First of all/Maze Runner

20. Kapitola Thomasi utíkej!

Došla jsem k Pánvičkovi do kuchyně. ,,Ahoj co kuchtiš?" Zeptám se. ,,Přemýšlím co udělám na večeři. Máš nějaký nápady?" Odpoví mi. ,,Něco jednoduchého, nechce se mi nic dělat." Odpovím a zasměju se. ,,Tak fajn." Řekne a začneme vařit.

Když po nějakých 40 minutách co vaříme uslyšíme jakoby řev, chvíli přemýšlíme co to je, oba vyběhneme ven z kuchyně a vidíme... Thomase?! Utíká z lesa a někdo běží za ním. ,,Thomasi utíkej!" Zakřičím na něj. Rychle proběhnu kolem Newta a vezmu mu za běhu lopatu. Běžím k nim, vidím jak Ben skočil po Thomasovi. Ale ne!

Doběhnu tam a Bena majznu po hlavě lopatou, tím ho i omráčim. Doběhnou i ostatní a chytnou Bena, přišpendlí ho k zemi a to už je tu i Alby.

,,Co se to tady děje?" Řekne pak se koukne na Bena. ,,Vyhrňte mu triko!" Rozkáže. Opatrně se k němu dostanu a vyhrnu mu ho. Hned mi dojde co se stalo. Odskočim od něj. ,,Je uštknutý!" Vykřikne někdo. ,,Dejte ho do díry!" Rozkáže opět Alby. Pár kluků ho vezme a táhne ho do díry.

Otočím se na Thomase. Furt je na zemi a vyděšeně sleduje celou tu scénu co se děje. ,, Vpohodě?" Zeptám se a pomůžu mu zvednout. ,,Já... Jo asi jo, co s ním teď bude?" Na to mu ani odpovídat nechci. Je mi jasný že bude ráda káp.

Otočím se a jdu směrem k domku kde se tohle všechno koná, dojdu tam jako jedna z prvních.

Když už tam jsou všichni tak svoji řeč započne Alby. ,, Všichni víte proč jste byli svoláni. Ben byl uštknut. Za bílého dne. Víme co to pro něj znamená... Bude muset být vyhoštěn, nelze dělat nic jiného... Zítra ale půjdu s Minhem a Nicole do labyrintu. Musíme zjistit co se děje!" Všichni mlčky sedí. Nikdo nemá náladu na nic. Nedivím se jim, Ben tu byl už dlouho a tohle si nezasloužil, bohužel nelze dělat nic jiného...

Když rada skončila, všichni se rozešli svým směrem. Já si šla do kuchyně rychle natajno pro dvě flašky Gallyho "skvělého" drijáku. Už jsem byla na jeho pachuť zvyklá, a když už nic jiného nezbývalo tak to bylo i dobrý. Hlavně jsem musela rychle aby mě neviděl pánvička. Donesla jsem si je do své skrýše v lese na později.

Šla jsem si sednout do trávy uprostřed placu. Když přišel čas zavření brány tak šli kluci vytáhnout Bena. Šli kolem mě, smutně jsem se na něj koukla. ,,Nicol! Nenechej je mě tam poslat, však jsme toho spolu prožili tolik. Už je mi líp, přísahám. Už mi není tak špatně, nechtěl jsem to udělat bylo to omylem!" Jeho slova mě hrozně bolela, nemohla jsem mu pomoct...

Nedokázala jsem se na to koukat tak jsem šla rovnou do lesa na moje tajné místo. Měla jsem tam strom s plošinou skoro navrchu, už tam bylo několik prázdných flašek nějaká deka a mikina. Jo občas jsem tu bývala. Když jsem neměla náladu na to být s ostatními.

O několik desítek minut později

Nebudu lhát, skoro obě flašky jsem v sobě už měla a šlo to trochu cítit. Trochu víc, vlastně jsem byla dost namol. Už jsem pomalu dopijela druhou flašku když jsem pod sebou slyšela kroky. Koukla jsem se dolů, mám tu i šišky abych je mohla po někom házet. Byl to Newt. Řekla jsem si že by byla zábava ho trefit do palice. Hodila jsem šišku, ale minula. Udělala jsem smutnej obličej mezitím co Newt uskočil. Tak jsem hodila druhou, ta ho konečně trefila!

,,Jo dobře já!" Řeknu si pro sebe. Za chvíli se u mě objeví Newt. Když vidí vypité neschovane dvě flašky tak se na mě káravě podívá.

,,Ahoj Newtie Smoothie!" Vykřiknu a skočím mu kolem krku. ,,Proboha Nicol! Ty si se opila?!" Řekne vyděšeně. ,,Neee to se ti jen zdá, já jen měla žížu." Řeknu a udělám na něj smutný očička. ,,Bože pojď si lehnout." Řekne. ,,Ne! Já dolů nejdu, tam je nějakej bubák!" Vyjeknu.

Newt

Když jsem viděl Nicol úplně namol tak jsem se zrhozil. V to zas udělala. Bylo mi jasný že v tomhle stavu nemůže dolů, díky bohu že tu má deku. Furt mele nějaký blbosti.

,,Bože pojď si lehnout." Řeknu už lehce otráveně, protože se chová jako malý dítě. ,,Ne! Já dolů nejdu, tam je nějakej bubák!" Vyjekne. Achboze tohle bude ještě těžký. ,,Dělej!" Řeknu autoritativně. Vyděšeně se na mě koukne. To jsem nechtěl aby se mě bála... ,,Tak fajn, seš hroznej suchar." Odfrkne si. ,, Aspoň jeden z nás musí být ten kterej bude mít rozum, zítra jdeš do labyrintu a budeš mít kocovinu jak prase. To nezvládneš." Řeknu. ,,TO SI PIŠ ŽE ZVLÁDNU!" Řekne hrdě. Je jak malý dítě prostě...

Lehnu si a mikinu si dám pod hlavu, Nicol si konečně lehne, na moji hruď. Mám v břiše motýlky. Přikryju nás dekou a chvíli ji hladím ve vlasech. Pak slyším jak tiše řekne. ,, Plomiň mám tě láda." Řekne. ,, Já tebe taky." A dám jí pusu, za chvíli už tiše oddechuje a já chvíli po ní taky usnu.

Ahoj, ach ta Nicole. Nezodpovědná ale není se čemu divit. Bena měla ráda
Vaše Nicol ❤️