Angel in dark (CZ)

7.část

Z pohledu Clary

Flashback

,, Proč mě tu držíte?" zachraptěla jsem. Andreas se ke mně otočil a procedil skrz zuby.

,, Protože si to zasloužíš!"

,, Ale já jsem nic neudělala!" vykřikla jsem ale hned jsem toho litovala, protože jsem už skoro nemohla mluvit.

,, To máš tak blbou pamět?" Uchechtl se. ,,To kvůli tobě přišla Sophie té noci o život. Zaynovi to zlomilo srdce."

,, Já za nic nemůžu! Nebyli jste tam, tak jak můžete vědět co se stalo?!!"

,, Víme to moc dobře. Kdybys nevyprovokovala Jacoba, nic by jí neudělal! A už sklapni!" Natáhl ke mně ruku s pohrozením facky.

,,J-jen mě už p-p-prosím nemlaťte," zašeptala jsem. On stáhl paži a dál se věnoval nějakým papírům.

Jen jsem se tiše rozbrečela. Proč musím takhle trpět kvůli něčemu, za co nemůžu. Já jsem ji ani neznala. Vlastně skoro nikoho z nich. Ale Zayn mě zklamal. Byli jsme nejlepší kamarádi!

Konec flashbacku

S trhnutím jsem se posadila na posteli. Promnula jsem si spánky a pomalu vydechla. Už zase ty podivné vidiny. Začíná se mi asi opravdu vracet minulost a vzpomínky. Bohužel nejsou zrovna dvakrát příjemné. Pak jsem si uvědomila, co se mi vlastně zdálo. Se zděšením jsem zjistila, že Zayn mi byl povědomý proto, že jsem ho už znala. Ale na nic si nevzpomínám.

,,Clary? Proč sedíš? Jsi v pohodě?" ozval se Erik ospale.

,,Já, ehm.. měla jsem špatnej sen," zamumlala jsem.

,,Kvůli tomu hororu?"

,,Právěže ne. Mám pocit, že se mi začínají nějak vracet vzpomínky ze života. Ale nejsou zrovna hezké." Naprázdno jsem polkla.

,,Co se ti vrátilo?" zeptal se a vzal mě kolem ramen.

,,Já.. no.. byl tam Zayn. Teda zmínka o něm. Byla jsem tam v nějaké ne moc hezké místnosti, prý proto, že můžu za smrt nějaké Sophie, nebo jak se jmenovala. Nikoho jsem tam nepoznala. Ale nedávno jak jsem omdlela, když jsi tu měl ty kamarády, měla jsem podobné vidění, a byl tam i Zayn. Jsou to jen sny nebo se mi opravdu ukazuje minulost?" Byla jsem naprosto zmatená i tím co říkám.

Chvíli se zaraženě díval. Nejdřív na mě a pak někam do tmy. Ví snad něco? Odkašlal si.

,,No, já jen znal tu jeho přítelkyni Sophii, byla moc hodná.. ale umřela. Někdo ji zabil. Už je to rok." Sklopil pohled. Aha, takže to byla pravda.

,,Jmenoval se ten někdo Jacob?" zeptala jsem se nejistě.

,,To fakt netuším, nikdo o tom moc nemluvil." Pokrčil rameny. Bylo ale vidět, že je lehce nervózní.

,,Aha.. no, neřeš to, půjdeme zase spát. Teď nemám sílu se tím zabývat," řekla jsem a znovu si lehla. Usínalo se mi ale dost špatně. Zachumlala jsem se do teplé peřiny a hlavu zabořila do polštáře. O své minulosti zjevně hodně věcí nevím. Napadá mě jen otázka.. Chci to vůbec vědět?

Z pohledu Erika

Ráno jsem vstal v devět. Clary ještě spokojeně oddechovala, takže jsem potichu vstal a odebral se do svého pokoje. Umyl jsem se a vzal do rukou mobil. Vytočil jsem Zayna. Po čtyřech zazvoněních se ozvalo z telefonu:

,,Čau kámo, prosimtě co chceš tak brzo?" Z jeho hlasu bylo slyšet, že se právě probudil.

,,To se dozvíš, až sem přijdeš. Koukej zvednout zadek a do půl hodiny ať jsi tu, je to důležitý," řekl jsem a pokusil jsem se o rázný tón.