Otrava

XVI.

Profesorka shlížela ze stupínku pro ředitele. Černý hábit jí splýval až k patám, vypadala v něm dost pochmurně, což bylo zřejmě jeho účelem. Čapka na její hlavě seděla křivě a při každém pokývnutí hlavou profesorky se svezla o kousek níž. Znovu se zhluboka nadechla, očima přelétla řady studentů, shromážděných ve Velké síni, sedících v naprosté tichosti. Skoro se zdálo, že nikdo ani nedýchá. Zdi vracely Minervě McGonagallové slova její smuteční řeči.

***

Studenti se po skupinkách trousili z Velké síně. Nyní už nebyl nikdo, kdo by o Choině úmrtí nevěděl. Příštích pár týdnů bude o čem mluvit.

Na Draca začal doléhat pocit viny. Svědomí ho hryzalo tak, že téměř neměl sílu se bránit. I přesto v jeho hlavě zněl odmítavý hlásek. Mohla to být Hermionin smuteční obřad, mohla to být ona, koho na nosítkách odnesli kdoví kam a taky to mohli bát Nebelvírští, kdo pociťoval největší ztrátu ve svých řadách. Takže, milý Draco, zachoval jsi se...vzhledem k okolnostem...v rámci možností...

Potřeboval si promluvit. Někomu prostě vyklopit to, co ho tížilo v jeho nitru, jako v šestém ročníku Ufňukané Uršule. To však nyní nebylo možné, protože vesele proletovala potrubím křížem krážem a doufala, že jí bude Cho dělat společnost v dívčí umývárně.

,,Blaisi?" Kamarád k němu obrátil oči, zrovna když Dracova noha zapadla do záludného schodu. Nešetřil sprostými výrazy, zatím co ho Blaise, dusící se tichým smíchem, vytahoval za paži ven.

,,Co potřebuješ?" Dracovi se zrovna nezamlouvala fráze 'promluvit si'.

,,Co bys dělal, kdybys zjistil, že smrt Cho nebyla sebevražda?" Vypálil, aniž by o tom pořádně přemýšlel.

,,Tím chceš říct, že..." Nenechal ho ani dokončit děsivou myšlenku.

,,Co bys dělal, kdybych Cho zabil já?" Tentokrát se Blaise zmohl jen na vyděšený pohled.

,,A co bys dělal, kdybych ti řekl, že jsem to udělal, protože miluju Grangerovou?"

Blaise, neschopen slova, na Draca bezmocně zíral.

,,Potřebujeme se posadit. Oba dva." A tak se stalo, že oba mladí pánové seděli v pohodlných křesílkách purpurové barvy, popíjeli horký čaj, který jim přinesla Fairy, v Komnatě nejvyšší potřeby. Blaise ochotně naslouchal Dracovu vyprávění. Svěřil se mu snad se vším, co ho trápilo a kupodivu mu to udělalo velice dobře.

,,Tak to pro tebe mám dvě dobré zprávy." Prohlásil po Dracově monologu Blaise.

,,Za prvé, ta tvoje Nebelvírská princezna se rozešla s tím nafoukancem Daviesem a za druhé, mám dojem, že po smuteční hostině zbylo ještě pár borůvkových koláčků." Draco se nemohl neusmát.

Uffff.....dostaňte mě někdo od toho počítače pryč....a užijte si prodloužený víkend...

ADL