DRAMIONE

Část 66: Valentýn

Z POHLEDU CAMERONA:

Bylo dopoledne a svítilo lehce sluníčko a já jsem měl skvělou náladu. Sice je Valentýn a já nemohu být s Miou, ale i tak jsem rád, že ona je v tenhle den šťastná. Řekl jsem si, že jí pošlu dárek, protože chci. Koupil jsem jí 2 bodíčka v modré a růžové a jí jsem zabalil červené růže. Doufám, že nebude naštvaná, protože Draco určitě bude.

Z POHLEDU HERMIONY:

Celé Valentýnské ráno jsem nám připravovala oběd, protože si tento den chceme užít.  Udělala jsem nám kuřecí polévku a Těstoviny Con Carne. Včera jsem koupila pro Draca hodinky a slipy od Calvina Klaina, doufám, že se mu to bude líbit, protože jinak ho asi zabiju. Draco je teď v práci a přijede asi ve 2. Zrovna jsem si broukala svojí oblíbenou písnišku od Alana Walkera - Faded, když v tom na někdo zazvonil. 

*šla jsem otevřít*

Otevřela jsem a stál tam nějaký muž středního věku. 

"Dobrý den" řekla jsem. 

"Dobrý den, jste slečna Hermiona Grangerová?" zeptal se mile.

"Ano to jsem!" odpověděla jsem mu a on se lehce usmál.

"Mám tu pro Vás zásilku, tak tady se prosím podepište" řekl a já jsem to udělala, i když jsem nechápala o, co jde. 

"Děkuji, mějte pěkný Valentýnský den!" řekl a odešel.

"I Vy!" rychle jsem odpověděla.

***

Zavřela jsem dveře a šla jsem si otevřít balíček a celou dobu jsem přemýšlela od koho to asi je. Otevřela jsem to a uviděla jsem červeno růži a také dvě malé věci v modré a růžové barvě. Když jsem si myslela, že to je všechno, vypadl na mě dopis a opravdu mě překvapovalo, že to píše právě on.

"Milá Hermiono,

            je Valentýn - den zamilovaných, tak doufám, že si ho s Dracem užíváte, protože já teda moc ne. Nebudu lhát, nejradši bych ho strávil s tebou, ale my oba víme, že to nejde, a tak jsme si alespoň dovolil koupit ti růže a pro naše miminka nějaké oblečení. Snad ti to nevadí!"

                                             S pozdravem: Cameron

Když jsem dopis dočetla, nemohla jsem tomu uvěřit. Netušila jsem, že by mi něco poslal a taky jsem si myslela, že už ke mě necítí to, co dřív. Ale potěšilo mě to, opravdu hodně. I když by se mnou rád byl, přeje mi to s Dracem a dokáže ho nazvat alespoň jménem, na rozdíl od Draca, kterej mu jménem říct nedokáže.  Myslela jsme si, že pro něj nic nemám, ale pak mi došlo, že si tu schovávám knížku "Aliance", kterou jsem Camovi chtěla dát, protože rád čte a má doma jenom Rezistenci a Divergenci, ale nějak jsem se k tomu nedostala, a tak jsem se rozhodla, že mu jí zabalím. 

Z POHLEDU CAMERONA:

Bylo asi půl 2 a já jsem se koukal na televizi, když zrovna zazvonil zvonek. Šel jsem otevřít a překvapilo mě, kdo tam stojí.

"Prosím?" zeptal jsem se.

"Dobrý den, jste pan Cameron Dallas?" zeptal se.

"Ano, jsem. Přejete si něco?" zeptal jsem se. 

"Mám tu pro Vás zásilku, tak jí prosím podepište." řekl a já jsem tak udělal.

"Na shledanou! Přeji pěkný den!" řekl a já zavřel dveře.

Hned jsem chtěl jít otevřít ten balík. 

"Co když ten balíček je od Mii?" řekl jsem si v duchu. 

"Ale prosimtě, Came, ta by ti tak něco posílala" řeklo moje druhé já.

Otevřel jsem balíček a byl jsem štěstím bez sebe.

"Ahoj Came, děkuju moc za růži a dárečky pro malé, moc mě to potěšilo a omlouvám se, že pro tebe mám jen knihu, ale chybí ti poslední díl a tak jsem si řekla, že by sis ho třeba rád přečetl. Užij si den.  Mia."

  Když jsme si to četl, usmíval jsem se. Já jí poslal balíček kolem 1. hodiny a ona mi ho poslala tak brzo zpátky a to jsem ani nečekal. Jsem šťastný.

Z POHLEDU DRACA:

Bylo kolem 2. hodin a já už jsem se blížil k domu. Zaparkoval jsem auto a vylezl jsem z auta. Vzal jsem do ruky červené růže, které mám pro Miu a také hrkátka pro malý prcky. Byl jsem lehce nervózní, protože tohle bude náš první Valentýn, který budeme slavit spolu. Nevím, co si bude o dárcích myslet, snad se jí budou líbit. 

Otevřel jsem dveře a uviděl jsem připravený stůl k obědu. Byli na něm těstoviny a víno, které měla připravené. Všechno to bylo parádní, ale Mia nikde. 

"Ahoj!" najednou se objevila u mě a dala mi pusu. 

"Ježiši Mio, já se lekl!" řekl jsem jí a dal jsem jí zpátky pusu.

"Pro tebe" řekl jsem a dal jsem jí růži a hrkátka.

"Děkuju. Tohle je pro tebe!" řekla a dala mi pusu.

Když jsem to otevřel, málem jsem se rozbrečel. Byli to hodinky a spodky od CK, což je všechno, co jsem si přál.

"Děkuju moc, Mio!" řekl jsem a objal jsem jí.

Pak jsme se šli najíst a po jídle jsme šli do kina na Padesát odstínů šedi. Byl to nejkouzelnější den za poslední dobu.

Ahoj všichni! Mám tu pro Vás další část, je docela krátká, snad nevadí. Mám Vás ráda! 

XOXO 

VAŠE Š.