Abby
Srde se mi po té větě rozbušilo, "Jo." potichu odpovím.
"Jak si to představuješ?" natáhne znovu z cigarety.
"Jak si předstvauju co?" zvednu jedno obočí.
Devin chvíli přemýšlí. Nejspíš hledá slova, "No jak to chceš udělat, když se pohřešuješ, ale nechceš zpět do svého života." nakloní hlavu na stranu a očima bloudí po lese, který nás obklopuje.
"Jo.... tak nad tím jsem nepřemýšlela." pousměju se. "Ale asi bych tu ráda ještě nějaký čas byla a až vymyslím co dál, tak bych tě přestala otravovat." obrátím se na něj.
Tváří se tak neutrálně, že netuším co si myslí. Típne cigaretu. Vejde zpět do chatky. Jak tohle mám brát? Nechá mě tu? Nebo mě odveze do města přesto že nechci. Sedne si na gauč a z pod stolku vytáhne tužku a papír.
"Oblíbená barva?" zpetá se aniž by se na mě podíval.
"Černá, červená, fialová. Proč?" tohle je fakt divný.
Ignoruje mojí otázku a pokračuje, "Velikost oblečení?" konečně se na mě podíval a usmál se.
Možná to už chápu. "No... 36-38. Proč?" sednu si vedle něj.
"Copak by jsi chtěla spát a bejt furt v jednom oblečení?" z jeho hlasu je slyšet že jsem ho pobavila svou hloupostí.
"Aaaha. Už chápu!" bravo Abby.
"Můžu mít prosbu?" zadívám se na Devina.
"Určitě. Oč jde?" střetneme se pohledy.
"Kup mi jakoukoliv barvu na vlasy." chvíli je ticho, "Neboj všechny peníze za to ti pak vrátím, až nějáký budu mít." poleje mě horko.
"S tím si nedělej starosti." zapíše si moji prosbu na papír a míří si to s klíčkama v ruce ven z chaty.
"Zatím si to tu prohlédni. Budu zpět tak za pár hodin." prohodí mezi dveřmi a pak zamkne.
Prošla jsem celou chtu. Má dvě patra. Vcelku moderní. Jeho mamka asi byla bohatá. Má několik pokojů a koupelen. Úplně dole májí posilovnu. Kdyby mě všechno nebolelo hned bych si zacvičila.
Jdu zpět do pokoje kde jsem se ráno probudila. Lehám si na postele.
Usla jsem. Po probuzení na mě v pokoji čekalo spousta tašek. Oblečení,emmm spodní prádlo a barva na vlasy i s odbarvovačem. Když jsem zvedla hlavu od těch tašek, všimla jsem si papírku na dveřích.
Jel jsem za Mikem. Vrátím se až v noci. Snad se ti ty věci budou líbit. A děkuji za jídlo.
-Devin
Pustila jsem se tedy do své proměny. Přenesla jsem do koupelny nějaké oblečení a barvu s odbarvovačem. Vím že po odbarvení by se mělo aspoň týden čekat s barvou ale nemám čas. A když mi půlka vlasu padne, no co aspoň budu mít nový učes.
Trvalo mi to asi dvě hodiny. Barva umytá. Vlasy vysušené (obrázek) . Černé legíny a šedý velký svetr. Konečně se znovu cítím jako člověk.
Sejdu zpět do obýváku a sednu si do rohu gauče. Zachumlám se co nejvíc do svetru a pustím televizi. Narazila jsem na program kde dávají Jak vycvičit draka. Miluju tenhle film. Asi v půlce znovu usnu.
Probudí mě až to že někdo vypl televizi. Dívný ale jo.
Devin se také posadil na gauč.
"Jak je Mikeovi?" zeptám se rozespale.
"P-promiň nechtěl jsem tě probudit." omluvně se na mě podívá, "Zhoršilo se to." sklopí zrak.
Přišoupnu se blíž. "Místo něj sem to měla být já. Akorát přidělávám starosti." stéká mi slza po tváři.
Devin se na mě otočil. Setřel mi stékající slzu, "Neměla. Znám Mikea a on to zvládne." pousměje se.
Chvilku je ticho.
"Půjdu spát." zvedám se z gauče, "A děkuju za to oblečení atak. Slibuju všechno ti pak zaplatím."
Otevřu dveře do "svého" pokoje.
"Sluší ti to." zavolá za mnou Devin.
Neodpovím, ale pousměju se nad tím. Dlouho mi tohle nikdo neřekl. Je fajn.. Jsem ráda že jsem ho poznala.
Ležím v posteli už přes hodinu. Bojím se. Bojím se noční můry. Ať už o Jhoshovi, Marrym nebo o něm.
Tupě zíram do stropu. Hlavou mi běhají myšlenky co kdyby? proč? přemýšlí nademnou? chybí mi ještě?
Únava a tma mě pohltila. Propadám se do říše snů a nočních mur.
ON!
