Angel in dark (CZ)

28.část

Z pohledu Erika
Sakra, sakra, sakra!!! Ani nevím, co mě víc štve, jestli to, že tráví dost času se Zaynem nebo že jsem ji zase naštval, krátce potom, co jsme se ze stejného důvodu pohádali a usmířili.
Nemůžu si pomoct, ale prostě nedokážu ani vystát, když se takhle s někým sbližuje! A ještě k tomu se Zaynem!
Já vím, nechodím s ní a nemám na ni právo, ale to je jí úplně jedno, co k ní cítím? Já nevím, jak to mám zvládat. Jelikož s ní bydlím pod jednou střechou, tak ji mám na očích každý den, chodíme i do stejné školy.. jak mám zapomenout a soustředit se na něco nebo někoho jiného?
Vždycky, když mám takový záchvat žárlivosti vypustím z pusy věci, které bych jindy nikdy neřekl! Nechtěl jsem udělat scénu, ani bejt hnusnej, ale prostě jsem měl červeno před očima a vůbec neuvažoval! Jenže to není omluva, pomyslel jsem si...
Prostě mě hrozně překvapilo, jak často se s ním stýká. Já s ní žiju ve stejném baráku, a tolik času se mnou teda netráví. Prej fittko.. a co já? Ona se vůbec nestará o to, že tohle mě prostě děsně ubíjí?!

Z pohledu Clary
,,Hele já už bych pomalu měla jít domů," řekla jsem Zaynovi po hodině procházení obchodů.
,,Jo, dobře, půjdu s tebou." Usmál se. Šli jsme teda na metro. Modlila jsem se, abychom nepotkali Erika. Další roztržky už nechci..
,,Těším se na další čtvrtek," řekl ve vlaku se smíchem.
,,Jo, já taky, snad do té doby budu moct zase chodit," zašklebila jsem se.
,,Neboj, to bude v pohodě." Mrknul.
,,No, snad. Já nejsem žádnej vymakanej kulturista, víš?" řekla jsem sarkasticky.
,,To ani já ne." Zasmál se.
,,Rozhodně máš větší bicáky."
,,Nó, a jsem na ně hrdej," řekl a zatnul pěst aby předvedl svaly.
,,Nech toho, budu mít komplexy," řekla jsem a se smíchem odvrátila zrak.
,,Ty? A proč? Taková pěkná holka."
Byla jsem ráda, že jsem otočená, protože neviděl moje chvilkové začervenání. Jeli jsme pak mlčky.
,,Týjo, Vánoce se už blíží," zkonstatoval Zayn aby prolomil ticho.
A jo vlastně, vždyť už je 3.12. a já nemám ani jeden dárek. No, to bude ještě fuška.
,,Mhmm, to jo," řekla jsem.
,,Už máš dárky?" Zakřenil se.
Zavrtěla jsem hlavou. ,,Ani ťuk," řekla jsem se smíchem.
,,Buď v klidu, já taky ne." Mávnul rukou.
,,Nojo, ale mezi klukama to není tak podstatný jako mezi holkama.. já budu muset sehnat dárky pro všechny kámošky a pak ještě i pro rodinu.. achjo, to budou narvaný obchoďáky." Znechuceně jsem převrátila očima nad tou představou. Fakt se nemůžu dočkat, až se uspěchaná budu prodírat mezi půlkou národa narvanou ve všech obchodních centrech.
,,No, my to máme s klukama jednoduchý-řekneme si veselý Vánoce, pokecáme o tom jak musíme jít do posilky až budeme přecpaný a naplánujeme Silvestra," řekl spokojeně.
,,Tak to vám závidím. My s holkama si musíme podávat spoustu miniaturních blbůstek, kosmetiky nebo oblečení, naplánovat vánoční manikůru a dietu, zhrozit se nad naskakujícími kily a jít na povánoční výprodeje." Božee, to bude zas frmolů..
,,Páni, nechtěl bych." Zašklebil se. Dloubla jsem do něj a zasmáli jsme se.
,,Hele, budeme vystupovat." Ukázala jsem na dveře.
Vystoupili jsme a pomalu se loudali směrem k domu.
,,Bylo to dneska fakt super," řekl po chvíli ticha.
,,Jo, souhlasím." Usmála jsem se.
,,A to s tím Erikem.. kdyby tě prudil nebo cokoliv jinýho, jen zavolej, jasný?"
,,Jojo, neboj." Zasmála jsem se.
,,Myslím to vážně," řekl seriózním tónem.
,,Já vím, jak jinak." Vyplázla jsem jazyk.
,,A dej zítra vědět, která část těla tě bolí nejvíc," řekl se smíchem.
,,No to určitě, pokud budu schopná vyťukat něco do mobilu." Zasmáli jsme se. Chvíli jsme zase šli mlčky.
,,Uhm, Clary?"
,,No?"
,,Chtěl jsem se zeptat.. no.. je mi to blbý.." sklopil pohled.
,,Já nekoušu," upřesnila jsem se smíchem.
,,Ty s Erikem fakt nic nemáš, že tak žárlí a hlídá si tě?" Kousl se do rtu.
,,Nic s ním nemám," řekla jsem upřímně.
,,Tak to je do tebe slušně rachnutej," zkonstatoval.
,,Myslíš, že až tak?" zeptala jsem se nevěřícně.
,,Jo tak tím jsem si naprosto jistej. Takhle zabouchnutýho jsem ho ještě neviděl, a to ho znám dlouho," ujistil mě.
,,Hmm.. on mi řekl svoje no.." pokrčila jsem rameny.
,,A jak to vidíš ty?" vyzvídal.
,,Já.. já s ním chodit nechci. Víš, už i kvůli tomu, že moje máma chodí s jeho tátou.. je to prostě takový blbý. Vždyť se můžou i vzít a my bychom byli nevlastní sourozenci."
,,A teď bez ohledu na okolí? Jen tvoje city?"
Semkla jsem rty. Nakonec jsem pokroutila hlavou.
,,Ne, takhle to necítím. Jednou jsme se sice líbali, ale to popravdě nevím, co se mnou bylo.." řekla jsem nejistě.
,,Tak mu to dej co nejdřív najevo, protože on se bude odmilovávat hodně dlouho.." řekl zamyšleně.
,,Já myslím, že jsem mu to už naznačila." Pokrčila jsem rameny.
,,Tak snad to co nejdřív ustane, protože zatím to vypadá, že to nevzdává."
Už jsem neodpovídala. Popravdě, taky bych brala, kdyby se Erik začal chovat víc jako můj kamarád. Nechci mu nic vyčítat, věřím, že je to pro něj těžký, ale takhle se moc daleko nedostaneme, pokud bude vyvádět pokaždé, co budu venku s jiným klukem.
Už jsme jen se Zaynem probrali banality jako jsou otravné úkoly a písemky, lidi ze školy a pak už jsme se ocitli před brankou.
,,Tak ahoj, děkuju za super odpoledne," loučila jsem se.
,,Jo, já taky." Usmál se. Pořádně mě objal, a pak už šel domů.