DRAMIONE

Chapter 79: Way to Hogwarts.

Z POHLEDU HERMIONY: 

Je 15. dubna - což znamená, že dneska společně s Dracem, Ronem, Ginny, Lenkou a Harrym pojedeme po roce a půl do Bradavic, navštívit paní profesorku McGonagallovou. 

Vylezla jsem brzy ráno s postele, abych si stihla sbalit všechny věci, než pojedeme. Vzala jsem si jenom jednoduché věci a taky jsem si zabalila svou Nebelvírskou šálu, kterou jsme tam nosili pořád. 

"Ahoj lásko" přišel Draco do pokoje a políbil mě.

"Ahoj" řekla jsem a políbila jsem ho nazpátek. 

"Těšíš se do Bradavic?" zeptal se napjatě.

"Ano, moc. A ty?" zeptala jsem se.

"Taky se těším" řekl, ale proč jsem mu to nevěřila? 

"Dobře" řekla jsem a šla jsem si balit dál věci. 

Řekla jsem Dracovi, že bych nechtěla, aby holky šli do Bradavic, až vyrostou. Chtěla bych, aby to byly normální holky, které si najdou normální práci tady v Londýně. Ale Draco se netvářil moc dobře, že by to tak chtěl. Máme ještě čas na to, to promyslet. Naštěstí. 

Holky bude u sebe celý týden mít Cam. Byl šťastný, že s nimi bude moc být. 

O 4 hodiny později*

"Draco? Máš už všechny věci sbalený, za chvíli pojedeme k Harrymu a Ginny" řekla jsem a on jenom zabrbral něco v tom smyslu, že už skoro jo. Čekala jsem než si sbalí a během toho jsem si hrála se svýma holčičkama. Jsem zvědavá, jestli to bez nich zvládnu, aniž bych se stresovala. 

Z POHLEDU DRACA:

Byl jsem v naší ložnici a měl jsem pekelně smutnou náladu a byl jsem celý den naštvaný. Vypadalo to, jakoby jsem se vůbec netěšil do Bradavic. Mia si myslí, že jsem naštvaný, protože chce, aby holky byly normální. Ale není to kvůli tomu. Před 2 týdny jsem byl u doktora na prohlídce a ten mi řekl,  že bych si potřeboval odpočinout, že moc chodím a moc se namáhám. Protože jsem se skoro skácel na zem. Hermiona o tom neví a já doufám, že se to nikdy nedozví. 

Sbalil jsem si věci a přišel jsem dolů, kde Mia měla už všechny věci. 

"Jdu odvést holky ke Cameronovi" řekla a zamávala mi. Rozloučil jsem se s holkama a nechal jsem je odejít. 

O půl hodiny déle přijela Mia. Vzali jsme všechny věci a jeli jsme k Harrymu a Ginny. 

Když jsme přijeli, bylo něco okolo 12 hodin a skoro všichni už tam byli. Až na Rona a Lenku, ty se zase zpozdili, jako vždycky. 

"Ahoj Ginny" řekl jsem a objal jsem jí. Taky mě objala. 

"Čus kámo" řekl jsem Harrymu a poplácal jsem ho chlapácky po zádech. Kdo by to byl řekl, že z nás teď budou kamarádi. Mám ho rád, blbce jednoho. 

Odjezd vlakem jsme měli až v 5 hodin večer, takže jsme si řekli, že budeme hrát nějaké hry celé odpoledne. 

Kolem 1 hodiny dorazila Lenka s Ronem. Když přijeli, řekli jsme si, že si zahrajeme otázky a úkoly. Celý den jsme se bavili, bylo to super a já jsem byl rád, že je z nás tahle skvělá parta, a že je mám všechny u sebe. 

Z POHLEDU HERMIONY: 

"Hele, teď mě vlastně napadlo.. vezmeme si s sebou hůlky? Abychom si mohli třeba zkusit, jestli si pamatujeme všechna kouzla." řekla jsem během hry, protože bych moc chtěla. 

"No, já si myslím, že bychom mohli. Pokud jste si je teda nechali a máte je tu s sebou." řekl Harry.

"No, já a Draco je tady máme" řekla jsem a oni přikývli. 

"My s Ginny taky, takže.." řekl Harry koukající se na Ginny ještě víc zamilovaně, než kdy předtím. 

"A co vy? Lenko a Rone?" zeptali jsme se. 

"No, já jí mám, ale Ron ne. On jí už dávno vyhodil" řekla Lenka. To mě docela překvapilo. 

"Aha, tak to nevadí." řekla jsem. 

Bylo půl 5 a my jsme se vydali na nádraží, na nástupiště 9 3/4. Když jsem to nástupiště viděla, vzpomněla jsem si na to, jak jsme pokaždé takhle jeli do Bradavic nadšení, že budeme umět zse více kouzel. Hrozně mi to chybí. Všichni jsme z toho, že se vracíme na chvíli tam, kde se nám změnil život alespoň trochu byli nadšení. 

"Panebože. To je úžasný, že jedeme do Bradavic." řekla Ginny a my jenom přikývli. 

"Tyjo Harry, Herm.. pamatujete, jak jsme si spolu vždycky sedli, když jsme jeli do Bradavic?" řekl Ron a my jsme jen přikývli a usmáli se. 

"První den, kdy jsme se viděli Rone. Jak mi Hermiona opravila brýle. " řekl Harry. Moje nejoblíbenější vzpomínka, to jsme se poprvé viděli. Draco se tomu taky smál. 

"A nebo ty dny, kdy jsme spolu seděli v jídelně a probírali všechny ty nedůležitý věci" řekla jsem a oni přikývli. 

"Chybí mi Brumbál" řekl najednou Harry. Všichni jsme se na sebe podívali, tak jako smutně. 

"Mně taky!" řekla jsem.

"Mně chybí Fred" řekl Ron. 

"Mně docela chybí Snape" řekl Draco. 

"Mně chybí máma" řekla Lenka. 

"Mně chybí všichni" řekla Ginny. 

Měli jsme před sebou docela dlouhou cestu, takže jsme dělali všechno, abychom se zabavili. 

"Až přijedeme, tak si zajdeme na ležák do Prasinek" řekla jsem a všichni přikývli. 

"Doufám, že se na nás všichni těší." zeptala se Ginny. 

"Panebože. My uvidíme Hagrida!"  řelk Harry celý nadšený! 

"Ajo, na to jsem úplně zapomněla. Ježiši, já se tak těším na Hagrida." řekl Ginny. 

"Já taky!!" řekla jsem. Hagrid mi taky hrozně chyběl. Doufám, že se má dobře. Že se všichni mají dobře tak, jako my. 

Bradavice jsou skvělý. Nikdy na ně nezapomenu a vždycky se tam budu vracet ráda. Strávila jsem tam velkou část svého života.

Ahoj všichni! Wohoou, nemůžu uvěřit, že to píšu, ale další část je na světě! Doufám, že se Vám bude líbit tak, jako mně. Mám Vás ráda, napište mi určitě komentáře, abych věděla, kdo to vůbec čte. 

xxxx

VAŠE ŠÁRKA