DRAMIONE

Část 59

Z POHLEDU HERMIONY:

První školní dny jsou jedny z nejhorších dní vůbec. Nechceme pryč z toho stereotypu,na který jsme si zvykli během prázdnin. Na brzké vstávání,stresování se z testů,učitelů a jiných věcí. Já jdu do posledních ročníku tady na gymplu v  Bradavicích. Jdu do maturitního ročníku a bojím se jako nikdy víc. Toho,že to neudělám a nebo že to nezvládnu✨. (Vím,že maturita ve filmu nebyla,ale ať to je trošku real). Maturity se děsím už od prvního ročníku a teď to přijde. Tenhle rok a ten příští budou snad ty nejstresující na světě. Porod,maturitní ples,maturita a učení. Nevim,jak tohle všechno dokážu.

Přestala jsem přemýšlet a lehce jsem se namalovala. Dala jsem si lehce make-up,vrstvu řasenky,linky,dokreslila obočí a tak. Nejsem moc na tyhle věci,ale občas se to musí. Na sebe jsem si vzala černé šaty s páskem,protože je venku víc tepla než bylo celé prázdniny. A mohla jsem vyjet směr škola. 

U školy byl celkem ruch, a tak jsem dovnitř,kde na mě čekal Harry s Ginny a Ron. Objali jsme se a šli jsme společně do velké síně,kde měl Brumbál zase proslov. Vyjadřoval se zase spíše k maturitám a vítal nové prváky. Bylo hezké vidět někoho ještě malého,připomnělo mě to mě,jak jsem tam první den přišla a čekalo mě řadění do koleje. Během toho jsem pořád koukala na Draca a on na mě. Chyběl mi. 

Když jsme byli hodinu ve škole a bylo už všechno zařízené,tak jsem jela do tetovacího studia. Ano přesně tak. Jedu si udělat první tetování a moc se těším. Vždycky jsem byla proti tomu,ale teď se mi to hrozně líbí a doufám,že to nebude tolik bolet,protože se toho bojím. Nechám si vytetovat citát,který se mi hrozně líbí a hodně vyjadřuje mé pocity a to citát "Some infinities are bigger than some infinities" neboli v překladu "některé nekonečna jsou větší než jiná nekonečna". Miluju ten citát.

Přijela jsem k tatérovi a on už na mě čekal.

"Ahoj" pozdravil mě. 

"Ahoj" odpověděla jsem mu nervozně a myslím si,že to poznal.

"Tak pojď dál" řekl a já jsem tedy šla. 

Viděla jsem tam všechny věci potřebné k tomuto. Různé barvy,nástroje,rukavice a hlavně velkou sedačku. Budu to tetování mít na ruku. Dracovi jsem to říkala a byl překvapený a rád a rodiče mi to schválili,takže v tom nevidím problém. 

"Slečno Grangerová pojďte si sednout a můžeme začít" řekl a já jsem šla celá vyklepaná. 

"Bojíte se?" zeptal se mě a já lehce přikývla. Usmál se. 

"Takto většinou bývá,když je to poprvé,ale pak změníte názor,uvidíte!" řekl mi a trošičku mě pomohl,bude to fajn tatér. Vypadal tak na 26,tak nevím,proč mi vykal. 

"Jste připravená?" zeptal se a já kývla.

"Mohli bychom si tykat,mě je 18 a takhle si připadám starší" řekla jsem mu a on se usmál.

"Jasně. Jsem Lukas" řekl a podal mi ruku.

"Hermiona"odpověděla jsem. 

"Tak si lehni a jdeme na to" řekl a já jsem si tedy lehla a musela jsem se trošku uvolnit. 

Nastavila jsem tu část ruky,kterou jsem měla a on si klekl. Vzal si rukavice a já už jsem se zase bála. Otočila jsem se na druhou stranu,abych to nemusela vidět. Začal bzučet ten stroj a to už mnou projela husina,ale nechtěla jsem hysterčit ještě víc. Nejprve jsem pocítila něco štiplavého a trochu to pálilo. Sem tam to bolelo dost až se mi chtělo brečet,ale někde to bylo naopak příjemné. Mám z toho zvláštní pocity,ale jsme ráda,že to mám,protože to byl dlouho můj sen. 

Po dokončení mi to namazal a zavázal do folie a mohla jsem jít. Byla jsem hrozně šťastná a rychle jsem odjela domů. 

Když jsem přijela domů,šla jsem si lehnout,protože jsem byla unavená. 

O TŘI DNY POZDĚJI,POHLED HERMIONY:

Po zazvonění budíku jsem se musela vyhrabat z postele a musela jsem se vydat směr škola,ale předtím jsem se namalovala,učesala a ustrojila,protože venku bylo krásně. Celý den jsem měla fajn náladu,pořád jsem se smála a pokukovala jsem po Dracovi. Dlouho mi nebylo takhle dobře. 

Když jsem přišla ze školy,chtěla jsem si číst,ale vyrušil mě zvonek. Šla jsem tedy otevřít a stála jsem jak opařená přede dveřma,když jsem viděla,kdo za nima stál. Byl to Cameron v celé své kráse. Byla jsem hrozně překvapená,že za mnou přišel on a ještě k tomu,že už vypadá tak zdravě. 

"Ahoj Mio" řekl mi a lehce se usmál. 

"Ahoj Came" odpověděla jsem. 

"Pojď dál,nestůj tu tak" řekla jsem mu  a on nervozně vstoupil dovnitř. Podívali jsem se na sebe a já viděla,jak je nervozní a on to myslím poznal taky. 

"Potřebuješ něco?" zeptala jsem se ho a on spustil.

"No..víš. Jak bych začal. Prostě od té doby,co jsi se stavila u mě v nemocnici na tebe nemůžu přestat myslet,ale ne jakoby tím,že bych tě pořád miloval,ale prostě tě mám rád jako kamarádku a matku mých dětí. A chybíš mi a taky s tebou potřebuju něco probrat" řekl mi a já jsem se usmála. 

"Came".. řekla jsem. "Já tě mám taky ráda,fakt. Jako kamaráda. Nikdy jsem tě nepřestala mít ráda a vím,co jsem ti udělala a nikdy mě to nepřestane mrzet,ale já jsem Dracovi vysvětlovala,že Tě mám ráda a že se s tebou chci vídat,protože jsi otec mých dětí a když jsem za tebou jela do nemocnce,tak byl trošku naštvaný,ale to nevadí. Co jsi chtěl?" zeptala jsem se ho a dala jsem taky najevo,co cítím a on vypadal překvapeně,ale spíš mile si myslím.

"No vlastně jsem se jenom chtěl zeptat na ta jména, a tak" řekl a já jsem se usmála. 

Povídali jsme si o jménech a oba jsme se shodli nad tím,že když to budou holky,budou to Lisa a Lena,když kluk a holka,tak Toby a Lisa a když dva kluci,tak Justin (y) a Toby. 

"A jak ti je?" zeptala jsem se ho ještě. 

"Už dobře,díky za optání." řekl a já jsem se usmála. Cam už musel odejít, a tak jsme se rozloučili,protože jsem věděla,že za chvíli přijedou rodiče a nechtěla jsem asi,aby viděla,že se tu směju a bavím s Camem. Doufám,že se na mě Draco nebude zlobit.

Z POHLEDU CAMERONA:

Byl jsem šťastný. Vážně. Byla šťastná i Mia a já jsem ji trošku lhal s tím,že k ní nic necítím. Ale to se nikdy nedozví.

Ahoj všichni! Po dlouhé době jsem zase tu s další částí. A napsala jsem 1000 slov,takže to je pekelně dlouhé,ale je to proto,že jsem nepsala. Mám Vás ráda.

XOXO

VAŠE Š.

btw: Ve škole je to v pohodě,máme tam ty nejvíc hot af kluky a víte,co je ještě lepší. PŘESNĚ 50 DNÍ DO KONCERTU JUSTINA!♣♥