DRAMIONE

Část 53.

Z POHLEDU DRACA:

Rozloučil jsem se s nejlepší osobou mého života a musel jsem jet domů. Bojím se,co řeknou rodiče na to,že sj vezmu Hermionu. Museli se smířit s tím,že spolu chodíme a teď se budou muset smířit s tímhle. Táta mě zabije. Přemýšlel jsem o tom,jak to bude dál. Jak to bude o prázdninách a jestli se vůbec uvidíme☺. Už teď mi chybí a nevím,co si bez ní počnu. Šel jsem sbalit a vyrazil jsem k domovu. Achjo!!

Z POHLEDU HERMIONY:

Jedu vlakem domů do Londýna celá natěšená a opravdu moc se těším na rodiče a na prázdniny,ale moc se bojím,že se potkám s Cameronem a vím,že bych si s ním měla promluvit,protože ty děti jsou jeho a já asi chci,aby se o ně staral,alespoň někdy,ale on se mnou nepromluví.

***

Jinak vymýšlíme s Dracem jména. Když to budou 2 holky,tak to budou Lisa a Lena,pokud 2 kluci,tak Jacob a Collin a pokud holka a kluk,tak Rose a Toby. Brala bych 1 nebo 3.

***

Přijela jsem do Londýna a šla jsem cestou domů,když v tom do mě někdo strčil a já jsem se podívala na toho člověka a když jsem viděla toho,kdo to je,litovala jsem toho,že jsem se kdy koukla.

Z POHLEDU CAMERONA:

Zrovna jsem si šel zaběhat a omylem jsem do někoho strčil,podíval jsem se a uviděl jsem holku,která mě někoho připomínala,která mi zlomila srdce na 1000 kousků a kterou jsem pořád miloval a zároveň nenáviděl,která mi měla dát nejlepší věci v mém životě-Hermionu Grangerovou.

Podívala se na mě a hned se odtrhla od mých očí. "Ach pardon" řekl jsem rychle,abych se omluvil,jelikož jsem džentleman. "To je dobré" řekla a chtěla odejít. "Počkej Mio!" řekl jsem. (Tedy spíš zařval)."C-co chceš?" zeptala se.

"Chci jen vědět...jak se máš?" řekl jsem, i když mě tohle vůbec nezajímalo.

"Ne,nechceš" řekla, "Chceš mi jen říct,že jsem děvka,že jsem ti zlomila srdce,a tak a ,i když vím,že máš pravdu,chci Ti říct,že tě mám ráda a,i když tě to vůbec nezajímá nebo tak,tak" pořád něco říkala a já ji musel zastavit,protože to nešlo.

"Ne,chci si promluvit a domluvit se" řekl jsem a myslím si,že jsem jí překvapil,protože jenom kývla.

"Dobře,ale ne tady" řekla "Co takhle si jít někam sednout?" dopověděla a šli jsme.

Z POHLEDU HERMIONY:

Nikdo z nás nepromluvil,jenom jsme šli a dýchali,nic víc. Chtěla jsem vědět,co se mu honí hlavou a proč je na mě takovýhle (myšleno v dobrém smyslu). Nechápala jsem.

***

Po mém dlouhém přemýšlení jsme byli na místě v mé oblíbené restauraci. Sedli jsme si a objednali jsme si.

"Tak co potřebuješ?" zeptala jsem se.

"No,chtěl bych se starat o SVÉ děti,prostě je jen někdy vídat,někdy,kdy si řeknu" řekl a já ani nebyla překvapená,tušila jsem to,a tak jsem přikývla.

"Jo to já jsem chtěla,aby si se o ně staral,protože jsi jejich otec,ale nechtěla jsem s tebou mluvit,protože jsi naštvaný..jasně,že budeš Came" když jsem mu řekla "Came" trošku v něm hrklo,ale jinak to docela šlo.

"Dobře" řekl jenom.

***

Dojedli jsem a dopili a odešli jsme. Zdrželo mě to dvě hodiny,ale jsem ráda,že to takhle dopadlo.

Přišla jsem domů,ale překvapilo mě,že tam nikdo nebyl.Šla jsem do kuchyně a tam byl nechaný vzkaz.

"Ahoj Mio,jeli jsme na 3 hodiny k babičce a dědovi. Měj se. Pa"

Přečetla jsem si to a šla jsem do pokoje.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.

Ahoj všichni! Další část je tu po hodně dlouhé době,ale je to proto,že jsem chtěla být co nejvíc se svou třídou,protože je mám všechny moc ráda. Dneska je ten den,kdy jsme se viděli naposledy jako třída,kdy jsme všichni brečeli,kdy jsme si říkali,že nechceme konec. Zopakovala bych si to. Ale jsou prázdniny, a tak doufám,že si je užijete. Mám Vás ráda.

VAŠE Š.

XOXO

9.B navždycky💕 #vevsemspolu🎉✨ #vsechnohezkyjednoukonci #nechcikonec