Angel in dark (CZ)

47.část

Vyběhla jsem hned ven. Všude se ozýval smích, nesmyslné věty opilých lidí a hudba. Všichni se bavili. Jen já jsem měla pocit, že za chvíli asi vybuchnu.
Jak mi to mohl udělat? Vždyť jsem snad nechtěla až tak nesplnitelný úkol, jen aby prostě počkal třeba měsíc, nebo dva.. Je snad logické, že se s ním po pár dnech vztahu nevyspím. Nebo teda aspoň podle mě to logiku má.
Vážně začínám mít pocit, že kluci chtějí ve vztahu furt jen to jedno.
Sesunula jsem se pomalu na zem a dala si hlavu do dlaní. Zavřela jsem oči a chvíli jen zhluboka dýchala.
,,Clary?" Ozvalo se za mnou. Otočila jsem se.
,,Eriku," vydechla jsem.
,,Co se stalo?" Svraštil obočí při pohledu na můj výraz. Přivřela jsem oči, abych potlačila slzy. Sklopila jsem hlavu.
,,Tak co se děje?" Přisedl si ke mně.
,,A-austin se... vyspal s jinou," řekla jsem narovinu. Erik se napnul ve svalech.
,,Cože?!" zeptal se jakoby špatně slyšel.
,,Jo," přikývla jsem.
,,To si ten kretén dělá prdel!" zařval na celou zahradu.
,,Klid, klid.." zatáhla jsem ho za napřímenou ruku.
,,To není v klidu, to je prostě děsný!" Bouchnul pěstí do stěny domu.
,,Jo." Po tváři se mi skutálela slza.
,,No tak to mu nedaruju!" Naštval se Erik a vykročil rázně zpět do domu.
,,Počkej!" volala jsem za ním.
Vstala jsem a rychle vběhla za ním. Uvnitř bylo čím dál tím větší dusno.
Erik vešel do chodby. Otevřel i přes mé varování, že tam Austin není první dveře. Pak druhé.
U třetích se trefil. Právě ho zastihl sedět s hlavou v dlaních na posteli.
,,Ty prasáku!!" Rozběhl se k němu Erik. Vyrval mu obličej z rukou a dal mu pořádnou pěstí do nosu. Austin to v šoku sotva stihl zaregistrovat.
,,Už nikdy se k ní neopovažuj přiblížit!" zařval na něj. Austin zvedl hlavu, z nosu mu tekla krev, leskly se mu oči.
,,Jasně, ty jsi její osobní guru," odfrkl si. Na to se Erik výhružně nadechl a kopl ho do rozkroku. Austin se svalil k zemi. Objal si trup pažemi a mlel jedno sprosté slovo za druhým.
Naprosto ochromeně jsem na to zírala.
,,Pojď, v týhle místnosti nebudeš už ani vteřinu," řekl Erik a vzal mě za ruku. Odtáhl mě pryč.
Když jsme byli zase venku, unaveně jsem vydechla.
,,Promiň, nemuselas mě vidět v takovéhle náladě, ale já jsem ani nevěděl co dělám," mumlal Erik. Zavrtěla jsem hlavou.
,,Jakákoliv rvačka je lepší, než pohled na něj s nahou Megan," řekla jsem znechuceně.
,,Jakou Megan? Ty tu holku znáš?"
,,Jo, bohužel." Přikývla jsem. ,,Měla zájem i o Zayna."
,,To bude teda pěkná děvka," zkonstatoval Erik naštvaně.
,,Jo, nejspíš," řekla jsem mrzutě.
,,Já jsem taky dobrej idiot." Plácl se do čela. ,,Ty jsi tady čerstvě po rozchodu a já tu rozebírám takový blbosti." Soucitně mě vzal kolem ramen. Položila jsem si hlavu na jeho rameno a zavřela oči.
,,Ale můžeš si být jistá, že to dneska - to bylo jen zahřívací kolo. Ten ještě uvidí, jak dopadne, když se já naštvu," odfrknul si.
,,Nemusíš ho umlátit k smrti, ať si dělá co chce." Mávla jsem rukou.
,,V tom mu nebráním, ale ať si to dělá potom, co mu rozbiju ciferník." Erik se zlomyslně usmál. Je pravda, že v téhle chvíli bych Austinovi nejradši těch facek dala tak padesát, ale k čemu by mi to bylo? On by to sotva cítil, a stejně by se nijak nezměnil.
,,Byla jsem pěkně blbá," pokárala jsem se. ,,Mělo mi hned dojít, že on je prostě děvkař, a i jím zůstane. Byla jsem fakt dost pošetilá, pokud jsem si namlouvala, že se určitě kvůli mě změnil." Převrátila jsem očima.
,,Je to jen obyčejný prase," shrnul to Erik. Musela jsem přikývnout.
,,Vždyť jste spolu byli ani ne týden, ne?" Nechápavě zvedl obočí.
,,Jo," přikývla jsem.
,,No tak ten na to jde teda slušné rychle. Dost na tebe spěchal, viď?"
Pokývala jsem hlavou. Na chvíli jsem odvrátila pohled, aby nebylo vidět slzu, která mi stekla po kořenu nosu.
,,Neboj, za pár dní budeš v pohodě." Uklidňoval mě.
,,Mě ani tak nevzalo to, že už spolu nechodíme, ale prostě ten fakt, že už dvakrát se vyspal s nějakou holkou mezitím co jsme spolu chodili. A i kdyby jen jednou - prostě mě fakt zklamal." Zabořila jsem si ruce do vlasů.
,,To by zklamalo každýho," přisvědčil.
,,A že mu to ještě neni blbý! Spát s ní ve stejným domě, kde jsem i já a můžu kdykoliv otevřít dveře a načapat je." Plácla jsem se do čela.
,,Asi byl i dost nalitej.."
,,To si piš, ale ani to ho neomlouvá," řekla jsem rozhodně.
,,To fakt ne."
,,Hele nepůjdeme už domů? Popravdě sd tu tedy necítím zrovna nejlíp..." kousla jsem se do rtu.
,,Jo, jasně, jdeme." Usmál se a zvedl mě na nohy.
Vydali jsme se pomalým krokem na autobus. Stihli jsme ho jen tak tak, ale naštěstí na nás řidič počkal.
Unaveně jsem se o Erika opřela v prázdném voze a zavřela oči. Byla jsem úplně vyčerpaná.