First of all/Maze Runner

16. kapitola- run!

Nikomu nepřipadalo divné že Nicol sedí u klece. Myslely si že jen čeká, aby tam byla první.

Nicol

Seděla jsem a čekala na zvuk který oznámí příjezd mého dávného nejlepšího přítele jak říkala Teresa. Najednou jsem sebou cukla, ano je to tady, slyším ten osudný zvuk. Všichni sem přiběhly za mnou a čekali až se rozsvítí zelené světlo. Najednou se od tam ozval výkřik. Hrozně jsem se lekla a nebýt Newt tak jsem na zemi. Už se rozsvítilo zelené světlo a kluci otevírají poklop. Nikdo se po tom výkřiku moc neměl k tomu tam skočit. Já jsem se ale nebála. Věděla jsem kdo to je a jak mu je. Skočila jsem dolů za Thomasem. Hmm je to kus. Ticho! Zařvala jsem na svoje podvědomí. Vím že mám Newta. Tomu Thomas nesahá ani po kotníky! Rozhlédla jsem se okolo a v rohu vyděla jak se krčí. Šla jsem k němu. „Ahoj, já jsem Nicol. Pojď pomůžu ti nahoru a všechno ti vysvětlím." Vřele jsem se usmála a snažila se být co nejvíce milá. Nevěřícně se na mě koukal. Chápu ho. Taky jsem se bála, jenže za mnou skočil Newt. Jak asi vypadá Newt bez oblečení? Miluju svoje perverzní podvědomí! Jo mluvím sama se sebou, jsem blázen. A ironií taky nešetřím. Nojo ja zapomněla že všichni čekají až pomohu Tomymu. Nojo nojo. Měla bych si pohnout ať nejsou zase protivný jak kdyby měly krámy. Nakonec mi podal ruku, pomohla jsem mu vstát. „Sakra dělejte! Nejen že jste takový dámičky aby sem musela holka ale taky nás tady klidně necháte?! Vytáhněte nás nebo vám nakopu ty vaše frasný zadky!" Ok možná jsem to přece jen přehnala ale tak co. Aspoň si budou pamatovat ať si na mě dávají bacha. Prvně vytáhly Thomase a potom až mě. Asi se moc bály. Jak mile jsem se postavila tak se Thomas rozběhl k bráně. Těsně u brány ho Gally srazil k zemi. Já toho grinda zabiju! Rychle jsem se rozběhla za nimi. Ještě že jsem tak rychlá. Těsně u Gallyho jsem zrychlila a napálila to do něj! Srazila jsem ho k zemi ale já stále stála. Jo ten trénink za to stál. Díky Minho. „Hrabe ti?! Co si jako myslíš že děláš?! Já mu zachránil život a ty mě za to srazíš k zemi? Straší ti ve věži?!" Ach bože! Ale stálo mi to za to! Je to vážně dámička. „A tobě ve věži straší? Tím že ho srazíš k zemi ničemu nepomůžeš!" „A jak jsem ho asi měl zastavit co? Ty chytrá!" „No ja bych si mu stoupla do cesty nebo tak něco ale nesrazila bych ho k zemi! Jo a díky za kompliment." Jo budu mu říkat rajče. Protože tak vypadal. „Tak a dost! Vy dva, klidněte se! A jeho dejte si díry než se vzpamatuje!" Ughh, taková nespravedlivost! Demokracie mu asi nic neříká. Nebýt Albyho tak bych si Gallyho pěkně vychutnala. Otočila jsem se a naštvaně odešla. Alby je super, ale často mě štve! „Nici nemůžeš to brát takhle, Al-" tady ho musíš utnout, máš přece právo být naštvaná! Děkuju ti podvědomí, ty mě aspoň nezradíš! Ukázala jsem na Newta gesto ať je ticho a rychle kolem něj prošla směr les.

Ahojky všichni. Po extra dlouhé době zase kapitola. Moc se omlouvám za neaktivitu ale poslední dobou doháním školu. Mám toho celkem dost. Doufám že jsem vám zlepšila náladu a pro vás jsem udělala trochu delší kapitolu než byly teď. Přeji vám hodně štěstí na vysvědčení a dobré známky.

Vaše Nicol️❤️❤️❤️