Angel in dark (CZ)

26.část

Ráno jsem se otráveně vyhrabala z postele. Vstala jsem o deset minut později, než obvykle, snad to stihnu.

Rychle jsem si umyla zuby a vlasy vyčesala do volného drdolu. Dala jsem si ledabyle řasenku a lesk na rty. Cítila jsem se celkem unavená.

Oblékla jsem si černé legíny a volnou mikinu. Hold dnes budu mít trochu lazy day. Do menší tašky jsem naházela boty a oblečení do toho fitka. Pak jsem do tašky dala i plavky, protože Zayn psal i něco o bazénu. Snad se do té doby proberu. Asi si dám dneska kafe.

Sešla jsem dolů a dala hrníček pod kávovar. Spustila jsem tlačítko s kapučínem a spokojeně jsem si šla vybrat kus bábovky. Mňam, sladký snídaně.

Erik si dal jogurt, a pak jsme hned vyrazili. Dneska jsme trochu nestíhali, takže jsme museli běžet. No, už mám trénink hned po ránu, pomyslela jsem si.

Ve škole jsem hned první hodinu byla "příjemně" překvapena písemkou z fyziky, kde jsem neuměla skoro nic. Všechno jsem si tak nějak opsala z lístečků, které kolovaly po třídě a z rad ostatních. Snad tam mám aspoň něco dobře. Ale popravdě, můj průměr z fyziky je mi úplně ukradený.

,,Tak co, jak se máš?" ptala se mě Crystal o přestávce. Už jsme si dlouho nepokecaly.

,,Ale jo, fajn, jen jsem dost unavená." Zívla jsem.

,,To myslím, že všichni." Přikývla a taky si zívla. Je to fakt nakažlivé.

,,A co tví rodiče? Má už aspoň jeden práci?" zeptala jsem se. Bylo mi jí v tomhle líto..

,,Máma dočasně dělá jako manikérka v nějakým salonu a tátovi se něco rýsuje. Ale teda řeknu ti, je to dost na hovno," zkonstatovala podrážděně.

,,To věřím, tak hlavně ať mu to vyjde!"

,,Doufám, protože mi z toho už začíná hrabat. Vždycky jsem byla zvyklá na to mít co chci a potřebuju, s penězma nikdy nebyl problém, a teď? Pořád poslouchám věty jako ,Musíme šetřit!' ,Tohle si nemůžeme dovolit' nebo ,Víš přece v jaké jsme situaci'. Asi půjdu k psychiatrovi," řekla sarkasticky.

,,Neboj, lidi se mají i hůř.. máte přece rezervy. A jestli by to bylo hodně špatný, tak myslím, že Luke by tvýmu tátovi klidně půjčil," navrhla jsem jí. Nejdřív nevěřícně vyvalila oči.

,,To fakt?" zeptala se.

,,Jo, ten se v penězích skoro koupe prosímtě.. mám se ho kdyžtak zeptat?" Usmála jsem se.

,,Tyjo, to by mi hrozně pomohlo! Kdybys mi na něj dala číslo, tak by mu táta klidně sám zavolal!"

,,Jasně, napíšu ti ho do smsky," slíbila jsem. Vypadala aspoň trochu klidněji. Chudák holka..

,,Tak co, připravená?" zeptal se mě Zayn se smíchem, když mě vyzvedával před školou.

Jen jsem se na něj podívala s ironickým výrazem, který mluvil za vše. Vyrazili jsme do centra.

Když jsme vlezli do obchodního centra, Zayn nás nasměroval na úplně nejvyšší patro. Vešli jsme do červena sladěné recepce, kde za pultem seděla asi 25letá holka s brýlemi.

,,Á, Zayne!" Zřejmě je tu častým návštěvníkem, pomyslela jsem si.

,,Ahoj, vzal jsem s sebou i kámošku. Poprvé to má zdarma, žejo?" zeptal se a zazubil se. Recepční div neroztála blahem. Zakoulela jsem očima.

,,J-jasně, hned jí ukážu šatny," řekla a s úsměvem mě brala ke dveřím.

,,Tak se vidíme za chvíli!" Kývnul na mě Zayn.

,,Tak, tady si vyber skříňku, tamhle jsou sprchy, fény, kulmy a bůhví co ještě," zasmála se trochu a prstem mě navigovala.

,,Dveře do tělocvičny jsou támhle." Natáhla se.

,,Děkuju," usmála jsem se a šla ke skříňkám. Vybrala jsem si číslo 24 a začala se převlékat. Vlasy jsem si svázala do culíku a přes ramena jsem si přehodila ručník. Do ruky jsem schmatla láhev s vodou a vyrazila ke dveřím.

V tělocvičně mě hned ovanul odér potu a energetických nápojů. Bylo tu celkem málo lidí, všichni buď běhali na pásech nebo posilovali různé části těla. Ohlédla jsem se kolem sebe, Zayn tam ještě nebyl.

Přešlapovala jsem z nohy na nohu. Napila jsem se a pomalu začala přemýšlet, co vyzkouším jako první.

,,Tak, můžem?" vytrhl mě Zayn ze zamyšlení. Jen jsem rychle pokývala hlavou.

Nejdřív jsme šli na dvacet minut na běžící pás. To jsem zvládala celkem v pohodě, teda dokud nedošlo na nejvyšší rychlost. Ani nechci vědět, jak jsem vypadala. Asi jako nějaká zmoklá imitace slepice.

,,A teď jsou nařadě nohy," zazubil se na mě Zayn a ukázal na děsivě velké posilovací stroje opodál. Vyděšeně jsem se odebrala směrem k nim se Zaynem přede mnou. Neohrabaně jsem sáhla na ten ďábelský stroj→Zayn se z toho označení popadal za břicho ještě dobrých deset minut. Přežila jsem to tam tu čtvrt hodinu a pak s velkým výdechem vypila tak polovinu lahve své vody.

,,Už máš v podstatě pohodu, už jen sedy-lehy a mě čekaj kliky," řekl namachrovaně. Já jsem si odpykala svých deset minut sedů-lehů, on dělal všemožné kliky na posílení bicepsu, tricepsu a dalších mě doposud neznámých existujících svalů. Naprosto hotová jsem se pak otírala před sprchami ručníkem.

,,Hh, vidím, že tě to docela zmohlo," rýpnul si.

Vražedně jsem na něj koukla. ,,Děláš si srandu? Zejtra nebudu moct chodit!" Zasmála jsem se.

,,Nó, neboj, bude líp a líp. Teď na sebe jdi hodit plavky a hurá do bazénu!" Zvedl vítězně ruce nad hlavu.

____________________

Na obrázku Zayn)