22.část

422 17 3
                                    

Ráno jsem se vzbudila asi 2 minuty před budíkem. Nechápala jsem, jak to, že jsem dobře vyspalá, ale radši jsem se hned vyhrabala z teplé postele.

V koupelně jsem jen udělala základní hygienu, dala si řasenku a rozčesala si vlasy.

Keira mi napsala, že nejde dnes do školy, protože ji začalo bolet v krku a má hroznou rýmu. Hmm, fakt zajímavý, vzhledem k tomu, že dnes máme psát asi čtyři písemky.. Pak jsem s ní ale volala asi pět minut a to huhňala o sto šest.

Oblékla jsem si tmavé džíny a bílý svetřík s krajkou. Zkoukla jsem se ještě pro jistotu v zrcadle, dala si lesk na rty a vydala se na snídani.

Měla jsem chuť na míchaná vajíčka, takže jsem z lednice vytáhla všechny potřebné ingredience a začala vařit. Pustila jsem si k tomu rádio a potichu si pozpěvovala. Za chvíli už byl v kuchyni i Erik, kterému se hned rozzářil obličej při pohledu na velkou snídani.

,, Teda, no mňam," řekl a nadšeně se pustil do jídla.

Já jsem se nad tím jen tiše zasmála. Při jídle mě ještě stihl doučit nějaké vzorečky na chemii. Asi začnu víc využívat, že je o ročník výš, pomyslela jsem si..

Pak jsme se jako každý den vydali na autobus. Cesta do školy proběhla normálně. Vlastně celý den.

Po páté hodině mě na chodbě zastavil Austin, chtěl se ujistit jestli platí to, že jdeme ven.

,, Clary? Ahoj, platí to dnes žejo?" ptal se s úsměvem.

,, Jo, jasně." Usmála jsem se. ,, A co je vlastně v plánu?" vyzvídala jsem.

,, Hmm.. no nepřemýšlel jsem nad tím do detailů, ale prostě se půjdeme někam projít, sednem si třeba na kafe a tak," řekl natěšeně. Já jsem jen přikyvovala, pak už začalo zvonit.

,, Co máš teď za hodinu?" zeptal se.

,, Laborky z bižule," řekla jsem otráveně. Nechci zase něco pitvat, pomyslela jsem si zhnuseně.

,, Tak to nezávidim, občanka, muhehe," řekl a začal se rádoby posmívat.

Vyplázla jsem na něj jazyk a odebrala se do laboratorní třídy. Už tu byly rozestavěné mikroskopy a všechny ty skalpely, pinzety, jehly a další odpornosti.. Proč si prostě nemůžeme jen zapisovat informace a učit se z učebnice místo laborek? Achjo..

Ani nevím jak, ale konečně jsem byla na obědě po škole a po těch otřesných laborkách.

Dneska chybělo nějak dost lidí, asi začínají ty všemožné epidemie. A nebo se prostě flákaj doma, aby se nemuseli učit na písemky. Což je o dost pravděpodobnější.

Po obědě jsem s radostí vyšla s Austinem ze školy a šli jsme směrem na vlak. Jeli jsme do centra.

,, Doufám, že nemáš strach z výšek..?" zeptal se mě když jsme se blížili k obrovské rozhlední věži.

,, Nemám, neboj nepobliju se tam nahoře." Ukázala jsem se smíchem směrem k věži.

,, Ale né tohle, já myslel..." ukázal na obrovský kolotoč. Byl to takový ten co se otáčí a zároveň se zvedá nahoru a dolu. Nedivila bych se, kdyby se v tom víru objevily i zvratky všech těch lidí.

Vyvalila jsem na něj oči. ,, No to si snad děláš srandu," řekla jsem nevěřícně.

,, Ne," odpověděl klidně a zasmál se.

,, Neboj, nic se ti tam nestane," uklidňoval mě hned.

,, Já jsem schopná se přizabít i na úplně rovném povrchu, co teprv tohle!" Ukázala jsem na vřeštící lidi na tom obrovském stroji, který nejspíš vymyslel sám satan.

,, Neboj, budu tě držet," řekl a chytl mě kolem pasu. Jemně mě pohladil. Nechápavě jsem se na něj podívala a zvedla obočí. Hned stáhl ruku.

,, To se tě nemůžu ani dotknout?" Zvedl ruce na obranu. Dloubla jsem ho do žeber.

,, Tohle nebyl jen tak nějaký dotek."

,, Nojo furt." Převrátil oči. Zasmál se a pak jsme se i přes můj začáteční odpor vydali k pokladně.

,, Dva studentské, prosím," řekl slečně za kasou. Ta na něj celou dobu mrkala falešnými řasami a usmívala se jak zfetovaná. Austin jí měl ale úplně na háku, což jí taky neušlo. Když jsme odcházeli, probodla mě nenávistným pohledem. Já jsem se jen trochu zasmála a šla za Austinem.

,, Téda, ta málem slintala," poznamenala jsem se smíchem. Austin se taky zasmál.

,, Takový mám víš kde.." Ukázal se smíchem na svůj zadek.

,, Ale no ták, vždyť ji ani neznáš," řekla jsem ironicky.

,, Ani nechci, stačí mi, že znám tebe," řekl vážně a usmál se. Já jsem jen bez odpovědi sklopila hlavu.

,, Uhmm, hele kudy se do toho nastupuje?" zeptala jsem se abych odvedla téma.

,, Myslím, že támhle," ukázal na malou plošinu, kam se pomalu hrnuli lidi.

Trochu jsme popoběhli. Bylo to vždy pro dva lidi. No, nevím co by bylo lepší-být sama nebo být tam s Austinem.. Asi to druhý, ale nevím nevím..

Nastoupili jsme do "kabinky" a zavřeli malá dvířka. Hned jsme se začali trochu zvedat, aby mohli nastoupit i ostatní. Vyklonila jsem se přes okraj a vyčkávala až se to rozjede naplno. Ani ne za pět minut jsem se dočkala.

Nejdřív to pomalu vyjelo trochu výš a pak jsme se začali i točit. Pomalu se všechno zrychlovalo a zrychlovalo, až jsem sotva vnímala, kde vlastně jsem. Všechno kolem mě bylo rozmazané. Zvedla jsem ruce nad hlavu a zavřela oči. Dorážející vítr byl pořád prudší..

,, Tak co, líbí se ti to?" Zeptal se Austin.

,, Jooo!" Smála jsem se.

,, To jsem moc rád." Museli jsme trochu křičet, protože v té rychlosti a průvanu bychom se jinak ani neslyšeli. Austin mě chytl kolem ramen, prý abych nevypadla.. neprotestovala jsem, přece to není smrtelný hřích, a nechtěla jsem být za trapnou hysterku.

Museli jsme se držet rukama malého zábradlí a byli jsme připoutaní pásy. Po asi pěti minutách, kdy byl kolotoč v maximální rychlosti jsme se pomalu začali zpomalovat a pomaleji klesat dolů. Začala jsem se pomalu rozkoukávat.

,, Tak co? Přežila jsi?" zeptal se se sarkazmem když jsme vystoupili.

,, Co myslíš?" uchechtla jsem se.

,, No, zatím se držíš," uznal se smíchem.

,, Pff, bych řekla." Udělala jsem rádoby namachrovaný obličej. ,, Bylo to fakt super, díky, že jsi mě sem vzal." Usmála jsem se.

,, To jsem rád že se ti to líbilo, vážně nemáš zač." Zaculil se.

,, A co máme v plánu teď?"

,, Mm, dal bych si něco dobrého." Promnul si bradu.

,, Já mám hroznou chuť na horkou čokoládu, co ty na to?" navrhla jsem s nadšením.

,, Super nápad, tak jdeme!" S úsměvem jsme vykročili k nejbližší kavárně.

____________________

Na obrázku Clary:-))

Děkuju hrozně moc za 1000 celkových přečtení, za všechny votes a komentáře!♥

Angel in dark (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat