6.

107 8 21
                                    

Pohled Naomi

,,Smím prosit?''

Nechápavě jsem se otočila za hlasem, který bych zařadila spíše k dospívajícímu puberťákovi. Překvapeně jsem se podívala na ruku a pak na jejího majitele.

,,Na tanec by sis měl najít někoho lepšího než jsem já, Levi.'' Lehce jsem se usmála. ,,A možná i ve svém věku.''

,,Ale já s nikým jiným než s tebou tančit nechci.'' Namítl stále s nataženou rukou. ,,A neodejdu dokud neřekneš ano.''

Tahle věta mě donutila se usmát. Koho mi to tak připomíná. Napadlo mě a po chvíli jsem opravdu vložila ruku do té jeho, o něco menší.

,,Budu ti šlapat na nohy.'' Varovala jsem ho naposledy.

Jeho odpovědí mi byl jen tah ruky, abych šla za ním. S úsměvem jsem se zvedla ze země. Aron ze mě seskočil a posadil se na mé místo, aby měl dobrý výhled. Levi mě vedl k menšímu davu, kde všichni spolu tančili a věnovali svou pozornost jenom sobě.

Tančili jiný tanec než předtím. Dvojice se nevyměňovali a i hudby byla rytmicky trochu jiná. Po chvíli jsme se zastavili a Levi moji ruku pustil.

,,Zkus po mně opakovat a hlavně poslouchej rytmus'' Řekl a pak se pomalu začal pohybovat, abych ho stíhala sledovat.

Nějakou dobu jsem ho jen sledovala. Ty pohyby mi připadali složité a když jsem se je po Levim snažila opakovat, byly snad ještě těší. Moje pohyby se ani zdaleka nepodobaly těm jeho. Několikrát jsem dokonce do něj omylem strčila nebo se mi zamotaly nohy a já tak spadla na zem.

,,Já ti říkala, že sis měl vybrat někoho lepšího.'' Řekla jsem vytočeně, když jsem už asi po desáté skončila na zemi. ,,Kašlu na to.''

Postavila jsem se na nohy a oprášila se. Než jsem ale stihla odejít, Levi mě stihl chytit za ruku.

,,Počkej! Zkus to ještě jednou.'' Řekl a já si povzdechla. ,,Pokud se ti to teď nepovede nechám tě jít a zatančím si s někým jiným.'' Dodal, ale z jeho hlasu jsem jasně vycítila

smutek když se zmínil, že bude tančit s někým jiným.

,,Naposledy.''

Jeho oči se hned rozzářily po mém souhlasu. Otočila jsem se k němu čelem a zkusila pohyby zopakovat. Levi mě chytil za ruce a zmenšil tak možnost pádu.

,,Zaposlouchej se do rytmu.'' Poradil mi. ,,Zavři oči a najdi si svůj rytmus.''

Pochybovačně jsem nadzvedla obočí, když řekl abych zavřela oči, ale po jeho naléhání jsem to nakonec udělala. Zavřela jsem oči a zaměřila se jenom na svůj sluch. Soustředila jsem se na bubny, které byly mnohem intenzivnější než před tím. Špičkou chodila jsem lehce začala ťukat o zem pravidelném tempu.

,,Dobře. Rytmus už sis našla.'' Ozval se Levi a já otevřela oči. ,,Teď zkusíme pohyby.''

Znovu se začal pohybovat a já s ním. Stále jsem naslouchala rytmu a držela se ho, ale i tak se někdy stalo že jsem omylem do někoho narazila, což mi dotyčný většinou oplatil otráveným pohledem.

,,Začíná ti to jít.'' Řekl když jsem po dlouhé době do nikoho nenarazila.

,,Asi jsi dobrý učitel.'' Mrkla jsem na něj.

Potichu jsem se zasmála, když jsem si všimla jeho lehce červených tváří. Musím uznat, že děti zase tak špatné nejsou.

Ráno

Věřte že se nechcete probudit a to první co ucítíte je bolest. Chytila jsem se za vršek hlavy a znovu se vrátila do lehu.

,,Který blb to jsem dal?'' Zaúpěla jsem.

Jiná III. (Avengers FF)Kde žijí příběhy. Začni objevovat