Never Close Your Eyes (CZ) - Louis Tomlinson

Chapter 7

Hello, lidi. Jsem Vám moc vděčná za to, ze čtěte tenhle příběh a rozhodla jsem se tuhle celou kapitolu věnovat Harryho pohledu. A to z důvodu, aby jste měli alespoň malé ponětí o tom, co jsou kluci zač. Doufám, ze jsem vám to alespoň trochu přiblížila a budu se těšit na další části ^•^
*Deni

Harry's POV

Spala už dva dny a ani jednou se nepohnula. Neopouštěl jsem ji ani na minutu a každou hodinu jsem měřil její tep. Byl mělký, ale pořád tam byl.
Probudila se jenom jednou a to hned potom co jsem ji přinesl do pokoje. Vypila sklenici vody a usnula. Od té doby nic. Začal jsem z toho být nervozní a každou chvíli se hádal s Louisem. Vypadal zničeně, ale nevěřil jsem tomu, že by to mohlo být kvůli tomu, co udělal Denice.

Když jsem mu jeden den přinesl oběd do jeho pokoje, zůstal jsem v šoku stát mezi dveřmi.
Celý jeho pokoj byl zničený. Kytara byla ve dví a všechny jeho malby se válely po podlaze totálně na třísky. Všude, kam moje oči dohlédly jsem viděl poletovat peří z polštáře.
On sám tam nebyl.
Vytáhl jsem tedy mobil a zavolal mu. Nebral to a tak jsem to zkoušel znova a znova. Vzal mi to asi na šesté zavolání.
„Louis preboha, kde k sakru jsi?“ zeptal jsem se naštvaně i vyděšeně zároveň.
„Nech ma na pokoji.“ Odpověděl a telefon ohluchl.
„To si sakra ze mne dělá srandu.“ Zařval jsem a vydal se do Liamova pokoje.
Ten zkurvený fešák s hnědýma očima, to uměl s elektronikou. V celém jeho pokoji byly nějaké přístroje a já netušil k čemu mu sakra jsou.
„Liam, okamžitě mi najdi Louisa.“ Křikl jsem na něj hned jak jsem překročil práh jeho pokoje. Samozřejmě jakoby bych to tušil. Seděl za stolem a něco pečlivě dělal na počítači, který vydával jemné pipání.
„Styles uklidni se. Je na Rorcher street 21.“ Odpověděl naprosto klidně a ani ke mne nevzhlédl.
„Sakra jak to, že to víš a já ne.“ Zamračil jsem se a sledoval, jak se jeho prsty hbitě pohybuji po klávesnici.
„Všichni v tomto domě mají ve svém mobilu zabudované sledovací zařízení. Nainstaloval jsem ho tam hned, jakmile jsem začali mit problémy, však ty víš s kým.“  Odpověděl a já se na něj šokovaně díval.
„Aha. Tak dík.“  Zahuhlal jsem v odpověď a přemítal nad tím, jak to zvládl aniž bych o tom věděl. Svůj mobil neodkládam z ruky. Zamračil jsem se sám pro sebe a šel zkontrolovat Denice.
Vypadala stejně. Jemně jsem ji utřel kapičky potu z čela a chvíli na ni jen tak zíral.
Poté jsem se otočil a odešel hledat Louisa.

Došel jsem na Rorcher street a zamračil se. Nic tady nebylo. Jen pár polorozpadlých budov a černá kočka v nějaké popelnici. Prošel jsem celou ulici a nic se nestalo. A tak jsem vzal mobil a zavolal si.
„Liame?“ zeptal jsem se hned po tom, co mi to zvedl.
„Hmmm.“ Odpověděl mi a já věděl, že zase na něčem pracuje.
„Jsem na Rorcher street a nic tady k sakru není. Nespletl ses?“  vyjel jsem na něj bezdůvodně a rukou jsem si protřel oči.
„Harolde! Já se nikdy nemýlím, ale než jsi se tam dobelhal, tak změnil polohu a je…počkej chvilku…..je na Hight street. Přesněji v nočním klubu Blue stars.“ Odpověděl mi a trochu sykl.
„Sakra Liame, to je skoro na druhé straně města. Jak se tam kurva mám dostat dřív, než zase zmizí.“ Zeptal jsem se ho vydal se směrem k Hight street.
„No myslím, že tohle bude tvůj nejmenší problém.“ Potichu odpověděl.
„Zůstaň kde jsi. Pošlu za tebou Zayna s Range Rouverem a máš u sebe zbraň?“ zeptal se a mi se zježili chloupky na týle.
„Sakra´, že mám. Liame, co se kurva děje?“ zeptal jsem se ho a hlasitě vydechnul.
„Zůstaň tam. Zayn je za pět minut u tebe. Kdyby se něco změnilo dám ti vědět.“ Řekl a zavěsil. Prostě mi sprostě a jednoduše zavěsil.
Stál jsem tam a sledoval černou kočku, jak se snaží okousat nějakou kost. Na co jsem sakra myslel, když jsem šel pěšky a nevzal si auto? Už jsem mohl být na cestě. Přemýšlel jsem a mnul si bradu. Po chvíli mi došlo, že mne z něčeho bolí ruka. Koukl jsem se na ni a byla nějaká červená. Sakra zase jsem se zapomněl oholit. Začal jsem si plánovat sprchu, když v tom mě z představ vyrušilo zatroubení těsně vedle mého ucha.
„Kurva Zayn, málem jsem se posral!!“ štěkl jsem a s tím naskočil do auta.
„Taky tě rád vidím.“ Odpověděl a škodolibě se usmál. Podrážděně jsem se podíval na černovlasého pákistánského chlapce vedle mne. Oči mu zářili.
„Tak pověz, co se tu k sakru děje?“ zeptal jsem se a zabořil se do kožené sedačky.
„Louis je v Blue stars.“ Odpověděl a oči nespouštěl ze silnice.
„No a?! Však bar jako bar.“ Nadechl jsem se a pokračoval.
„Liam naznačoval, že to vypadá nějak zle ), ale nesvěřil se mi,o co kurva jde.“ S poslední větou jsem mírně zvýšil hlas a teatrálně uhodil pěsti do palubové desky.
„Harold zklidni se. Pokud si pamatuješ na Jamieho Sheana, toho taliánského zmetka, tak ten tam je taky.“ Řekl klidně a zadkem se smýkl dozadu sedačky. Čuměl jsem z okna a nadával si.
„Tak tohle ani za boha nevypadá dobře. Přísahám, že jestli Louisovi řekne jednu křivú věc, tak ho rozmetám na prach a nebudu k němu tak milý jako posledně. Tentokrát skončí s větší újmou než jen zlomený nos.“ Zasyčel jsem a rukou přejel po zbrani, která mi vysela kousek pod pažou.
„ Jsme na místě.“ Řekl Zayn, když jsme po 15 minutách jízdy zůstali stát před bílým domem s modrým nápisem Blue Stars.
„Fajn.“ Odpověděl jsem mu klidně, i když to nebylo nutné a rychlostí blesku jsem vyskočil z auta. Pevným krokem jsem si to namířil dovnitř.
Před dveřmi klubu stáli dva nabušení mládíci a netvářili se zrovna přívětivě.
„Kudrnáč stůj. Daj mi pade, pak si jdi třeba do pekla.“ Řekl jeden z nich. Zastavil jsem se a nevěřícně jsem se na něj podíval.
„Ty zhnilá banánová slupko. Kurva podívej se na mne a řekni to ještě jednou. Nevíš s kým mluvíš nebo co?“ nasraně jsem zakřičel na toho, co se mi opovážil říct takýmto hnusným přízviskem.
„Hej uklidni se.“ Ozval se za mnou hlas a já v něm poznal Zayna, který už mne očividně dohnal.
Zavrčel jsem a hodil na ty na ty dvě gorily nejhnusnějším pohledem, který jsem uměl. Tvářili se jakoby neslyšely co jsem jim právě řekl.
Nadechl jsem se a vydal se dovnitř. Ale ten první, co mi řekl o pade, se postavil přede mne a natáhl ruku. V náhlem popudu jsem mu na ni plivnul a čekal, co se stane.
„Kurva Harold! Ty vždy musíš být originální, že?“  křikl na mne Zayn a hodil stovku opičí prdelce. Ten se na mě podíval a odstoupil od vchodu.
„Užijte si to.“ Řekl a stále čuměl kamsi mimo nás. Zase jsem zavčel a moje nálada by se dala přirovnat k podrážděné kobře. V mysli mi běhaly obavy z toho zkurvysyna Jamieho. Vím, co ten zmetek dokáže a nechci ať to použije proti mému nejlepšímu příteli. Zase.

„Tam je Louis.“ Pověděl Zayn, který se držel blízko mne. Ukazoval na bar.
A ano. Seděl tam, v ruce drink a vedle sebe dvě štětky. Každú z jedné strany.  Víc jsem se nerozhlížel a pochodoval přímo k baru. V tom mne někdo uchopil za paži  a smýkl mnou.
Podrážděně jsem se podíval a skoro mi spadla čelist.
„Zase se střetáváme.“ Pověděl ten člověk a děsivě na mne vytasil svoje skvostně bílé zubiska.
„Daj ty pracky dolů z mojí ruky.“ Zavrčel jsem na něj a otočil se k ochodu. Neměl jsem chuť se s ním bavit.
„No tak Harry. Nebuď škrob a pojď se mnou na skleničku. Musíme si připít na šťastné shledání.“ Pověděl a táhl mne k baru.
„Kurva, jednou jsem ti řekl ať ze mne dáš ty své špinavé pracky pryč a nebudu to opakovat znovu. Sundej je ty pošahaný kokote a běž do horoucích pekel.“ Křikl jsem na něj a vytrhl mu svou ruku ze stisku. Prudce jsem se nadechl a rukou se ujistil, že je zbraň na svém místě.
„Řekl jsem, pojď si připít.“ Ozval se zase a mne uchopily dvě ruce. Každá z jedné strany a táhly mne k baru.
„Doprdele, řekni těm svejm gorilám, že umím chodit.“ Zařval sem a trochu se zakroutil, ale nepomohlo to. Táhly mne dál a pak prudce posadili na barovou židličku. Posadil se naproti mně a zvedl dva prsty ve znamení, že chce dva alkoholické nápoje. Porozhlédl jsem se po lokále a spatřil Zayna jak stojí na druhé straně a sleduje nás zpod černých řas. Jeho pohled byl zamračený a ruku měl lehce položenou na zadku. Teda alespoň z tohohle pohledu to tak vypadalo, ale já jsem věděl, že tam má svojí bouchačku. Jemně jsem na něj kývl ve znamení nesouhlasu. Zaškaredil se ještě víc, ale ruku stáhl. Obočím mi naznačil směr a vydal se za Louisem. Otočil jsem se zpět k tomu itálskému šmejdovi v drahém obleku.
„Co sakra chceš. Nemáme si, co říct.“ Zeptal jsem se ho a sledoval každý jeho pohyb.
„Harry.“ Povzdechnul si. „Musím po tobě něco chtít? Chci si jen připít na zdraví se svým znovunalezeným kámošem.“ Zasmál se a pozvedl ruku, ve které držel sklenici se zlatou tekutinou.
„Ty parchant. Nejsem žádný tvůj kámoš.“ Odpověděl jsem a kopl do sebe svůj nápoj aniž by jsem si s ním přiťukl. Chvíli zaraženě stál a pak to do sebe kopl taky. Příjemně mi rozžhavilo krk a já se zamračil.
„Okay, nebudem se do tebe dál navážet. Právě jsem zahlédl osobu, kterou bych tady nečekal, tak pokud mne omluvíš.“ Řekl a kývl lehce hlavou. Hned na to se zvedl a prošel okolo mne podél baru. Sledoval jsem přivřenýma očima jeho pohled. V tom mi zazvonil telefon.
„Hej tady Harold.“ Ozval jsem se a čekal.
„ Mám Louisa v autě a nevypadá to s nim dobře.“ Řekl hlas v telefónu. Hodil jsem na bar bankovku a odkráčel z té jámy lvové.

Když jsem přišel k autu, tak Zayn stál opřený o dveře spolujezdce a lenivě táhl dým z cigarety.
„Potkal jsem ho.“ Zahuhlal jsem a vzal si cigaretu, kterou mi nabízel.
„Viděl jsem Vás.“ Odpověděl a vypustil kouř ze svých plic.
„jak já toho zkurvenýho zmetka nenávidím.“ Řekl jsem naštvaně a potáhl si z cigarety. Tohle mi vždy pomohlo. Uvolnil jsem se a soustředil se na dým, který jsem vypouštěl z plic v podobě kroužku.
„Divím se, že si nic nezkusil.“ Sykl Zayn a odhodil nedopalek pod nohy a zašlápl ho špičkou boty.
„Jo já taky. Ale měl jsem chuť mu strhnout ten jeho odporný a falešný úsměv z tváře.“ Zahučel jsem a znovu potáhl z cigarety.
„Kde je Louis?“ zeptal jsem se ho. Němě kývl hlavou k autu a já přes boční okno viděl, jak se na celém zadním sedadle rozvaluje hromada sraček. Po chvíli se pohla a ejhle. Ono to byl náš milovaný Louis.

Tohle byl jeden z pohotovějších večerů. Kdyby si ten kokot Jamie něco zkusil, neodolal bych a nakrmil ho zlatýma nábojema z mé zbraně. Už toho nadělal dost a z jeho zkurveně falešného úsměvu mi bylo jasné, že něco chystá.

Dotáhly jsme Louise do postele a nechali ho ať se vyspí. Ráno ho bude šíleně bolet hlava, ale tohle je už jen jeho boj.

Vydal jsem se po schodech do svého pokoje a hned si to namířil do sprchy. Kapičky vody mi bušily do zad a já cítil jak se moje napětí odplavuje pryč. Najednou jsem si vzpomněl na Denice. Vždyť já ji tady nechal v rukou počítačového génia. S toutou myšlenkou jsem opustil horko koupelny a zamířil za ní. Dveře byli otevřené. Lekl jsem se a vrazil dovnitř.
Stále ležela tak jak jsem jí nechal, ale před ní klečel Louis a něco si huhlal pod nosem. Přivřel jsem dveře a schoval se za ně.

Chtěl jsem mu dát soukromí, ale zároveň jsem nechtěl aby jí zase ublížil. ...

V médiích máte fotku Jamieho Sheana, toho talinskeho zmetka :D *Deni