First of all/Maze Runner

21. kapitola noc v labyrintu

Ráno když jsem se vzbudila tak jsem věděla co mě dneska čeká. Labyrint

Šla jsem do jídelny už připravena pro svačinu. ,,Ahoj pánvi." Pozdravim našeho kuchaře.

Vezmu si svačinu a dám jí do batohu, vyjdu směrem k bráně. Chvíli po mně dojde i Minho s Albym. Za chvilku dojde i Newt.

,, Dávejte na sebe pozor, nikdy nevíte co vás čeká." Řekne starostlivě Newt. ,,Neboj budeme opatrní." Řeknu mu a dám mu pusu na tvář. Pak se začne brána otevírat, ještě naposledy Newta obejmu jako by to bylo naposledy a pak vyběhneme do labyrintu.

Newt

Šel jsem se s nimi rozloučit. Když vběhli do labyrintu ještě chvíli jsem tam stál. Jako by se mělo vrátit a říct že to byl jen vtip, i když jsem věděl že to se nestane.

Šel jsem zpátky do jídelny na snídani.

Odpoledne

Pomáhal jsem na zahradě. Na pařezu u mě seděl Thomy a pořád měl nějaký otravný otázky.

,, Hele, přestaň mít blbý otázky a buď aspoň trochu užitečnej a pomoz nám." Řeknu naštvaně. Vezme si nějakou mačetu a pomůže mi se sekáním stromku.

Navečer

Začalo pršet, všichni jsme byli schovaní pod střechou v jídelně. Nervózně jsem přešlapoval a koukal na bránu. Mají ještě půl hodiny to zvládnou! Musí!

,,Neměli by už být zpátky?" Zeptal se baža. ,,Hele oni se o sebe dokáží postarat." Odseknu mu. Sám mám nervy a na něj už nemám náladu.

10 minut před zavřením brán.

Všichni jsme stáli před branami a čekali až se vrátí. Už zbývalo jen 10 minut. Všichni už byli hrozně nervózní.

Zbývalo 5 minut. Oni furt nikde. Měl jsem nervy někde v kýblu už, nevěděl jsem co dělat. Byl to hroznej pocit bezmoci. Když už jsme začali slyšet skřípání ozubených kol a brány se pomalu dali do pohybu, tak se z poza rohu vynořili tři postavy. Nicole kulhala, spolu s Minhem táhli Albyho. Něco se stalo. Všichni je začali povzbuzovat křikem, ale asi všichni věděli že je to marné. Stěny brány byly skoro zavřené když se těm najednou rozběhl Thomas. ,,NE THOMASI!" Ale už bylo pozdě. Za Thomasem se zavřeli brány a všichni tam stáli jako opaření horkou vodou.

,,Doprdele, ten Frasnej Grind!" Zařvu a začnu kopat všude kolem sebe.
,, Vrátí se, že ano?" Zeptal se Chuck. Jen jsem se na něj koukl. Neměl jsem co mu na to říct.

Nicol

Thomas sem vběhl. ,,Bezva, právě ses zabil ty kretene." Řeknu mu. ,,Co se stalo?" Zeptal se, ty jeho otázky mě zabíjí. ,,Co asi? Je uštknutej!" Řekne mu Minho. Oba dva jsme už dávno propadli panice. Nebylo cesty zpět.

,,Musíme mu pomoct, a tady zůstat nemůžeme." Řekne Thomas. Bože buď je blbej nebo blbej, nic mezi tím.

Po nějaké době jsme došli ke zdi porostlé břečťanem. Uvázali jsme na něj Albyho a snažili se ho vytáhnout nahoru. ,, Dělejte už to skoro je!" Řekne Thomas. V tu chvíli uslyším ty zvuky. Toho kovového monstra...
,,Thomasi to nezvládneme!" Řekne Minho. ,,Ne už jen kousek Minho skoro to je!" Řekne mu Thomas. Rmut se vyřítí z rohu Minho, dá nohy na ramena a začne utíkat. My s Thomasem ztratíme rovnováhu. Oba sklouzneme na zem, skryjeme se za břečťan, rmut kolem nás projde. Když máme jistotu že je pryč rychle vytáhne Albyho zase nahoru a uvážeme ho tam. ,,Notak Thomasi, už pojď!" Řeknu mu rychle. Oba se dáme na útěk ale on běží na druhou stranu. Už nemám čas se pro něj vracet, však my se pak zase potkáme.

,,Nicole, v labyrintu je jedno takový místo. Je tam ve zdi trhlina, za břečťanem. Můžeš se tam schovat, je tam dost místa pro 3, najdi kluky a běžte tam!" Řekne mi Teresa. ,, Dobře díky Tess." Rychle mi popíše kde zhruba to je a já si to zapamatuji.

Vyběhnu, Tess mi poradí kde je mám hledat. Řekla mi že se teď potkali a běží směrem ke mně. Počkám na kluky, když je vidím jak běží tak si za něma všimnu rmuta. Ajaj, tohle je zlý. Fakt hodně.

Vyběhla jsem dal na místo kde to je. Tess mi poradila že to je v další sekci která se za nedlouho uzavře, takže si musíme pospíšit. ,, Pojďte za mnou!" Řeknu jim. Běžím směrem ke skrýší, když jsme byli v té chodbě kde byla brána do další sekce tak se začala uzavírat. Zrychlila jsem a slyšela že i Minho a Thomas.

S Minhem jsme byli už za branou, najendou se Thomas zastavil. ,,Co to do prdele dělá?!" Řeknu. ,, Nevím... Dělej Thomasi pospěš!" Zařve na něj Minho. ,,Tak pojď ty kovovej šrote!" Zařve na rmuta Thomi.

Najendou se Thomas rozběhne směrem k nám, brána už je téměř zavřená když tak tak doběhne k nám. Rmuta brána rozmáčkne. ,,Pojďte, znám jednu skrýš. Honem!" Řeknu jim a vydám se směrem ke skrýší. ,,Tess jdu správně že ano?" Neodpovídá mi. Ale ne, co se jí asi stalo.

Běžíme dál dokud nedojdeme do skrýše. Schovame se tam a pořádně zatáhneme břečťan abychom nebyli vidět. Únavou všichni tři usneme.