Menší časový posun tak se nelekněte
Nicol
Když jsem se vzbudila tak jsem si šla dát sprchu. Po sprše sem šla vzbudit Newta. Šli jsme na naše oblíbené místo v lese kam jsme chodili, když jsme si chtěli povídat aby nás nikdo nerušil. Povídali jsme si a pak se mě zeptal: jak se těšíš na zkoušení prací? „Tak jako těším se a zároveň se bojím." „Ty to budeš mít lehčí než kluci." „Proč a v čem?" „Protože Alby rozhodl že vynecháš 2 práce. Jelikož jsi holka." „Které?" „Stavitel a Šlichťák. Říká že je to na holku moc náročný a drsný."
Šli jsme si sednout ke stolu v jídelně, na snídani bylo ještě brzo ale povídání s pánvičkou bylo super. Najednou ke stolu přišel Alby a odvedl mě někam. Já nevěděla kam mě vede tak jsem jen šla za ním a nemluvila. Najednou jsme se zastavili u jedné z kamenných zdí.
„Teď si jedna z nás patříš k nám." Na té zdi byla jména ale některá byla přeškrtnutá. „Proč jsou některá přeškrtnutá?" „To je náznak že už tu s námi nejsou." Podal mi malí nožík a řekl mi. „Vyryj tam své jméno na důkaz že jsi jedna z nás."
Vyryla jsem tam jméno NICOL. Sice to nevypadalo tak úžasně, ale zkuste si sami nožem vyrýt svoje jméno do kamene!
Najednou se za námi objevil Minho, Galy, Newt a ještě další které jsem neznala.
Alby mi řekl že moje první práce bude u Pánvičky.
Vešla jsem do jídelny a viděla Pánvičku. „Dobré ráno Pánvičko." „Dobré Niky. Tak co chceš udělat k snídani?" „Nevím. Tak třeba míchaná vajíčka se zeleninou?" „Dobrej nápad!"
Když jsme dělali vajíčka přišel do jídelny Newt.
„Ahoj Newte!" „Ahoj Pánvičko. Co kuchtíte?" „Míchaná vajíčka se zeleninou." Odpověděla jsem. „Už teď se mi sbíhají sliny!" Když se Newt natáhl že si něco vezme práskla jsem ho přes prsty. „Au!" Začali jsme se s Pánvičkou smát.
Asi po 30 minutách začali chodit placeři. „Bež za nimi." Řekl mi Pánvička. Tak jsem si vzala svoji porci a sedla si za ostatními. Potom si přisedl i Pánvička.
„Tak jak jí to šlo?" Zeptal se Alby. „Dobře dneska dělala skoro celou snídani sama!" „Je to dobrý." Řekl Minho „Zatím se ti to nepovedlo otrávit!" Zasmál se. Tak jsem na něj vrhla vražednej pohled.
Po snídani jsem pomohla uklidit. A nudili jsme se, tak jsme si začali dělat hudební nástroje z nádobí. A zpívali jsme si. Pak se ve dveřích objevil Newt a za ním Minho. Začali tleskat.
„Super už víme tvoji práci!" Řekl se smíchem Minho. „Zpěvačka!!!" Všichni jsme se začali smát. Newt mi řekl že potom mám jít na ošetřovnu.
Na ošetřovně jsem poznala další dva sympatický kluky. Jeffa a Clinta. Jsou to meďoši. Já tomu říkám prostě ošetřovatelé. Měla jsem štěstí protože tam vypomáhal i Newt.
Prvně jsem jim uklidila a porovnala poličky a potom někdo přišel. „Tak Nicol tohle jsou tvoji první pacienti. Nebo spíš pacient.''
Byl to někdo s kým jsem se ještě moc neznala. Měl pořezaný hrudník. Prej běžel lesem a chtěl se vyhnout stromu a u toho se mu to stalo.
Měl sundané triko. Newt a Clint stáli dál a pozorovali mě. Jeff byl vedle mě a radil mi. Newt toho kluka spaloval pohledem. Vzala jsem si dezinfekci a začala mu ránu čistit. Potom jsem mu ránu obvázala. Když byl konečně oběd, tak jsem se zaradovala. Už jsem měla hroznej hlad! „Ahoj kluci." Řekla jsem „Ahoj Nicol." Odpověděli mi. „Tak jak se ti vedlo?" Zeptal se mě Alby. „Byla dobrá a dokonce nám uklidila!" Řekl Jeff. „Ale stala se malá nehoda." Řekl Clint. „Co se stalo?!" Řekl vyděšeně a naštvaně Newt. Ukázala jsem mu prst a řekla. „Když jsem stříhala obvaz tak jsem se šmikla, nic hroznýho." „Nic hroznýho?" Zeptal se Newt naštvaně a pořád vyděšeně. Nojo, kdyby tam byl s námi celou dobu tak to ví.
„Nicol po obědě budeš mít chvíli pauzu a pak půjdeš do zahrad. Tohle je Zart kápo zahradníků. „Ahoj jsem Zart." „Nicol."
Po obědě si mě Newt zastavil a řekl mi: Nemám ti ten prst nějak obvázat líp? „Ne to je dobrý. Kluci mi pomohli."Po pauze jsem šla za Zartem.
Zart mi ukázal jak se pracuje s rýčem. Najednou jsem viděla Newta. „Ahoj Newte proč nejsi u meďochů?" „Mám něco udělat za jednoho kluka kterej je na ošetřovně." „Ahaaaa."
Po tom co jsem měla hotovo, tak mi Zart řekl že mám zalít. Nabrala jsem vodu do konve. Pak mě napadl nápad. Nabrala jsem si do rukou vodu a chrstla ji na Newta.
„Tak ty takhle jo?" Nabral si taky vodu do rukou a začala vodní bitva! Asi po 20 minutách jsme byly celí promočení.
„Jsem durch skrz na skrz!" Řekla jsem se smíchem. „Mně to nevadí já mám dobrý výhled!" Řekl a začal se smát. Hned jsem si uvědomila že voda zařídila to že oblečení zprůhlednělo. „Věř mi že mám taky výhled!" Řekla jsem a začali jsme se smát.
Přes jeho mokré oblečení vynikly jeho svaly. Pak jsem si uvědomila že to mám horší než on a rozběhla jsem se ostatní kluci kteří mě vyděli se začali smát, tleskat a někteří i hvízdat. Převlékla jsem se do suchého.
Před večeří jsem šla pomoct Pánvičkovi s večeří. Potom na večeři jsem ještě pořád měla mokré vlasy. Newt už ne protože je měl krátký a rychle mu uschly.
„Co si dělala?" Zeptal se s posměchem Minho. „Nic." Řekla jsem arogantně.
Najednou si Alby stoupnul na lavičku tak aby ho všichni viděly. „Zavádím nové pravidlo, jestli se někdo dotkne Nicol, nebo ještě hůř jí bude něco dělat tak půjde na noc do díry!!!"
Pokračování příště...
ČTEŠ
First of all/Maze Runner
FanfictionPříběh labyrintu určitě všichni známe. Ale tenhle bude odlišný od ostatních. Proč tak začnete číst a zjistíte. Moje 1. knížka takže respekt a na vlastní nebezpečí 😂😂😂