Otrava

XI.

Ruku v ruce se Cho s Dracem procházeli po Bradavických pozemcích. Dracovi se nesmírně příčilo držet tuhle fúrii za ruku, ale v mysli stále opakoval zvykneš si, zvykneš si,...Nikdy si nezvykne. Prostě bude trpět, protože nedostane to, co chce, tedy srdce Hermiony Grangerové.

,,Víš, Draco, opravdu nenávidím Grangerovou za to, co mi udělala." Zbystřil a poprvé věnoval jejímu řečnění plnou pozornost.

,,Kdybych ji zabila, určitě by si toho nikdo nevšiml..." Jistě a já jsem nikdo! Odfrkl si v duchu Draco.

,,Co bych asi použila?" Uvažovala nahlas.

,,Avada kedavra, nějaký lektvar, nebo bych ji obyčejně podřízla?"

,,Cho, přestaň!" Z Choiných očí zářil chtíč, touha po pomstě. Dlouhé, stříbrně nalakované nehty zarývala do dlaní, zhluboka dýchala. Vypadala jako posedlá.

,,Ne! Použiji Cruciatus! Budu ji mučit tak dlouho, dokud nezešílí! Její skřeky se ponesou..." Dracova pěst zasáhla. Cho se z úst řinula horká rudá krev. Stékala na sníh, barvila ho do červena. Hermionina barva! Draco měl nutkání udeřit Cho znovu.

***

Hermiona se topila v knížkách. Nevěděla, kterou otevřít dříve. Přestože celé prázdniny pilně studovala, nyní měla pocit, že nic neumí. Namátkou sáhla po učebnici přeměňování a začetla se do ní.

,,Paní?" Z transu ji vyrušil Fairyin pisklavý hlásek. Vzhlédla.

,,Přinesla jsem vám čisté hábity." Zpod hromádky uhlově černých hábitů koukaly skřítčí uši.

,,Děkuji, Fairy, to jsi nemusela." Hermiona se sehnula pro hábity, aby je mohla uložit do kufru.

,,Ale musela, paní, je to moje povinnost!" Fairy se začala pohupovat ze strany na stranu. Zlé znamení. Hermiona ho však ignorovala a dál se věnovala skládání hábitů do kufru. Po chvíli už to nevydržela. Nikdy nebyla moc trpělivý typ.

,,Copak je, Fairy?"

,,Paní...Já...velice se omlouvám, jestli se Vás to dotkne, ale mám uloženo položit vám otázku."

,,A jak zní otázka?"

,,Co si myslíte o Dracu Malfoyovi, paní?"

,,No že je to nesnesitelný bohatý spratek, který..."Hermiona se zasekla. Hlavou jí prolétly myšlenky na všechny Dracovy nemalfoyovské výrazy, jež měla v poslední době tu čest vidět.

,,...je v poslední době nějaký divný. To jak se tváří, jak se chová...Konečně se vykašlal na Crabba a Goyla. Jsem ráda, že mu konečně došlo, že jsou to idioti...počkej! Kdo se mě na tohle ptá?"

,,To nesmím říct." Pípla Fairy, její líce lehce zčervenaly.

,,Ale proč ne?"

,,Fairy má přinést hábity, zeptat se a pak zase odejít, paní." Zmizela, nezapomínajíc na hlubokou úklonu. Nechala tam Hermionu samotnou, s tisícem otázek v hlavě.

Za těch 17 votes si zasloužíte novou kapitolu, která je upřímně, jedna z těch 'slabších'. Ta příští taky za moc stát nebude, ale třináctá kapitola (moje nejoblíbenější) přinese zajímavý zvrat.

ADL