**Pohled Devina**
Přijde za mnou do kuchyně. Tak jí podám jídlo. A jde si sednout ke stolu, já ji po chvilce následuju. Do mých míchaných vajíček se zeleninou a toustama se pustí s chutí. Teda asi s chutí, nebo má strašněj hlad, Ať to nebo to aspoň se nají. Mezi sousty si povídáme. Takový ty pitomosti o škole. Abby je o rok mladší než já. Už, už jsem se jí chtěl zeptat jestli má kluka, ale prerušila mě rána dveří.
Stál nich Mike a poslední věc co řekl než se skácel byla "Devine, přines mi rychle lékárničku."
Bežím co nejrychleji pro lékárničku. Přiběhnu zpět a u Mike je přikrčená Abby. Chudák. Ehm... Teda chudak Mike. Začnu vyndavat věci z lékárničky. Radši se ani nekoukám na Abby, ještě bych jí obejmul a řekl že bude vše O.K., ale to nemůžu. Mikeovi jde o život!
S Abbyinou pomocí Mikea obrátím na záda. Máčkám ránu tak dlouho, až vyleze kulka. Rychle ji hodím vedle na zem. Mačkám mu na ránu obvaz, abych zastvail krvácení.
Jednu ruku mám volnou tak Mikea proplesknu, "Mikeu!"
Začíná mi rychle bušit srdce. Ať se proboha probere! Už strácím naději.
"Přístě mě nemlať." prolomí ticho Mikeův hlas. Jak se mi ulevilo! Ufff....
"Abby jdi si odpočinout." vyletí ze mě tak chladně až se sám leknu. Snad sem jí tim nějak neublížil. Jsem to ale blb!
Pozoruju ji dokud za sebou nezavře dveře. Pak pomáhám Mikeovi aby si sednul.
"Kdo to..." ani to nedořeknu a Mike sype informace.
"Střílel po mě Merry. Chce tu holku zpátky." asi je na ní naštvanej, nejspíš i na mě. Nedivím se.
"Ale ta holka se mu nesmí dostat do rukou! Chudák! Nedovolím aby skončila jako... " odmlčí se, ví e uhodil na citlivou strunu.
"Jako moje mamka" dokončím za něj.
Chvíli mlčím.
"Hodím tě radši do nemocnice." zvedám se od stolu a jdu si pro klíčky od Jeepu.
Pomůžu Mikeovi do auta. Cesta trvá takový dvě tři hodiny bez přestávky tam. Až když doprovázím Mike na pokoj si uvědomím. Já jsem debil! Abyy!!! Je tam sama! Do hajzlu!
Spěšně se rozloučím s Mikem a dám telefoní číslo doktorovi. Sprint do auta. Sešlápnu plyn k podlaze. A řítím se co nejrychleji zpět do chaty.
**brzy ráno u chaty**
Snad se jí nic nestalo. Jak já se o ní bojím. Vejdu dovnitř.
"Abby!" volám. Nic.
Začíná mi tlouc srdce. Slyším jako by mi bubnovalo v uších. Vcházím do jejího pokoje. Otevřené okno a nikdo nikde.
Na stole leží vzkaz od Jhoshe 'Ta malá holka zdrhla!. Jdu s ní srovnat účty.
Ne! To je blázínek! Samzdřejmě Abby. Běžím do kuchyně pro svou zbraň po tátovi. Není tam.
Bože! Doufám že jí má Abby. Vezmu si jinou a bežím za chatu.
Zmrznu když uslyším burácet její jméno hlasem na 90% podobném Merrymu.
Oklepu se a bežím dál.
Ten pohled! Jhosh. Mlátí jí a kop hlava nehlava.
"Jhosi!" zařvu.
On si ještě párkrát kopne a otáčí se na mně.
Napřahuje ruku.
Rozmáchnu se a praštím hlavní ho co nejsilněji do hlavy. A pro jistotu (nebo jen tak) to zopakuju.
Abby leží v bezvědomí. Schoulená v klubíčku. Opatrně ji vezmu do náruče. Zdá se tak křehká. Jako panenka z porcelánu. Položím jí opatrně na sedačku spolujezdce a sklopím jí tak, aby ležela. Z kufru vytáhnu deky a zabalím jí.
Jedu do své chaty co mám po mamce.... Bolí nani vzpomínat. Teda na to co se jí stalo.
Přenesu opatrně Abby do pokoje. Svléknu z ní špinavý oblečení. Asi bych neměl, ale chci aby se cítila dobře. Obléknu jí do košile. Samozdřejmě mojí. Ach.. Ta je tak kouzelná. Než zapnu všechny knoflíky, všimnu si jak se jí začínají zabarvovat modřiny na břiše. Oko jí fialoví a ret natéká.
Dám jí pusu na čelo, přikreju ji a opatrně a potichu odejdu.
**po pár hodinách**
Slyším z pokoje kroky. Potichu zaklepu na dveře. Rána!
Rychle vstoupím a dveře si neodpustí zavrzání. Abby leží na zemi.
"Jsi v pohodě?" zeptám se. Snad v mém hlase není slyšet to jak mě vylekala.
"Co myslíš?" usměje se tím nejsladším úsměvem co sem kdy viděl.
Dobře tak si to už přiznám. Je nádherná a já se do ní zamiloval. Jen je to k ničemu.... kdo by mě chtěl... kluka co žije v lese...
Tak po X-miliónech let další část :) už se blížímě ke konci opakování příběhu z pohleda Devina.. Teď už to bude snad zajímavější. Budu moc ráda za názory a třeba i za nápady jak by to mělo pokračovat podle vás :)
A opožděně přeji všem všechno nejlepší do Nového roku <3
