Část 33: "Smím prosit má paní?"

1.2K 55 7
                                    

Z POHLEDU HERMIONY:

Znáte ten  pocit,když nevíte,co cítíte k té osobě? Takový to,že víte,že Vás k němu něco moc táhne,ale vy nevíte jestli to chcete? To přesně se mi těď stává a o tom teď přemýšlím. Snažím se zapomenout na Draca,na to všechno pěkné,co jsem s ním zažila,ale ono to není,tak lehké. Ale je tu Cameron. Kluk s kterým chodím a kterého mám ráda. ALE JE TO LÁSKA? říkam si pořád. Vím,že s ním chci být,protože je tak hodný,laskavý a jiný než Draco..lepší! S tímto pocitem vstávám ze židle a jdu otevřít pošťákovi,který zazvonil u našeho domu.

*otevírám dveře*. "Buďte zdráva slečno" řekne ten pošťák. "Dobrý den" řekla jsem a on mi předal dopis. Když jsem za sebou zavřela dveře,koukla jsem se na dopis. Byl pro mě. A tak jsem ho otevřela a sedla jsem si,když jsem si ho četla,chtělo se mi brečet štěstím.

Milá Hermiono,

Píšu Ti tento dopis,protože ti chci říct,jak moc mi na tobě záleží. Od té první chvíle,co jsem tě spatřil na táboře,myslím jenom na tebe. Jsi krásná,krásné voníš a prostě jsi dívka mých snů a proto jsem pro nás připravil takový krásný večer. Přijď v 7 hodin do parku,víš jaký park myslím. A tam na tebe čeká překvapení.

                                                   Miluju tě! Cameron♥

Když jsem dočetla dopis,byla jsem, šťastná. ON JE TEN PRAVÝ! Problesklo mi hlavou,ale když jsem se podívala na hodinky bylo už 6:00 a tak jsem se rychle začala oblékat. Vzala jsem si svoje oblíbené černé šaty s černými podpatky,nanesla jsem si řasenku a pudr a dala si na sebe malinový lesk na rty. Byla jsem připravená. A ne jenom na tu "noc".

Je kolem 7 a já odcházím. Jdu cestou k parku,když z dálky vidím světlo. Svíčky! řeknu si pro sebe,jdu podél svíček až ke stromu u kterého je deka,jahody a láhev šampaňského na připití,ale není tu Cameron. Kde asi může být? Řekla jsem si pro sebe,když v tom do mě někdo vrazil :D (divný). "Fuj Came já se tě lekla" řekla jsem a oba jsme se smáli. "Ahoj" řekl.

Z POHLEDU CAMERONA:

"Ahoj" řekla a smála se,jsem opravdu rád,že přišla. "Smím prosit má paní?" řekl jsem a ona přikývla. Začali jsme tancovat na pomalé písničky a já jsem si přál jen jedno. AŤ TENHLE DEN NIKDY NEKONČÍ. Smála se a já se musel smát taky. Tancovali jsme a pili jsem a já jsem se cítil skvělě a nakonec jsem byl rád,že došlo k tomu,co jsem chtěl.

Ahoj všichni! Další část je tu. Snad se bude líbit.
Mám Vás ráda. A omlouvám se,že je to takhle krátké,ale nestíhám a chtěla jsem alespoň něco vydat.

VAŠE Š.

XOXO

btw: 8 dní do příjmaček :((


DRAMIONEKde žijí příběhy. Začni objevovat