Angel in dark (CZ)

9.část

O týden později
,,Crrrrrrrrrrrrrr!" Tak tohle je ten nejotravnější zvuk na světě. Prasečí chrochtání je příjemnější na poslouchání. S povzdechem jsem vypla budík a promnula si oči. Panebože, půl sedmé.. to já mám ještě půlnoc.

Pomalu jsem vstala, trochu urovnala postel a doplazila se do koupelny. Dnes jdu po dlouhé době zase do školy, tak se musím nějak zlidštit. Začala jsem opláchnutím obličeje a vyčištěním zubů.

Dala jsem si korektor pod oči, protože mám po kratší noci tmavé kruhy. Trochu jsem zapudrovala obličej, upravila obočí a nanesla řasenku. Na rty jsem dala lehce červený balzám. Rozčesala jsem si vlasy a nechala je volně spadat pod ramena, dnes opravdu nemám sílu vytvářet jakýkoliv účes a beztak vypadám nejlíp v rozpuštěných vlasech.

Rozsvítila jsem v šatně a začala jsem litovat, že jsem si oblečení nevybrala už večer. Šmátrala jsem policemi, skříněmi a šuplíky. Nakonec jsem si vzala černé legíny se zipy, šedé tričko s vykrojenými zády, které jsem trochu pozastrkávala do kalhot a černé kotníkové boty. Dala jsem si náušnice od Swarovski a náramek a vyšla z šatny. V koupelně jsem se ještě lehce navoněla a mrkla na sebe do zrcadla.

Naházela jsem podle rozvrhu do tašky všechny sešity a učebnice, odpojila mobil z nabíječky a vydala se dolů. Erik seděl na barové židli a snídal křupky s mlékem.

,,Bré ráno," řekl s poloplnou pusou.

,,Dobrý ráno," odpověděla jsem a otevřela lednici. Vybrala jsem si také mléko, křupky a přisedla si na druhou stoličku k Erikovi.

,,Tak co? Těšíš se do školy?" Zakřenil se.

,,Nejvíc," zasmála jsem se s úšklebkem.

,,Hele už je čtvrt na osm, měli bychom jít," řekl, když jsme oplachovali nádobí.

,,Jo, dobře, jdu si obléct bundu." Vzala jsem bundu a šla do haly.

S Erikem jsme v 7:20 vyrazili na autobusovou zastávku. Luke nám sice nabízel, že nás odveze do školy, ale já jsem chtěla znát i cestu autobusem.

,,Mám jít s tebou pak i do třídy?" zeptal se, když jsme se blížili ke vchodu. Usmála jsem se a zavrtěla hlavou.

,,To je dobrý, zvládnu to," ujistila jsem ho.

,,Dobře." Usmál se.

Před školou bylo plno skupinek studentů ve věku od 14cti až do nějakých 19cti let. Někteří si něco šeptali, jiný jenom pokukovali a další ani nevnímali co se kolem děje.

Těsně před dveřmi stála skupinka mých spolužáků, poznala jsem je podle třídní fotky, kterou jsem si doma pořádně prohlédla, abych aspoň měla tušení, jak kdo vypadá.

,,Proboha, Clary, jsi to ty?" řekl nadšeně blonďatý kluk, Thomas.

,,Jo, už to tak bude," zasmála jsem se. Přišel ke mně a silně mě objal.

,,No ahoj!" řekli jednohlasně Lucy, Brandon, Karen a Elliot.

,,Ááááááá!" ozvalo se nadšeně za mnou. Otočila jsem se přede mnou stála nadšená Keira. Div od radosti nebrečela.

,,Ahoj!" objala jsem ji jako klíště.

,,Tak moc jsi mi chyběla!"

,,Ty mně taky," usmála jsem se.

,,Čau holky!" Přidala se k nám Crystal.

,,Ahoj." S nadšením jsem ji objala a vydaly jsme se ke dveřím školy. Už už jsem byla vevnitř, ale zastavil mě něčí hlas.