Angel in dark (CZ)

30.část

   Ráno jsem vzdychala nad těžkou taškou, ve které jsem musela vláčit i sešity pro Keiru. Doufám, že příští týden už bude v pohodě a bude chodit do školy.
   ,,Ahoj!" pozdravil mě Austin u skříněk. Nervózně jsem zčervenala. Právě jsem se totiž neúprosně snažila vytáhnout učebnice, které se mi zasekly mezi dvířky.
   ,,Ahoj." Usmála jsem se.
   ,,Ukaž, pomůžu ti," podešel ke mně a během chvilky byly učebnice venku.
   ,,Díky," zamumlala jsem.
   ,,V pořádku." Další úsměv.
   Pomohl mi i se školní taškou, díky bohu, mně už se rozpadaly záda pod tou tíhou.
   ,,Páni, co v tom taháš?" Zasmál se.
   ,,Sešity pro Keiru, je nemocná.." řekla jsem jednoduše.
   ,,To se s tím chceš po škole tahat až k ní?" Nevěřícně zvednul obočí.
   ,,Slíbila jsem to." Kousla jsem se do rtu.
   ,,Žádný takový, půjdu s tebou, tuhle tíhu sama neuneseš," zazubil se.
   ,,To po tobě nemůžu chtít," zavrtěla jsem hlavou. Pro sebe jsem se ale pousmála.
   ,,To teda můžeš, přímo musíš. Aspoň pokecáme," navrhl s úsměvem.
   ,,Tak jo, beru tě za slovo." Usmála jsem se.
   ,,Dobře.. ty máš dneska o hodinu víc, takže tě počkám a půjdeme," plánoval. On tu bude vysedávat celou hodinu, plus oběd jen aby mi pomohl nést tašku?
   ,,Ehmm, dobře," souhlasila jsem nakonec.
   ,,Tak se vidíme potom, já teď spěchám, tak ahoj!" Pohladil mě po rameni, když mi pomohl s taškou až před dveře mojí třídy.
   ,,Ahoj!" Zamávala jsem mu. Všimla jsem si, jak si mě jeho tři spolužačky stojící opodál, které zřejmě tohle celé viděly i slyšely nenávistně přeměřovaly od hlavy až k patě. Zvedla jsem jedno obočí s ignorantským výrazem a šla do třídy.
   ,,Áááááááá!" ozvala se za mnou Crystal, která mě hned začala objímat.
   ,,Copak, pořád jsi tak natěšená z těch peněz?" Usmála jsem se.
   ,,To taky ale.." začervenala se.
   ,,Mike?" hádala jsem. Hned začala přikyvovat.
   ,,Teď jsem s ním mluvila před školou.. a on se začal omlouvat a bůhvíco, donesl mi bonboniéru a růži a prosil mě ať mu odpustím. No, já jsem prostě nemohla říct ne," rozplývala se.
   ,,Tak doufám, že vám to vydrží," pousmála jsem se.
   ,,To já taky," kývla hlavou.
   Přeju jí to. Teď zas konečně září a vypadá zas šťastně. Doufám, že Mike to už nepokazí..
   ,,Kdyžtak Mikovi vyřiď, ať se neopovažuje ti zas ublížit. Jinak bude mít co dočinění se mnou." Ukázala jsem na sebe hrdě. Obě jsme se zasmály.
   ,,A co ty a Austin?" zeptala potichu.
   ,,Nó.. dneska mi pomůže odnést sešity pro Keiru," kousla jsem se do rtu.
   ,,No tak to máš ideální příležitost se trochu vyjádřit!" řekla nadšeně.
   ,,Hmm.. uvidím," usmála jsem se.
   ,,Hele, teď nebo nikdy," mrkla šibalsky.
   Zasmála jsem se. Ještě mi povídala, jak jdou večer s Mikem na romantickou večeři a do kina. Mám z nich radost, Mike za ní přišel o velké přestávce a vypadá to, že to myslí vážně.
   ,,Tak jdem?" zeptal se s úsměvem Austin, který mě čekal v šatně. Jen jsem přikývla a vyšli jsme. Pár lidí z jeho na nás chvíli tázavě koukalo, ale naštěstí jsme se rychle beze slov vypařili.
   ,,Díky, že jdeš se mnou," řekla jsem stydlivě, když jsme nastoupili do autobusu.
   ,,Není zač, já jsem za to rád." Zazubil se.
   Usmála jsem se na něj. Chvíli jsme jeli mlčky.
   ,,Uhmm, hele," odkašlala jsem si a zmáčkla tlačítko aby řidič zastavil.
   ,,No?" zeptal se zvědavě.
   ,,Já.. no.. víš jak jsme se posledně bavili o nás.." mluvila jsem nejistě. Jen zvedl obočí a kývnul hlavou.
   ,,Tak.. já jsem si to nechala projít hlavou. A..." usmála jsem se.
   Vyvalil oči. Upustil tašku a chvíli jen zíral.
   ,,Děláš si legraci!!?" rozmachoval kolem sebe rukama.
   ,,Ne," zavrtěla jsem hlavou a usmívala se.
   Naklonil se ke mně a vtáhl mě do silného objetí.
   Když jsme tam takhle stáli víc jak minutu, odtáhli jsme se. On se pak přiblížil k mému obličeji a pomalu mě políbil.

______________________
Na obrázku Austin:-)
Tak co, jak se vám líbí nový pár?)