Zpět v Beacon Hills [Teen Wolf]

40.kapitola

Dnešní ráno jsem se probudila velmi brzy. No brzy, pro ostatní je sedm ráno i o víkendu normální čas k tomu vylézt z postele a začít něco dělat. Ale pro člověka jako já, je tohle ještě noc. Obzvlášť o víkendu, kdy normálně spím třeba ještě v deset. Nedalo mi to celé totiž spát. Každou chvíli mě to budilo. Dozvím se, že to nevzbudilo Stilese. To mé neustále převalování se na posteli.

Nezbývá mi nic jiného, než se tedy zatím aspoň přesunout do koupelny. Udělat si ranní hygienu a hlavně sprchu. Obléknout si na sebe legíny a volné tričko.

Celé mi to trvalo asi půl hodiny. Po mém návratu do pokoje ještě spal. Opatrně jsem za sebou tedy zavřela dveře. S mobilem si ulehla zpátky do postele. Zachumlala se pod deku. Napadlo mě si prohlédnout zprávy a nějaké fotky. Nechápu, že mě to nenapadlo taky dřív. Třeba mi to oživí trochu tu mou paměť.

Dlouho jsem si podrobněji pročítala všechny mé zprávy se všemi. Se Scottem, Kirou, Stilesem,... Nejvíc tam bylo s Lydií. To se ani nedalo celé prostudovat, jak jich je moc. Očividně jsme takové nejlepší kamarádky. Což sedí. I teď jde poznat, jak mi je blízká. Jak si s ní nejvíc rozumím.

Pak přišla na řadu galerie plna fotek. Byly zde fotky jak ze školy, videa z tréninků, jak jsme byli někde venku a něčemu se strašně všichni smáli,... Co mě dostalo nejvíce, byly fotografie mě a Stilese. Na jedné máme široké vysmáté úsměvy. Na další ho něčím provokuji, pak tam mám i pár jak mě objímá zezadu, nebo si dáváme pusu. Díky tomu mi vyhrkly slzy do očí. Měl pravdu. Chodíme spolu. Chodili....Já nevím. Nechápu, jak je možné, na někoho takového zapomenout. Podle fotek a zpráv ho miluju. Ale teď sotva vím, kdo to je.

A ten včerejší polibek? Mrzí mě to, jak jsem se od něj odtáhla. Ale je toho na mě teď moc. Ráda bych, ale prostě to teď nejde. Zní to na hovno, ale sotva vím kdo to vůbec je.

Mé zavzlyknutí probudilo i druhou osobu v mém pokoji. S lehkým zabručením se protáhl a otočil se obličejem ke mně. Hned si všiml, jak si otírám mokré oči a tváře.

,,Je ti něco? '' Hned se lekl.

,,Promiň, nechtěla jsem tě vzbudit. '' Usmála jsem se na něj. Vážně to nebylo v plánu. Probudit ho.

,,Nic se neděje. Řekneš mi, co se stalo? '' Posadil se celý rozespalý na té matraci.

,,Nic. Jen si procházím své zprávy v mobilu. K tomu ty fotky....já..jsme tam i my dva. Ani nevíš, jak strašně se cítím. Jsem tvá přítelkyně. Milovala jsem tě. A teď sotva vím, kdo jsi....'' Přiznala jsem se.

,,Nic si z toho nedělej. Nemůžeš za to. ''

,,Stejně....''

,,Hele, přijdeme na způsob, jak ti vrátit vzpomínky. Netrap se tím. '' Povzbudivě se na mě usmál.

,,Děkuju. '' Stiskla jsem rty.

,,Nepůjdeme si dolů něco udělat? Když už jsme vzhůru. '' navrhl.

,,Samozřejmě. Já už v koupelně byla, takže je celá tvoje. ''

,,Paráda. ''

,,Tak počkám dole v kuchyni. ''

,,Dobře. ''

Došla jsem dolů do kuchyně. Než on přišel za mnou dolů, kávy byly už připravené na stole. I jeho snídaně byla v plné přípravě.

,,To jsi nemusela. '' Přišel za mnou.

,,Stejně jsem tu byla první. Snídani ti udělat zvládnu. '' Zasmála jsem se.