17.část

260 17 0
                                    

Chvíli jsem čekala, až začne, vypadala docela vážně. Achjo, snad žádný průšvih.

,, O co jde mami?" vybídla jsem ji nakonec.

,, No, mně je to takový blbý, přece jen, je to mezi váma.. Ale na čem jste se tak pohádali? Ten křik byl slyšet přes celý dům." No to jsem si mohla myslet.

,, Hele, říkám, nic hrozného.." začala jsem nejistě. ,, Přijde mi, že se o mě nějak moc bojí a že trochu žárlí," řekla jsem tiše.

,, Jak žárlí? Na koho?" Nechápavě se zeptala.

,, Na všechny kluky, se kterýma trávím čas nebo s nimi třeba jen i mluvím dýl, než by se mu líbilo.."

,, Vy spolu snad chodíte nebo..?" Vypadala trochu vyděšeně.

,, Ne! Ne, nechodíme.." uklidnila jsem ji.

,, Ale on to asi vnímá jinak, co?"

,, To si nemyslím," pokroutila jsem hlavou.

,, Ale já to vím," řekla přesvědčeně.

,, Mami, prosímtě, vždyť jsme nevlastní sourozenci.."

,, No co, jsi pěkná holka, prostě se mu asi líbíš." Usmála se.

Překoulela jsem očima. ,, Mami, moc to hrotíš."

,, Ale prosímtě, nic nehrotím. Jen tě seznamuju s realitou." Mrkla na mě.

,, Aha, tak to děkuju, ale přeháníš to."

,, Hele, mysli si co chceš, ale já si to všímám taky. A to ani nevím co děláte, když vás nevidím." Zašklebila se.

Drkla jsem do ní. ,, Mami, klídek." Zasmály jsme se.

,, A tobě se on nelíbí?" vyzvídala.

,, Vážně chceš řešit kluky?" Zvedla jsem obočí.

,, Co, nemůžu se ani vlastní dcery zeptat na to kdo se jí líbí?" zeptala se rádoby nevěřícně. Překroutila jsem očima.

,, Noo?" nedala se odbýt.

,, Dobře, trochu. Jen kdyby tolik nevyšiloval," uznala jsem.

,, No, to jsou chlapi." Usmála se.

,, Mami, ještě mi řekni, že bys byla ráda, kdybychom spolu chodili." Zasmála jsem se.

,, No, ráda neráda, nevymlouvala bych vám to, je to vaše věc. Příbuzní nejste, takže já ani Luke bychom stejně nic nenadělali."

,, To myslíš vážně?"

,, Proč by ne? Hele, vždyť je to vaše věc, do toho se už míchat opravdu nechci. Jen chci abys věděla, že nech svoje city cítit to co chtějí, bez ohledu na okolí." Usmála se. Nad tou větou jsem se pousmála i já.

,, No nic, já už půjdu, aby ses dobře vyspala. Dobrou noc." Dala jsem jí pusu na tvář a pak odešla.

Já jsem ještě chvíli přemýšlela nad vším co mi řekla, i co říkala Keira. Ale pak jsem nějaké hloubkové rozjímání vzdala a rozhodla se jít spát. Už toho vím až dost. Přikryla jsem se a pomalu zavřela oči. Čeká mě slastných 8 hodin spánku.

Ne tak nečeká, protože mi někdo napsal. Klasicky přesně tehdy, kdy usínám. Odemkla jsem mobil a otevřela facebook. Hned 2 nové zprávy.

Od Keiry

Čauky, hele promíň jestli už spíš, ale já jsem tak ukrutně nabuzená! Dala jsem si kafe, a nějak jsem to nedomyslela s tím spaním..

Nad tím jsem se musela zasmát. Odepsala jsem jí a šla otevřít druhou zprávu.


Od Zayna

Ahoj kámoško:P Napadlo mě-co kdybych tě zejtra vyzvednul ze školy a zašli bychom někam na oběd? Vařím já!! (Což znamená KFC, kdyby náhodou)

Nad tím jsem se pousmála a hned mu odepsala na souhlas. No co, jednou mě nějaký hranolky nezabijou.

Na chatu jsem strávila ještě asi hodinu. K tomu se přidal instagram, snapchat, twitter a tadáá, dvě hodiny mého drahoceného spánku jsou v háji.

O půlnoci jsem to vzdala a vypla mobil. Už jsem se jen přikryla a hned tvrdě usnula.

Angel in dark (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat