Otrava

V.

Pansy ležela na smaragdové pohovce ve Zmijozelské společenské místnosti, vydávala něco mezi kvílením a vzlykáním. Šaty pobryndala alkoholem, jehož odér se stále vznášel ve vzduchu, neposedné vlasy z drdolu jí trčely všude kolem.

,,Dnes večer jsi se chovala jako coura." Zasyčel Draco, když rozrazil dveře společenské místnosti.

,,Já vím." Škytla Pansy a odložila od úst nedopitou láhev ohnivé whiskey . Draco si povzdechl. Ať byla Pansy jaká chtěla, znají se dlouho, stále jsou v hloubi duše přátelé a on jí prostě bude muset pomoct.

Nechal zmizet whiskey, vzal Pansy do náruče a odnesl do koupelny.

,,Koukej se umýt, až budeš, tak řekni." Oznámil stroze.

,,A nechceš mě vykoupat ty?" S hlasitým ne! za sebou Draco práskl dveřmi.

Zmijozelská společenská místnost měla, alespoň pro pány, jistou výhodu-chlapci mohli navštěvovat dívčí ložnice, bez jakýchkoliv nástrah hradu. Draco tedy uložil Pansy, oblečenou v křiklavě růžovém županu, do postele s nebesy. Nevěděl, která z postelí je opravdu její, ale copak na tom záleželo? Astorie, Pansyina spolubydlící, už spala a ostatní dívky nejspíš trávily noc jinde.

,,Astorie?" Draco položil Astorii ruku na rameno a jemně s ní zatřásl. Karamelovýma očima zamžourala do tmy.

,,Ano?"

,,Postaráš se o ni, prosím?" Kývl hlavou směrem k Pansy, rádoby svůdně se vlnící na posteli.

,,Jistě." Nemohl neobdivovat její obětavost, teď však musel jít spát a ponořit se do snů, okořeněných tou trochou alkoholu, který vypil.

Zdravím osazenstvo! Vím, že jsem tuhle kapitolu slibovala na pondělí, ale (jak asi všichni známe) mám své starosti. Příští kapitola bude snad zítra, máte se na co těšit...jinak mě wattpad překvapil novou grafikou 'prostoru pro psaní',která mimochodem opravuje i chyby :-) V příštích dnech se zde (možná) objeví román z období druhé světové války s názvem Dozorkyně, nebo psychopatická slátaninka, která ještě nemá název. O co byste měli zájem? Snad se nějací milí človíčci vyjádří do komentů...