Otrava

VII.

Roger se odebral na famfrpálové hřiště v doprovodu svých spoluhráčů, Hermiona však uznala, že se na jejich trénink podívá někdy jindy. 

Učení bylo ale pro dnešek dost a tak nebyl důvod, proč nestrávit zbytek dne povalováním se u krbu. Pak si ovšem vzpomněla na Rona, který bude nepochybně ve společenské místnosti také. Od plesu k ní choval jistou zášť. Ani se tomu nedivila, ale nevadilo jí to. Ona ho nepotřebovala, spíš právě naopak. A tak, ve snaze najít klidné, útulné místečko, bloumala hradem.

***

Dost! Takhle se naposledy zlomil v šestém ročníku a to kvůli mnohem závažnější věci, než je nějaká dívka, ještě k tomu mudlovská šmejdka. Malfoyové prostě nepláčou kvůli holkám! Draco si musí a snad i dokáže zachovat nějakou důstojnost. Tohle už se nebude opakovat. Setřel slané slzy, jež mu ještě před chvílí stékaly po tváři. Prudce rozevřel dveře. Ocitl se přímo před tou, kvůli níž měl zkažené odpoledne a vlastně celý současný život. 

,,Možná by stálo za to, koukat se jinam než do knih, Grangerová." Utrousil jedovatě, jako páv proplul kolem ní, přičemž ji nezapomněl uhodit ramenem. V tom místě se mu rozlil příjemný, hřejivý pocit. Zatnul zuby a s vypětím všech sil ho zahnal.

Hermiona se zamyslela. Co se to s Malfoyem děje? V jednu chvíli chová, jako kdyby ji...se s ním stalo něco hodně zvláštního a teď tohle... že by jeho chování na plese bylo pouhý klam a výplod Lenčiny bujné fantazie?

V Komnatě nejvyšší potřeby si Hermiona vykouzlila pohodlné čalouněné křesílko. Chtělo by to něco k zakousnutí...

,,Fairy?" Před ní se objevila hubeňoučká domácí skřítka. Tvar jejích uší se tolik podobal těm Kráturovým...

,,Co si přeje má paní?" Zakvílela a vykulila jantarové oči.

,,Něco malého (Opravdu malého, Fairy!) k jídlu a pokud to dokážeš zařídit, tak nějakou knížku."

,,Samozřejmě paní, Fairy vysekla Hermioně hlubokou úklonu, jakou byste si přála?"

,,To je jedno, nějakou vyber."

***

,,Romeo a Julie?" Hermiona mírně nakrčila nos. Kdoví, kde se to naučila. Možná od Malfoye. Tuto myšlenku však velmi rychle zahnala.

,,Paní řekla 'nějakou vyber' ,Fairy se zapýřila, ale jestli není paní spokojená, Fairy se okamžitě potrestá!" Navrhla skřítka a praštila se přes baňatý nosík.

,,Ne, ne, hlavně to ne! Fairy, ihned přestaň, co jsi mi donesla, to si přečtu. Můžeš jít, jestli chceš."

,,Paní je k Fairy až příliš vstřícná." Zamumlala, snažíc se skrýt červené líce.

Hermiona se uvelebila v křesílku, ukousla sousto obloženého chlebíčku a bez otálení se ponořila do jednoho z nejslavnějších Shakespeerových děl.

Říkala jsem si, až bude 100 reads, přidám novou kapitolu, alespoň si trochu odpočinu. A ono je to tu, vážení přátelé! Tuto kapitolu jsem obohatila asi o 200 slov ,(tj o půlku jejího obsahu :D) ať zabijete trošku víc volných chvil sobotního večera. Ovšem zítra vás čeká kapitola na 6 papírů A5 a myslím, že se vám bude líbit. Takže toto berte jako takovou "před odměnu" za 104 (tuším) reads.

Au revoir (Áno, už třetím rokem se učím francouzsky, tak doufám, že je to dobře :,D)

ADL