Never Close Your Eyes (CZ) - Louis Tomlinson

Chapter 2

Čaute lidi, jenom by mě zajímalo, jaký názor na tuto povídku máte. Takže se zeptam, co si o tom myslíte? :)

*Deni

Probudili mne  sluneční paprsky, které prosvítali skrz zatažené žaluzie. Moje první myšlenkapatřila mému bytu a uvědomění si, že já mám postel opačnou stranou než svítí slunce. Poté jsem se prudce posadila,ale to byla chyba, protože se mi ve spánku ozvala tupá bolest. Na chvíli jsem zavřela oči a vzpomínala co se vlastně stalo a kde to jsem.

Zvedla jsem se a začala si uklízet věci do kabelky ale v tom momentě mi přistála taková facka, že jsem se překlopila přes jejich hnusnou sedačku. Nevěřícně jsem se na něj podívala.

Sakra na koho jsem se podívala? Nesnáším sny, vždy z nich zapomenu alespoň polovinu, pokud ne i více.

Za páte: Budeš nás oslovovat pouze Ano pane nebo Ne Pane. Žádné křestní jména,žádné přezdívky. Za šesté: Tvé oči budou vždy sklopené k zemi a to při jakékoliv činnosti v domácnosti.

Panebože. Začínala jsem si uvědomovat, že tohle žádný sen nebyl. Protírala jsem si oči a najednou další záblesk.

na co čumíš?“ zařval na mě kápo. „ myslíš si, že si dělám prdel, že jo?“ kývl na mne a hrozivě se zasmál.

Ne to nemůže být pravda. To nesmí být pravda. Rozhlídla jsem se kolem sebe. Nikdo tady nebyl. Vlastně ani nic tady nebylo. Jen holé zdi a jedna postel, na které jsem spala já. Odhodila jsem deku, která mě zakrývala a chystalas se  vylézt z postele.

  „Oh máj gat…“ Zařvala jsem na celé okolí. Já jsem nahá. Sakra proč jsem nahá. Já nechci být nahá. V tom se rozlítly dveře a v nich stál ten kápo.

„Vida někdo se nám probudil. Vstávej a udělej snídani. Chceme palačinky.“ Rychle jsem přes sebe hodila deku a obmotala si ji kolem pasu.

„ A já chci zase svoje věci. Jinak nic nebude.“ Podívala jsem se mu zpřímá do oči a se zvednutou hlavou prošla okolo něj.„ Pravidla tady určuju já ty štětko!“ zařval na mne a pojmenoval mne jako nějakou kurvu. Chytil mne za loket a vtáhl zpět do prázdného pokoje.

„ jsi tady první den. Takže budeš chodit nahá.“ Jakmile to řekl, tak ze mne strhl to jediné co mne zakrývalo. Rychle jsem se přikryla všemi svými končetinami div jsem nespadla.

„Ty kokote, vrať mi tu zkurvenou deku.“ Plesk. Přístála mi jedna ani jsem zase nevěděla jak.

„Oslovujeme Ano pane nebo ne Pane. Páté pravidlo. A teď jdi dělat ty palačinky, než mi ujedou nervy.“ Zařval na mne a hrubě mne vystrčil z pokoje. Ale já se ani nehla. Nepůjdu dolů nahá. To se nestane nikdy v životě.

„Kurva padej dolů!!“ zařval mi do ucha až jsem sebou trhla.„ Ne pane!“ Obratila jsem se čelem k němu a v ten moment se mi zatmělo před očima. Opět mi vrazil facku. Ale bolelo to mnohem víc než ty dvě předešlé.

„ Jak chceš ty mrcho.“ Řekl ledově klidným hlasem a povalil mne na postel. Moje ruce mi zvedl nad hlavu a držel je jen jednou rukou. Vzpouzela jsem se,křičela a snažila jsem se kousat. Jenže ani to mi nebylo platné. Ležel na mne plnou váhou tak, že mne lehce udržel. V momentě kdy jsem ho kousla do pravé tváře. Tak mne druhou rukou opět uhodil a zakousl se mi bolestivě do bradavky. Vykřikla jsem bolestí.„Tohle je jen malá ukázka toho co bude následovat pokud nepůjdeš dolů a neuděláš nám tu zasranou snídani.“ Zasmál se a jeho teplý dech se mi dostával do všech póru mého těla.