. Ještě se u nich zastavil Rossweld a všechny objal. "Ještě se uvidíme chlapci." Usmál se a s máváním se vzdaloval od hradu. "Jdu si dát dvacet." S úsměvem řekl Tomáš. Bůh krve ho však zastavil. "Musím vám něco říct." Všichni k němu vzhlédli. "Hanz měl Totem of Undying, myslím, že by se s ním dal někdo oživit, možná..."

  Skupinka stála nad hrobem oné dívky. Dívky co zemřela při boji proti nepříteli, který byl teď poražen. Pět hlav se tyčilo nad jejím hrobem. Jen tak stáli. Pak Marex spustil směrem k Tomášovi. "Omlouvám se za to, co jsem ti řekl. Nebylo to fér. Neměl jsem..." Tomáš ho zastavil. "Já se taky nezachoval zrovna dospěle, že? Marku, prominu to." Marex se ani nenaštval nad oslovením Marek a objal Tomáše, kterého tím málem udusil. 

  "Jakže tohle má fungovat?" Zeptal se Bukaj, když byl dívčin hrob vykopaný. Marex nikdy nebyl na moc složité plány. Dal Allyss totem do rukou a jen stiskem ho rozdrtil. "Co!? Co když to nebude fungovat!" Vyšiloval Veky. "Klid, bude." Uklidňoval Marex. Nevěděl to, ale něco mu říkalo, že takhle to funguje. Nic se nedělo. Marexovi začali stékat slzy po tvářích. "Techno říkal, že je to velké možná..." Sklopil hlavu Tomáš. Bukaj už chtěl všechny vzít od hrobu, ale dívčiny oči se otevřeli. Jen si zívla. "Měla jsem strašně divnej sen... Hej? Proč jsem v díře, lidi?" Nejdřív se k ní vrhl Marex a pevně ji objal, chtěl být opatrný, ale nešlo to. Objímal jí tak silně, div jí nezabil. Hned na to se na ně vrhl Tomáš, Veky, Bukaj a nakonec Hinex. "No, tohle je o něco divnější než ten sen." Zasmála se dívka a divila se, proč všichni brečí. "Rád tě vidím, vidíme." Řekl Tomáš, když se zmohl na slova. Když se všichni odtrhli, dívka spočinula v Marexově obětí. "No jo, je to dobrý. Fakt. Myslím..." Řekla a všichni se zasmáli.

  Od té doby se toho dlouho moc neví. Marex s Allyss si založili rybářskou chatku, kde pěstovali trávu a Hinexe nechávali spát ve stodole, když zrovna nebyl ve Zhuleném Hulení, které mu Marex přenechal. Dělili se o něj, tak jako o drogy. Jednou se Marex bude muset vrátit do Vatikánu, do té doby bude tady s Allyss a svou dvorní smažkou. Tomáš si udržoval přehled kde kdo je, ale sám si zřídil hradiště na severu Čech, kde je sám. Avšak, často jezdí na návštěvy k Marexovi, který se stal jeho nejlepším přítelem. Bukaj a Veky se zabydleli spolu v Praze. Král je přivítal s otevřenou náručí a dal jim všechen prostor pro jejich pokusy, ať už kouzelnické, nebo redstonové. Mumbo Jumbo se jednoho dne opravdu objevil u Technobladových dveří a po nabrání sil, se také přesunul do Prahy, kde se s Vekym pravidelně vítá. Ten výraz mladého inženýra, když zase spatřil svého mentora se nedal za nic vyměnit. Ladifer se dozvěděl o tom, kde je Mumbo a že je s ním Veky, vydal se tedy k nim a mohl tak dál být příživníkem. Celé Bajo je v kontaktu a jednou za čas se sejdou, ožerou, někteří zhulí a vzpomínají na staré časy. Je toho ještě hodně před nimi, spoustu nástrah. Ale to určitě nikoho nezajímá. 


MrV3ky, MAREKR666, Toomaas_, Datovec, Hinex, Allyss19 -- BAJO JAJO


Bajo: Začátek éry hrdinůKde žijí příběhy. Začni objevovat