Angel in dark (CZ)

25.část

Asi po půlhodině nic nedělání jsem se rozhodla, že zavolám Keiře. Potřebuju se vypovídat, takže stačí, když bude dělat ,Hmm' a ,Týjo' a budu spokojená.

,,Haló?" ozvalo se z telefonu. Bylo slyšet, že jí není moc dobře.

,,Ahoj, vůbec nemusíš mluvit, stačí když budeš poslouchat," vychrlila jsem hned.

,,C-coo?"

,,Prostě jen poslouchej a pak na to jednoslovně zareaguj, potřebuju se vypovídat," řekla jsem.

,,Jasně, povídej."

,,No.. dneska jsem byla venku s Austinem," začala jsem pomalu.

,,Děláš si? Fakt?" ptala se hned.

,,Jo.. no, nejdřív mě vzal na obrovskej kolotoč a pak jsme si sedli do kavárny. Povídali jsme si, a tak.. jenže pak se mezi nás vsunula nějaká jeho kámoška, jestli se to tak dá nazvat," řekla jsem otráveně při pomyšlení na Megan.

,,No, a od začátku bylo vidět jak Austina balí. Chvíli jsem tam byla jak neviditelná, protože se ho pořád na něco vyptávala a on měl co dělat aby jí nějak odpověděl. Pak se otočila na mě a docela jí zaskočilo, když zjistila, že jsme jen kámoši. Úplně se rozzářila, když se dozvěděla, že je volnej, teď mě docela mrzí, že jsme před ní nezahráli divadýlko, že jsme šťastný páreček," zasmála jsem se nad tou představou.

,,No pokračuuj," pobízela mě nedočkavě.

,,No a pak se k nám vetřela i na cestu zpátky. V metru jsem málem spadla, když prudce zabrzdilo, ale naštěstí mě Austin chytil, řeknu ti, takhle jasný modrý oči jsem už dlouho neviděla a.."

,,Hele, promiň že tě přerušuju, ale jak tu o něm básníš, tak mi to zní jako by ses do něj trošku zakoukala, nemám pravdu?" zeptala se naoko, i když jsem věděla, že si odpověděla sama.

,,N-no... já nevím, dnes mi s ním prostě bylo hezky," pousmála jsem se.

,,No to vidím," řekla s lehkým smíchem. ,,Už to dopovídeej," prosila nedočkavě.

,,Už ani není moc co, prostě když mě chtěl vyprovodit a vystoupit se mnou, tak ho ta Megan nechtěla pustit, což bylo celkem trapný.. Odseknul jí a šli jsme.. A když jsme se loučili tak mi dal pusu na tvář," řekla jsem tiše.

,, Vážně? Páni!" Bylo slyšet její překvapení.

,,No," vylezlo ze mě.

,,A řekl ti něco?" ptala se ještě.

,,Jen chtěl vědět jak to bude dál. Řekl mi, že ho ubíjí trávit se mnou čas jen jako kamarád. Já nevím no, je to na mě prostě dost rychlý, vzhledem k tomu jak mám vybíleno v mozku," povzdychla jsem si.

,,No, hele vypadá to, že to s tebou myslí vážně. Když on na nějakou holku takhle dlouho čeká, dvoří se jí a klidně by i všem vykřičel jak tě má rád.." zkonstatovala.

,,Myslíš?" Kousla jsem se do rtu.

,,Myslím, že vím," řekla jistě.

,,No, když ono je to stejně takový.. no.. jestli by nám to vydrželo," uvažovala jsem.

,,To už já nevím, musíš to posoudit sama. Do ničeho se nežeň, když ti dává čas, ale zase ho nenech v nejistotě moc dlouho," řekla.

,,Já vím, už takhle je mi to blbý že za mnou běhá jak pejsek na vodítku a přitom furt poslouchá jak jsme kamarádi. Ale já pořád nevím.." povzdychla jsem si.

,,Hele, čas sám ukáže," řekla povzbudivě.

,,Asi máš pravdu," uznala jsem. Ale stejně mi to vrtalo hlavou.

,,Jo, a Keiro?" zeptala jsem se ještě.

,,No?"

,,Je mi to takový blbý, ale.. měla jsem zase vidinu do mé minulosti. A padla tam zmínka o tom, že jsi prý taky chodila s Austinem..?"

,,Eh, jó, ale to je už dávno. Neboj, to nebyla žádná velká láska. Spíš trapný třítýdenní chození.." řekla nezaujatě.

,,Jo, o to mi nejde.. Ale nemyslíš, že i v mém případě by to bylo takové třítýdenní chození?" Kousla jsem se do rtu.

,,Určitě ne. Dává ti čas, už jste spolu navíc chodili i předtím a je opravdu vidět, že tě miluje. Věř mi, to je něco jinýho," ubezpečila mě.

,,No, jak myslíš.."

,,Hele už se tím netrap, moc nad tím uvažuješ. Dej si trochu pauzu, dej si hrnek kakaa a dobře se vyspi," uchlácholila mě.

,,Asi jo, dám si free time," pousmála jsem se.

,,Hele já budu muset končit zlato, jdu si idělat čaj a vzít si prášky. Asi budu chybět do konce týdne, mohla bys mi pak třeba v sobotu půjčit pár sešitů? Protože z toho doplňování školy mi asi hrábne," řekla naštvaně.

,,Jo, jasně, donesu ti je v pátek po škole," uklidnila jsem ji.

,,Moc děkuju. A co se týká toho Austina, neboj se toho a dej mu šanci. Víš jak to myslím.. prostě si počkej a pak se rozhoduj." Z jejího hlasu jsem slyšela úsměv.

,,Dobře. Děkuju za rozbor," zašklebila jsem se.

,,Není zač, jsem tu kdykoliv."

,,Ať je ti líp, pa," rozloučila jsem se s ní.

,,Děkuju, papa." Típla hovor.

I tak jsem byla dost nerozhodná. Nechci se k němu chovat jako k nějakému pejskovi co za mnou bude všude běhat v naději která by mu mohla být na prd, ale ani s ním nechci být ze soucitu.

Asi má Keira pravdu, prostě tomu musím dát čas.

Zbytek večera jsem strávila nad úkolama a mobilem. V devět jsem zaklapla počítač s konečně dokončenou prezentací a unaveně sebou plácla o postel.

Rychle jsem se šla osprchovat a umýt si zuby. Vlasy jsem si letmo rozčesala a oblékla se do pyžama.

Když jsem si lehla do postele, zapípal mi mobil. Nová zpráva.

Od Zayna
Ahoj! Zítra nezapomeň na naše velké fitness odpoledne:-DD Vyzvednu tě v 16:00, za odměnu zmrzlinový pohár a bazén! :*

Usmála jsem se. A jo, zítra provětrám nové tenisky a oblečení ve fitku. Snad se aspoň zvládnu postavit na nějaký ten běžící pás.. S činkami to bude horší. No, musím se na to hlavně dobře vyspat. Ještě jsem rychle odepsala Zaynovi.

Pro Zayna
Jak bych mohla zapomenout :-P A doufám že ten pohár bude pěkně velkej!

Pak už jsem se jen přikryla, zavřela oči a konečně upadla do hlubokého spánku.

___________________

Na obrázku Keira))