,,Na co ses mě to chtěla zeptat? '' Zvedl se i on.
,,Třeba příště. '' Pousmála jsem se.
,,Tak se měj. '' Mávla jsem mu na rozloučenou svou volnou rukou. Za druhou mě totiž Stiles odváděl pryč.
,,Nejsi tu nějak brzy? '' Šla jsem s ním k autu.
,,Nemyslím si. Právě v čas. '' Zněl nějak uraženě.
Rozhodla jsem se to nijak neřešit. Kluci jsou kluci. Stiles očividně žárlí, že svůj volný čas trávím s Theem. Nevím sice, proč by na něj vůbec měl žárlit, když s Theem jsme jen přátelé. Ale je to dost roztomilý.
,,Co je mezi tebou a Theem? '' Sedala jsem si do auta.
,,Nic. Znal jsem ho jako malého kluka. Pak se odstěhovali a vrátil se před nedávnem. Ale není to ten Theo, kterého jsem znal. Jako by to byl někdo zcela jiný. '' Nastartoval jeep.
,,Vyrostl. Znali jste se jako malé děti Stilesi. Také nejsem chováním jako před několika lety. Každý se mění. ''
,,Ale ne takhle.....Prostě mu nevěřím. ''
,,Mluvil jsi s ním? ''
,,Jo. Ale něco mi na něm prostě nesedí. ''
,,Nechci se o něm teď bavit. '' Dodal nakonec.
,,Dobře. ''
Dojeli k Derekovi domů. Už zde byla Kira se Scottem a Derek. Vzadu seděl Peter na gauči s knihou v ruce. Pevně doufám, že tam zůstane a bude si i nadále hledět svého.
,,Tak jste konečně tu. '' Promluvil Derek s přivítáním.
,,Jo, ještě jsem něco měla po škole. Dřív to nešlo. '' Řekla jsem omluvným tónem v hlase.
,,Nic se neděje. Můžeme začít? '' Držel ruce za zády.
,,Hned teď?
,,Hned teď. '' Zasmál se.
,,Fajn. '' Odložila si věci.
,,Rád bych nejprve vyzkoušel sílu tvých schopností. Třeba jak moc těžké věci dokážeš zvednout a tak. ''
,,Dobře. ''
Prvně jsem zvedla židli od stolu a přesunula ji ke stěně. Derek mě pozorně pozoroval. Sledoval i židli, jak se nese ve vzduchu. Vznášela se nad zemí po celou dobu ve stejné rovině. K židli jsem postavila i stůl s věcmi, které na něm leželi.
,,A co ten gauč? Je dost těžký. Zkus ho zvednout. '' Ukázal Derek na gauč.
Ten už mi dělal problém. Nevím, z čeho ho mají. Snad z betonu. Ještě na něm seděl Peter, který se neobtěžoval jakkoliv pohnout z místa. Jen si dál v klidu četl svou knížku. Obě ruce natažené jeho směrem. Snažila jsem se, jak jen se to dalo. Ale gauč se pohnul maximálně o pár milimetrů.
Peter se nad tím uchechtl. Neměla jsem na něj nervy a neodpustila si malinkatou provokaci. Zabouchla jsem mu knížku přímo před nosem. On se naštvaně otočil. Jeho pohled mě přímo propaloval. Zhluboka se nadechl a opět si otevřel knihu na předešlé straně. Hned mi to zlepšilo náladu.
,,To už je moc těžké. '' Povzdychla jsem si.
,,Nikdy jsi nemusela využívat velkou moc své síly. Časem to bude lepší. '' Povzbudil mě Derek.
,,Zkusme útok a obranu. '' Dal ruce před sebe a lehce se předklonil.
,,Nevím, zda to je dobrý nápad. ''
,,Neboj se. ''
Prvně vystartoval on. Napřáhl se a já stačila uhnout. Jeho ruka prosvištěla přímo kolem mé hlavy. Je vážně dost rychlý. Zkusila jsem úder opětovat, ale měl rychlé reflexy. Různě jsme se navzájem uhýbali a zkoušeli zasadit rány. Jak jsem se soustředila, kolem mých prstů se začaly chvílemi opět proplétat červené proudy energie. Byla to docela i zábava. I když to dalo zabrat. Nebylo to nejlehčí. Uhýbat se všem jeho útokům. Věřím, že do toho ještě nešel naplno. Jinak bych neměla nejmenší šanci.
,,Pomůžu ti. '' Objevil se opět ten hlas.
Díky němu jsem na chvilku ztratila pozornost a Derekovi se podařilo zasadit ránu. Já díky tomu ztratila rovnováhu a spadla na zadek na zem. Tím to skončilo. Sakra. Ať mi ten hlas dá pokoj. Jen mi škodí.
,,Jsi dobrá. '' Pomohl mi na nohy.
,,Snažila jsem se. '' Usmála jsem se.
,,Jen to chce trénink. Hlavně se nikdy nepřestat plně soustředit. V boji musíš mít stále uši a oči na pozoru. Nikdy nevíš, co by tě mohlo překvapit. '' Vysvětloval.
,,Jasně. ''
Ještě jsme pak dobu trénovali. Zkoušel i mou moc. Dalo mi to docela zabrat. Už takhle jsem od rána akorát tak ospalá. Tohle mě dost vysiluje.
,,Co kdybychom zkusili, zda mě svými silami zastavíš. Aniž by ses mě dotkla. '' Navrhl.
,,Jak to myslíš? '' Nechápala jsem.
,,Chci abys mě svou silou zastavila. Stejně tak jak zvedneš objekty. Tak stejně tak zastavíš mě. '' Vysvětloval.
,,To jsem nikdy nezkoušela. ''
,,Je pravý čas. ''
,,No dobře. ''
,,Prvně budu dělat pomalé kroky proti tobě. '' Dal si zase ruce za záda a začal dělat pomalé kroky.
Já se s nádechem natáhla s rukama proti němu a snažila se to nějak uskutečnit. Nedařilo se. Derek ani jednou nezpomalil. Nebyl tam ani náznak.
,,Dobře, tak jinak. Představ si, jako bys mě zastavovala rukama. Představ si ten tlak na rukou, který bys ucítila, kdyby ses o mě opřela. Soustřeď se na ten pocit. ''
,,Můžeme? ''
Kývnula jsem.
Zkusila jsem ho poslechnout. Zavřela jsem oči a představovala si ten pocit. Jako bych se o něj opírala. A tlačila ho dozadu. Po jeho pátém kroku se to lehce povedlo.
,,Paráda. Cítil jsem lehký tlak na hrudi. Perfektně. ''
,,Super. '' Usmívala se Kira.
,,Zkus to znovu. '' Povzbuzoval mě Scott.
Postavila jsem se do postoje a zkoušela to znovu. Na druhý pokus se to opět povedlo. Naprosto stejně. Měla jsem ze sebe neskutečnou radost. I z tak malého pokroku. Ale začínala jsem být ještě víc unavená.
,,Nedáme si pauzu? '' Opřela jsem se v bocích lehce zadýchaná.
Už to jsou dobré dvě hodiny, od té doby, co tohle celé začalo. Vím, že trénink stojí nějaké úsilí, ale já už vážně nemám moc sil.
,,Jestli chceš. '' Derek na sobě nejevil ani známku únavy. Byť jen lehké zívnutí. Nic.
,,V boji ti nikdo pauzu nedá. '' Promluvil najednou Peter.
,,To jsem neřekla. Jen už jsem dneska unavená. Nic víc. ''
,,Chudáku. ''
,,Nevšímej si ho. '' Řekl mi Stiles.
,,Třeba bys jen potřebovala dobrou motivaci. ''
,,O čem to mluvíš? '' Nechápal ani Scott.
,,Potřebovala by pořádný důvod někoho zastavit. '' Zvedl se a šel mým směrem.
,,Jaký důvod? '' Narovnala jsem se.
,,Nevím. Co třeba Stilese. '' Dělal, jak strašně přemýšlí.
Zrychlil se mi tep. Nechci ho do toho tahat.
,,Aaa. Podle tvé nervozity hádám, že to bude správná volba. ''
,,Stilesi pojď sem. '' Přizval ho.
Ten se nechápavě zvedl a došel až k nim. Postavil se před Peterem a vedle mě.
,,Půjdu přímo proti němu. Ty mě budeš muset zastavit. '' Řekl sebejistě.
ČTEŠ
Zpět v Beacon Hills [Teen Wolf]
FanficBeth si užívala svůj dokonalý život. Žila v šťastné rodině, kterou by za nic na světě nevyměnila. Její rodiče ani neví, jak velké tajemství před nimi po celé ty roky skrývala. Jednoho dne se však odehrála jedna nečekaná událost, která ji otočila živ...