DRAMIONE

Chapter 97: 8 monts later

Z POHLEDU HERMIONY:

V našem životě se toho hodně změnilo. Náš vztah s Dracem je teď každým dnem lepší a lepší, pořád docházíme do poradny pro manželské páry alespoň jednou týdně, holky rostou jako z vody a já jsem se rozhodla, že bych chtěla udělat jeden velký krok ve svém životě a po dlouhém přemýšlením a rozhodování se, jsem se rozhodla, že napíšu knihu. Bude to kniha o Bradavicích a o mém životě tam, bude o tom, co jsem se tam naučila, o lidech, které mě s tímto vším spojují. O Ginny, o Harrym, taky o Brumbálovi, o Ronovi, o mně a Dracovi a prostě o všem, co je spojeno se světem kouzel a čar. 

Dnes chci začít psát první kapitolu, kterou pojmenuju "Where everything begin". 

"Co děláš, krásko?" zeptal se Draco, který se zrovna chystal do práce. K Dracovi práci: Draco se tam má opravdu dobře, a místo, které má mu vyhovuje. 

"Zrovna jdu psát první kapitolu té mé knihy" řekla jsem a on se usmál a vlepil mi polibek na tvář. Jak já jsem šťastná. 

"Tak ať ti to pěkně jde, já už musím" řekl a usmál se.

"Jojo, tak zatím ahoj" řekla jsem, aniž bych odlepila obličej z obrazovky mého počítače.

Přemýšlela jsem nad tím, jak asi začít a co tam napsat. Myslela jsem, že bych tam dala to, jak jsem se vlastně poznala s Harrym a Ronem a jak se z nás stala super trojka, ale místo toho, abych začala něco psát,  jsem přemýšlela nad tím, jak mi vlastně oba dva chybí. Už je to nějakou dobu, co jsme se neviděli. Harry chodí do nějaké práce, kde se zabývá kouzly, Ginny pracuje jako učitelka a učí literaturu a dějiny Anglie a Ron, o tom toho moc nevím. Nějak se nám uzavřel a moc se neozývá. A pak je tu taky Cam. S Camem se už tolik nevídáme, kvůli Dracovi a taky kvůli tomu, že pokaždé, když ho vidím, mám chuť ho políbit. Nevím, čím to je, ale něco mě k němu furt táhne. S Camem se vídáme jen v případě, když k němu vezu holky. Jinak ne. Má teď novou přítelkyni, která není úplně nová, když jsou spolu už asi 5 měsíců a moc mu to přeju. 

Z mého přemýšlení mě vyrušil zvonek. Vstala jsem a šla jsem neochotně ke dveřím. Podívala jsem se škvírou a viděla jsem mně neznámý obličej.

"Dobrý den, přejete si?" řekla jsem a pousmála jsem se, aby to nebylo nezdvořilé. 

"Dobrý den, jste paní Hermiona Malfoyová, rozená Grangerová?" zeptala se neznámá žena. 

"Ano, to jsem já" řekla jsem trochu nervózně, protože jsem si nebyla jistá tím, kdo to je a co po mně chce.

"Víte, možná to bude znít hloupě, ale jsem z časopisu GhostOnly a dozvěděla jsem se, že jste studovala v Bradavicích a jste kouzelnice" řekla, jakoby se bála, co jí na to řeknu.

"Ano, studovala jsem v Bradavické škole, ale nechápu, proč Vás to tak zajímá" řekla jsem tázavě.

"Mysleli jsme si, jestli byste s námi neudělala rozhovor" řekla žena. 

"Jaký rozhovor?" zeptala jsem se nechápavě. Z tý to leze jak z hlupatý deky. 

"Rozhovor o tom, co jste tam dělali, co jste se tam učili.. zkrátka, o Vaší cestě tam" řekla. 

"A proč chcete mluvit zrovna se mnou?" zeptala jsem se, protože mi to nějak nedocházelo. Vždyť by se měli zeptat Harryho, ten je přeci nejlepší.

"Protože si myslíme, že máte potenciál a slyšeli jsme, že jste opravdu chytrá a taky, že jste jedna z nejbližších přátel Harryho Pottera!" řekla..  aha, tak přeci jenom kvůli Harrymu.

"No.. já nevím, jestli je to nejlepší nápad" řekla jsem, i když jsem věděla, že by mi to opravdu mohlo pomoc k napsání mé knihy.

"Víte co, popřemýšlejte o tom a pak se mi ozvěte na toto číslo..nemusíte souhlasit hned, ale prosím, rozmyslete se co nejrychleji" řekla ta žena, usmála se, otočila se a šla zpátky ke svému autu.

Poté, co žena odešla, jsem přemýšlela pouze nad tím, jestli do toho jít anebo ne. Úplně nechápu, proč se ozvali až teď, po tak dlouhé době, ale zase si myslím, že by to mohlo být velice zajímavé a pomohlo by mi to nastartovat mou kariéru ještě před napsáním té knihy. Uvidím.. zeptám se, co na to řekne Draco a možná zavolám Harrymu a zeptám se ho, co si o tom myslí on.. přeci jen, nechci ho tím nějak zklamat nebo naštvat a budu radši, když o tom bude vědět. Nebo bych se za ním mohla zastavit, to by bylo možná lepší. 

Po mém dlouhém přemýšlení, jsem se podívala, kolik je hodin a zjistila jsem, že uběhla už necelá hodina a já jsem ještě nic nenapsala. 

"Tak to vypadá, že s tou první kapitolou začnu až zítra" řekla jsem si sama pro sebe v duchu a šla jsem si pustit nějaký film. 

Ahoj všichni! Po skoro 9 měsících je tu nová část. Musím se Vám přiznat, že jsem v jednu chvíli zapomněla na to, že Wattpad vůbec mám a na tenhle příběh. Doufám, že se Vám pokračování bude líbit, určitě mi napište Vaše názory, ať vím, jestli v tom mám pokračovat. Pokusím se psát víc, ale už sama ani moc nevím, co ještě vymyslet, aby to bylo nějak zajímavé. 

Mám Vás ráda.

XOXO, VAŠE Š.