First of all/Maze Runner

26. kapitola alby! Brány se Nezavírají

Nicol

Všichni tam tak nějak stojíme. Když k nám přiběhne Teresa. ,, Alby je vzhůru!"

Pov Flashback pohled Newta

,,Co s ním je." Zeptala se Teresa. ,,Je uštknutej." Odpoví Minho. ,,Tohle jsem měla v kapse když jsem přijela." Řekne a vytáhne z kapsy nějakou modrou ampulku. ,,Co to je?!" Vyjede na ni gally. ,,Nevím. Ale nemůže mu to pomoct?" Zeptá se. ,,Co když mu přihoršíš!" Vyjekne na ni. ,,Však už umírá ty Grinde!" Vykřikne na něj Nicol. ,, Já mu to píchnu." Řekne Thomy. Vezme si od Tessy tu ampulku, jde k Albymu. Ale on se najednou vzbudí. Začne Thomase škrtit. Všichni rychle proběhnou a snaží se je od sebe odtrhnout. Teresa ani nevím jak vzala tu ampulku a vpustila její obsah Albymu do žil. On v tu chvíli opět omdlel. ,,No tak to by bylo." Řekne Nicol a odejde. ,, Odteď tady vždycky někdo bude, a bude hlídat! Je to jasný?!" Rozkážu.

Pov end of flashback

Nicol

Všichni jsme se vydali rychle za Albym.
Seděl na posteli jako hromádka neštěstí. ,, Alby, to jsem já, Thomas. Co se stalo?" Řekl Thomy. Alby chvíli jen seděl, pak ale začal mluvit. ,,Viděl jsem tě. Byl si jejich oblíbenec. Viděl jsem i tebe Nicol. Ty si pro ně nepracovala ale byla si jejich pokusná krysa. Dělala si všechno co chtěli." Řekne. Vyděšeně se na něj koukám. Co to má znamenat? ,,Alby, co bylo, to bylo. Teď už je všechno jiný. Proč by mě sem poslali kdybych pro ně byl důležitý." Řekne mu Thomas. Alby začne brečet. ,, Alby co se děje?" Zeptá se Newt.  ,,Není východ. Oni nás nenechají odejít. Prostě to nejde!" Řekne zoufale. Nemám slov. Absolutně nevím co si o tom mám myslet.

Najednou přiběhne Winston. ,,Lidi, brány..." ,,Co s nimi?" ,,...ony. Nezavírají se..."

,,Co si udělal teď!" Vyjede na Thomase Gally. Všichni vyběhneme ven, a vážně. Brány se Nezavírají.

,, Všichni se běžte schovat. Minho, běž s nějakou skupinou pro zbraně dřív než sem přijdou rmuti! Lidi vemte Albyho a běžte do úředního domku a buďte připraveni zabarikádovat dveře!" Newt začal rozdávat rozkazy. Kluci s Minhem odběhli pro zbraně. Já a newt jsme to tam celý kontrolovali. Thomas, Teresa a meďoši šli dostat Albyho do toho domku. Všichni se začali schovávat.

Najednou se z bran vyřítili rmuti. ,,Newte utíkej!" Zařvu na něj. Chytime se za ruce a běžíme spolu za Thomasem a ostatními. Po cestě nás dojde Minho, dá nám zbraně a jdeme společně co nejrychlejší cestou.

Když vyjdeme dovnitř nějací kluci za námi zabarikádují dveře. Všichni dostali rozkaz být u stěny a být potichu. Najednou dovnitř vnikla obrovská asi noha? Budeme tomu tak říkat. Vzala sloup z prostředku takže se střecha propadla. Chvíli se nic nedělo, pak se ale objevila další a chytila Chucka. ,,Ne pomoc Nicol, newte Thomasi!" Křičel. Já s Thomasem jsme ho každý chytili za jednu ruku. Už to pomalu vypadalo že rmut vyhraje. Když se objevil Alby a vrazil nějakej kus dřeva do nohy rmutovi. Rmut tedy pustil Chucka a během vteřiny další chytil Albyho. Byla jsem u něj nejblíž tak jsem ho chytila. ,,Nicol nepouštěj mě!" ,,Drž se Alby!" Řeknu mu. ,,Postarej se mi o ně. Díky za všechno." Řekne s úsměvem a pak se mě pustí. Nemám dost sil a spadnu na zem. ,,Dofrasele ne Alby! Ty Frasnej čóne!" Začnou mi téct slzy. Newt mě chytí okolo pasu a vtáhne si mě do objetí. Slyšíme že už všechno utichlo. Vyjdeme ven a vidíme tu katastrofu. Plac byl v plamenech a napůl zničenej. V tu chvíli se k nám řítí orel skalní. Dojde za náma a už za chůze řve. ,, Vidíš co jsi způsobil!" Když je u nás tak Thomasovi vrazí. Bohužel má moc velkou sílu a Thomas skončí na zemi. Gallyho nasraně chytnu. Zkroutím mu ruku za záda takže stojím za ním a mám nad ním moc. Druhou rukou mu Držím nůž u krku. ,,Tak se zase uklidni ty plopáku. Vážně teď nemáme dost síly na další zranění, už takhle je tady zraněných až až!" Zařvu mu do ucha. ,,Tak se laskavě... UŽ UKLIDNI!!!!" Zaječím že to slyšeli snad i ti rmuti. ,,Nicol pusť ho!" Řekne mi Newt. To jméno. Řekl ho tak... Naštvaně a arogantně... Naštvaně a zničeně se na něj kouknu. Na tohle fakt teď už nemám. Gallyho pustím a dojdu k Newtovi. ,, Už nikdy. NIKDY! Se neopovažuj vyslovit moje jméno." Řeknu s ledovým klidem. Otočím se a jsem na odchodu. Najednou si všimnu Thomase. Drží injekci od rmuta. ,,Musím si vzpomenout." Řekne smutně a než mi dojde co plánuje. Už je pozdě.

Zabodne si injekci do nohy.