First of all/Maze Runner

10. kapitola Chuck

„Tak pojď ukážu ti to tady. Jo a otázky si nech nakonec. Díky." Postupně prošli celý Plac. Nakonec šli na věž. „Tak a nakonec ti řeknu pravidla a pak se mě budeš moct ptát." Klučina přikývl. "Za prvé zapoj se. Nemáme čas na příživníky.
Za druhé nikdy neubliž druhému placerovi.
Za třetí nikdy nechoď za ty zdi opakuji nikdy!
Za čtvrté nemáš se mě dotýkat pokud ti to sama nedovolím. Ale myslím že to u tebe ani tak moc platit nebude." Řekla jsem a uchechtla se. „Pamatuješ si jak se jmenuješ?" Zeptala jsem se. „Noo... Jo jsem Chuck. A jak jsme se sem dostali?" „No to fakt nevím." „Co je za těmi zdmi?" „To ti řeknu možná jindy. Jestli jinak nemáš žádné otázky tak bychom mohli jít." Chuck záporně zavrtěl hlavou. Ještě jsem ho odvedla k sítím a uvázala mu tu jeho. Šli jsme do kuchyně teda já. Chuck šel se mnou. Pomohla jsem s večeří. Vzala si tu svou a pozvala Chucka k nám. Různě jsme si povídali a kluci se seznamovali. Nejvíce si Chuck asi rozuměl s Benem.

Když nad tím tak přemýšlím úplně jsem zapomněla že je dneska Vatra. Neee. Jak já to nenávidím. To bude zase Minho opilej a brrr. Na to radši ani nebudu myslet. No musela jsem pomoct připravit věci na Vatru.

Už je asi 15 minut po začátku Vatry. No zatím je to ok. Zatím. Ale najednou... Rychle jsem se rozběhla. „Minho ty jeden frasnej čóne, to si děláš srandu?!" Řvala jsem na Minha, ale oprávněně! Vytrhla jsem mu flašku s pitím z ruky a dala mu pohlavek. Proč? Protože to chtěl dát Chuckovi. Čón! Vzala jsem Chucka za ruku a šla s ním dál od toho frasáka. Flašku jsem vylila a dala k ostatním prázdným lahvím.

Chvíli jsem si povídala s Chuckem ale pak už chtěl jít spát tak jsem ho uložila. Ale šla jsem ještě zpátky. Sedla jsem si opodál jako minule. A jako minule za mnou přišel Newt. Chvíli jsme si povídali ale pak si to už nepamatuju. Asi jsem usnula.

Newt

Okay. Je Vatra takže jdeme to rozjet!!! No užíval jsme si jako ostatní. (Nemyslete na prasečinky jo...) Možná trošku. No dobře možná trošku víc... Ale nebyl jsem na tom tak špatně jako Minho. Na toho nikdo nemá!

Nakonec jsem viděl Nicol tam kde byla před měsícem. Šel jsem za ní. Chvíli jsme si povídali, ale pak mi usla na rameni. Jako minulej měsíc. Odnesl jsem ji k nám do sítě a lehl si k ní. Dnešek byl náročnej.