Zpět v Beacon Hills [Teen Wolf]

9.kapitola

Opět otravoval ten nesnesitelný budík.

,,Mmm ještě neee. '' S rozespalým protestem jsem ho vypnula.

Najednou mě něco objalo kolem pasu a já se nemohla ani hnout. Pro samotnou rozespalost, jsem to nijak neřešila. Ještě spící Beth to bylo příjemné a ještě se nasunula zpátky, víc do objetí. Během vteřiny jsem opět usnula.

****************

Protivný zvuk se po chvíli vrátil. Povedlo se mu mě více probudit. Zřejmě nás oba. V prvních vteřinách probuzení, nám to oběma došlo. Oba jsme se pohotově odsunuli od toho druhého a posadili se.

,,Emmm.....jááá.......''

Zakašlala jsem. Absolutně mě ta situace připravila o slova. Ani jeden nevěděl, co má říct, oba to dost zaskočilo.

,,Asi bych měla....půjdu do koupelny. '' S těmito vykoktanými slovy jsem zmizela z pokoje a zabouchla za sebou dveře do koupelny.

O můj bože. Co se to právě stalo? Jak? P-proč? Jak to, že mi to nedošlo, když jsem se poprvé probudila? Proč jsem to včera vůbec navrhla? Bylo by daleko lepší, kdyby spal dole na gauči. A vůbec. Neměla jsem sem chodit. Měla jsem si s tou matikou poradit a nic takového by se nestalo. Beth sotva ho znáš! Co teď?! Hlavně zachovat klid. Musím se převléknout, ať můžeme co nejrychleji do školy a já se nějak dostala z té trapné situace.

Abych se dala trochu do kupy, mi pomohlo opláchnutí obličeje studenou vodou. To pomůže vždy na sto procent. Jelikož sebou nemám žádný make-up, dneska to bude muset být bez něj i v tom samém oblečení, ve kterém jsem strávila včera skoro celý den.

Držela jsem v ruce jeho oblečení a stála přede dveřmi, abych si dodala odvahu vejít. S hlubokým nádechem a hlavou vzhůru se to nějak povedlo. Teda skoro. Po jeho pohledu byla všechna dodaná kuráž ta tam. Co se to se mnou zas děje?

Odkašlala jsem si, než jsem začala mluvit.

,,Tady ti vracím oblečení......a ještě jednou děkuju. '' Nemohla jsem se mu podívat do očí. Připadala jsem si tak moc trapně.

Vystřídal mě v koupelně a já si mezitím připravila všechny své věci. Když byl sbalený i on, vedl mě do kuchyně.

,,Dobré ráno. '' Pozdravil s milým úsměvem šerif.

,,Dobré ráno. Omlouvám se, pane Stilinsky. Včera jsem se díky té bouřce neměla jak dostat zpátky k Melisse a Scottovi domů a Stiles mi nabídl, že tu můžu přespat. ''

,,To je samozřejmost. Vím o tom. Včera to venku bylo dost nebezpečné, je lepší, že jsi tu zůstala. ''

Mžikem oka jsem se podívala po Stilesovi, který mi stál těsně za zády. Nenápadně jsem se zhluboka nadechla. Do nosu mi přišla opět ta jeho vůně. Něco mě na té specifické vůni nenechalo být. Nevím, co to bylo. Nebyla to vůně pracího prášku, aviváže nebo ani nějaká jeho voňavka. Něco mě ale nutilo nasát tu vůni alespoň ještě jednou. Jako by to byla přímo jeho vůně.

,,Emm Beth? Co si dáš k snídani? '' Nervózně mě obešel.

,,Nic, děkuji. Jen jestli snad můžu poprosit o kafe. ''

,,Nic? Jen se neostýchej. Dej si, na co máš chuť. '' Pobídl mě pan Stilinsky.

,,Děkuju, já jen že nesnídám. Buď si dám něco dýl dopoledne, nebo pak až oběd. ''

,,Ahaa. '' Oba zareagovali stejně i na vteřinu stejně. To přesně mě utvrdilo, že to je vážně otec se synem. Až úsměvné, jak se jim to podařilo.