First of all/Maze Runner

27. kapitola vzpomínky Thomase

Chodba, prázná a chladná.

Laboratoř plná dětí ve věku 15-19 let. Mezi nimi procházející doktorka. Blond vlasy v perfektním drdolu, bílí dlouhý plášť.

,,Kdo nás sem dostal?'' zeptal se chlapec s havraními vlasy. ,,To nevíme..." odpoví mu chlapec s tmavou pletí. 

Thomas se koukne na své dvě kamarádky. Každá úplně jiná, jak vzhledem tak i povahou. ,,Tereso, Nicol. Proč tohle děláme?" ,,Nemáme na výběr." odpoví mu Nicol. Teresa jen mlčky sleduje a poslouchá konverzaci jejích kamarádů. 

,,Výborně Thomasi." objeví se za chlapcem doktorka Paegová. 

Thomasi. Nemám moc času. Ale pamatuj. Zlosin NENÍ dobrý!" řekla Thomasovi jeho nejlepší kamarádka, těsně před tím než se u nich objevili vojáci, kteří měli za úkol odvést Nicol na operaci vymazání vzpomínek. 

,,Thomasi, pojď se mnou." řekne mu Ava Paegová. ,,Zlosin JE dobrý." řekne mu.

,,Jak to může být moje vina?"

,,Tys to udělal! Viděl jsem tě!" řekne Thomasovi jeho teď už bývalí přítel, který byl uštknutý. Ben...

Thomas stál před nádobami s vodou. V každé plavalo jedno tělo. Tělo jeho kamarádů, a nově i tělo Nicol. Bolelo ho se na to koukat. 

,,Nemůžu se dívat jak umírají." řekne Thomas Tesse, když jsou v zapadlé uličce. Teresa mu na to neodpovídá, tak se Thomas sebere a odejde. 

Dneska kratší kapitola. Ale je to vlastně úryvek z filmu trochu upravenej. Snad jste pochopili že co odstavec to jiná vzpomínka.

Vaše Nicol ❤️