XXX.

5.8K 344 10
                                    

Střecha Malfoy Manoru byla příkrá. Kapky deště se po ní klouzaly, jako na skluzavce a s každým dopadem na ni pleskavě zavýskaly. Téměř  v každé místnosti stavení se nacházelo okno, však jen z mála z nich vycházela nažloutlá záře. Před pár dny byly jejich parapety zasypané měkoučkým sněhem, ten ale předevčírem roztál a místo vloček na něj dopadaly kapky. 

Uvnitř Manoru panovala ospalá nálada. Narcissa se věnovala vyšívání, jehla, vedená její hůlkou, obratně projížděla hebkou látkou. Lucius právě plísnil jednoho domácích skřítků za nevhodné projevy u včerejší večeře. Jak říkám, ospalá nálada. A jejich stříbrnooký princ ležel pod tunou přikrývek ve svém, smaragdem nasáklém pokoji. Zdálo se mu o krásné dívce. Měla husté, hnědé vlasy a oči, co se pořád smály. Jen pomyslel na její krásný úsměv a hlava, zatížená mnoha obvazy, ho hned bolela méně, aniž by tušil, že se ta kráska nachází jen pár metrů od něj.

Hermioniny oči pomalu přivykaly šeru. Místnost, v níž se nacházela, byla chladná, avšak velmi luxusně zařízená. Goyle ji hrubě usadil na jednu ze saténem potažených pohovek a spěšně pokoj opustil. Hermiona měla alespoň čas se tu trochu porozhlédnout. Na ebenovém konferenčním stolku stála bohatě zdobená váza, plná usušených květin. Poznávala v nich škrtivky a mandanézy, rudé jako krev, ale i obyčejné kopretiny. Podlahu zakrýval měkký koberec s výjevy z války u Tyru, kde se kouzelníci poprvé střetli s obry. Naproti ní se nacházel obrovský krb. Soudě podle teploty v místnosti tam nikdo dlouho netopil. Na krbové římse stála hliněná nádobka s...Hermiona vystřelila z pohovky. Nádobka byla po okraj naplněná letaxem.

„Ani na to nemysli." Ozvalo se jí za zády. Rezignovaně rozevřela ruku s práškem. Ten se rozsypal kolem jejího cestovního pláště a utvořil kolem ní kruh smaragdových plamínků. Goyle ji z něj vytáhl, mávnutím hůlky rozrazil dveře a vláčel ji potemnělými chodbami pryč. Její oči přitom hltaly výzdobu na stěnách. Jen jediná rodina by si mohla dovolit tak drahou výbavu. Zalapala po dechu.

Goyle ji bez varování strčil do jednoho z pokojů a hlučně za ní práskl dveřmi. Byla tady.

Draco ležel pod haldou přikrývek s obvazy kolem hlavy v té nejluxusnější posteli, jakou kdy viděla. Bradavická lůžka byla proti ní jen pelíšky pro psa.

Zvedl k ní své rtuťové oči a rty se mu skroutily do připitomělého úsměvu.

„Ta horečka mě jednou zabije. Vyřiďte tomu zpropadenému skřetovi, že už zase blouzním."

„Malfoyi?"

„Tak nesním. Ve snech mi vždycky říkáš Draco." Uchechtl se.

„Malfoyi, nehraj si se mnou. Co mělo znamenat to na tom Kruvalu?" Přísně si ho změřila. Draco trochu zvážněl.

„O tom nic nevím. Jenom, že tě Goyle dostal z pěkný šlamastyky."

„Jo." Odfrkla si. Pořád se jí nechtělo věřit, že v tom nemá prsty.

„Copak?" Zašklebil se.

„Ty jsi to zařídil."

„Ne."

„Tak to dokaž." Hermiona zaujala bojový postoj. Bohužel netušila, že jí za chvíli bude úplně k ničemu.

„Pojď blíž." Vyzval ji líně, ona však neudělala ani krok. Draco se tedy pomalu zvedl a došel až k ní. Neustoupila ani o krok.

„Jak to chceš tedy dokázat?"

„Takhle." Zašeptal jí do ucha a natáhl se po jejích rtech, hebkých, jako hřích. Líbal ji dlouho a vášnivě, tak, jako nikdy předtím. A ona se nebránila, protože věděla, že Malfoyové vždycky dostanou to, co chtějí.

Zdravím, osazenstvo. Omlouvám se za zpoždění, ale nějak jsem nestíhala. Zároveň mám pro vás jistě smutné oznámení-už vás čeká jenom epilog. Ano, pochopili jste správně, tímto příběh prakticky KONČÍ....Druhý díl nebude a proč se dozvíte v epilogu. Nicméně bych teoreticky mohla s novým školním rokem začít nový příběh na podobné téma, tudíž tento rozhodně z knihovny neoddělávejte, protože až bude první kapitola, dám o ní vědět sem. Pokud se budete moc nudit, můžete se pustit do čtení WHEN THEY STARTED TO TURN, kterému za pár dní přidám pár kapitol.

Mějte se pěkně, děkuji za 8000K přečtení a moooc votes (v tolik jsem vážně ani nedoufala)

Vaše

Amandine de Lorensy

P.S.

Na dotazy ráda odpovím v komentářích, kdyby chtěl někdo pokecat, napište do zpráv, dám vám svůj facebook, popř. email. Téže se neváhejte pochlubit svým vlastním příběhem ;)

OtravaKde žijí příběhy. Začni objevovat