Never Close Your Eyes (CZ) - Louis Tomlinson

Chapter 12 **Louisův pohled**

„sakra!!" zařvu na celý pokoj. Tohle jsem zase přehnal. Nedokážu se pochopit. Vždy jsem věděl, kde má každá děvka kterou takhle šukám hranici, ale Denice mě vždy překvapí a upadne do bezvědomí.

„Kurva. Kurva. Do prdele." Zařvu a hlavou se mi honí myšlenky na to jaký jsem čurák.

Rychle z ní vytáhnu své prsty a odpoutám ji. Odnesu věci do mého pokoje a nechám ji tam ležet. Ani ji nepřikruju. Jsem zkurvený hajzl ,který si tím chce dokázat, že je chladnokrevný a bezcitný. Ale tohle tvrzení mi nestačí. Deprimovaně si přejedu rukou po skoro týdenním strništi a promnu si oči.

Pohled mi padne na mojí postel, ve které je nedopitá flaška Jacka. Zvednu jí a přiložím ke rtům. Do hrdla se mi vleje nahořklá tekutina a jí spolykám.

Mám chuť se příšerně ožrat. A tak se seberu a odejdu z bytu. Chci být chvíli sám se svým chlastem a nikým nerušen.

**********

Zakotvím v baru Blue stars, kde jsem byl posledně, když jsem jí tak dořídíl. U baru si objednám whiskey a hned jí do sebe kopnu. Na pravé straně ucítím dotek na mém rameni. Otočím hlavou tím směrem a spatřím peroxidovou blondýnku s prsama nejméně čtyřkami. Usmívá se a pohledem mě sjíždí.

„Čau kočko." Usměju se na ní a kopnu do sebe druhého panáka, který se přede mnou objevil.

„Ahoj fešáku. Co si takhle trochu užít?" zeptá se a mlsně si olízne rty.

„Fajn." Řeknu a zvednu se z barové židle. Zamířím k záchodům a nesleduji jestli jde za mnou nebo ne. Buď to chce nebo ne. Je mi to fuk.

Vlezu do jedné z kabinky a peroxidová blondýna za mnou.

Tvrdě ji přimáčknu na stěnu a zuřivě začnu líbat. Mám na sebe vztek a chci se ho zbavit. Nadzvednu jí a ona své nohy obmotá kolem mého těla. Díky sukni kterou má na sobě, mám lehký přístup. Nezdržuju se s vysvlékaním kalhot a penis vydndám ze zipsu. Jakmile ho spatří zasměje se. Dor uky vezmu jedno její prso a zmačknu ho přes tričko. Následně do ní vjedu a začnu to do ní valit. Po chvíli až se udělám, sundám ji ze sebe.

„Hej a co já?" zeptá se pisklavým hlasem.

„Co je mi po tobě?" zasměju se a opouštím kabinku.

„Kokote.!" Zařve za mnou ale nic to ve mně nevyvolá. Jsem parchant a vím to. Já si užil a to, že jí to trvalo už není moje věc. Zase si sednu k baru a čekám až mi barman přinese mojí dávku alkoholu.

Po dvou hodinách sjem značně opilý a nevnímám dění kolem sebe. Je mi fajn. Zničeho nic mi začne vybrovat kapsa. Vytáhnu z ní mobil a bez přečtení jména to zvednu.

„CO je?" vyštěknu.

„Louisi? Myslím, že by jsi se měl vrátit." Ozve se slabý hlas z druhé strany.

„Kurva Harry na nějaký návrat ti jebu. Jdi do prdele a nech mě." Zařvu a mobilem třísknu o bar.

Vždy se k němu chovám takhle, ale to jen proto, že on jediný mě zná a zná i celou mou minulost. Není to tím, že bych se bál prozrazení. Jen je to můj nejlepší přítel a on to ví.

Znovu mi začne zvonit mobil.

„Doprdele říkal jsem vám aby jste mi dali pokoj!!" zařvu do něj a čekám na odpověď.

„Louis, Fizzy včera postřelili." Řekne ten hlas a se mnou se zatočí celá místnost.

„Jsem v Blue stars. Okamžitě pro mě přijeď!!" zařvu a vypnu to. Kouknu se na barmana a objednám si hned tři skleničky whiskey. Všechny najednou do sebe kopnu. Poté zaplatím a opustím bar. Stojím a čekám až přijede černý Range Rouver. Když přede mnou zastaví, rychle do něj naskočím a začnu se Harryho vyptávat.