DRAMIONE

Část 27: "Kdy jsi mi jako chtěl říct,že jsi Smrtijed?"

Z POHLEDU HERMIONY:

Vidím Smrtijeda,jak jde směrem ke mě. Opravdu se bojím,protože nemůžu utéct..nijak. Mám pocit,že jsem oblíčená..když je Smrtijed skoro u mě,někdo po něm skočí a začne se s ním prát. Smrtijed se strachem odchází a ten druhý se na mě ani nepodívá a jde pryč. Stojím tam jako opařená. Co to bylo? Jeden Smrtijed po mě jde a druhý mě chrání? Nechápu to,ale vím,že musím zjistit,kdo byl ten Smrtijed,který mě zachránil. Díky němu jsem teď na živu.

Z POHELDU DRACA: 

Věděl jsem,že se něco stane. Moje svědomí mi to řeklo a věděl sem,že se něco stane Hermioně. 

Zrovna jsem šel ven,ale viděl jsem něco,co mě velmi nemile překvapilo. Hermionu stojící u stromu,brečící a prosící o pomoc. A Smrtijeda,který jde přímo..přímo na ni? Musel jsem udělat jednu věc a  to tu,že jsem se převlékl do obleku Smrtijeda a šel jsem zachránit mou dívku.

Prosila o pomoc..tak moc.Smrtijed byl už skoro u ní,ale já jsem zareagoval a začal jsem se s ním prát. Viděl jsem,jak se mě bojí a jak odchází. Pak jsem se podíval na oči Hemriony a viděl jsem velmi překvapující pohled. Byla v šoku,ale já jsem musel odejít,protože Hermiona neví,že jsem Smrtijed.

Když jsem se vrátil na pokoj,měl jsem špatné svědomí. Vždyť Hermioně tohle může přijít divné. Zjistil jsem,že jsem něco nedomyslel,ale nechtěl jsem to řešit a šel jsem se dobře vyspat do druhého dne.

Z POHLEDU HERMIONY:

Nemůžu spát..musím pořád myslet na to,co se stalo. Zachránil mě Smrtijed. Proč? Kvůli čemu? A proč po mě tamten druhý šel? Pořád jsem si říkala,když pak jsem viděla,že je hodně hodin a usoudila,že je čas jít spát. 

DRUHÝ DEN:

Vzbudila jsem se s celkem dobrou náladou a docela brzo a tak mě napadlo,že bych mohla jít vzbudit Draca a být s ním chvíli o samotě. 

Ustrojila jsem se a vydala jsem se do Zmijozelské koleje. Byla mi docela zima,tak jsem si na sebe ještě vzala kabát. 

Když jsem byla už skoro u koleje,slyšela jsem nějaké povědomé hlasy a moje tělo mě k nim vedlo. Musela jsem poslouchat,kdo si co povídá a tak. 

Vyšla jsem zpoza rohu a musím říct,že jsem se zděsila,když jsem viděla ty dvě osoby povídající si o něčem. Byl to Draco a to druhé? Goyle..nevím to jistě,protože jsem je neviděla na přímo. Zaposlouchala jsem se do toho o čem si povídají. "Měl by si jí to říct" řekl jeden z nich. "Já vím,ale nejde to" řekl Draco. Já jsem musela poslouchat ještě víc,protože se asi bavili o mně. "Nechceš jí říct,že jsi Smrtijed? Chápeš,že tady to není sranda?" řekl a jakoby řval. V tu chvíli jsem se celá zhroutila a musela jsem si to pořádně nechat projít hlavou. Draco je ten co mě včera večer zachránil,je to Smrtijed. Proč mi to sakra neřekl? Chtěl mě lhát?. Přemýšlela jsem,ale nevydržela jsem to a musela jsem vyjít ven,směrem k Dracovi a Goylovi. (Už je jakoby viděla). 

"Hermiono!" řekl Draco trochu nejistě. "Kdy jsi mi chtěl k sakru říct,že jsi Smrtijed?" řekla jsem velmi nahlas. "J-já..chtěl jsem Hermiono". řekl a asi si myslel,že jsem blbá nebo já nevim. "Jo? A proč si tady Goylovi říkal,že nechceš?" zeptala jsem se. "Nevím" odpověděl."Nevíš? Tak já pak nevím,jestli s tebou ještě dokážu být" řekla jsem a odešla jsem celá naštvaná. "Hermiono!" řekl moje jméno a vím,že chtěl říci ještě něco,ale nestihl to,protože já už byla pryč.

Z POHLEDU DRACA:

Tohle jsem posral! To všechno se posralo! Nemůžz být bez Hermiony..miluju ji a nechci,aby se se mnou rozešla kvůli tomuhle. Já vím,že jsem jí to měl říci,ale ono to nejde tak rychle. A vlastně,kde se tam vzala? Kdy přišla? ptal jsem se sám sebe,protože mě to nebylo jasné. Ale za to mi bylo jasné jedno. MUSÍM TO DÁT DO POŘÁDKU.

Ahoj všichni! Nová část je tu. Musím říct,že v poslední době se hodně často nutím k tomu psát další části,nemám totiž skoro na nic náladu a taky moc nestíhám- učení na příjmačky a taky stres,protože příjmačky budou už za měsíc a 4 dny. :( Každopádně doufám,že se Vám bude tahle část líbit.

Mám Vás ráda.

VAŠE Š.

XOXO.

btw: snapchat-sarulina14